Článek
Tuzemská měna je podle indexu Big Mac podhodnocená vůči dolaru o více než 19 procent. Zatímco ve Spojených státech stál v lednu letošního roku populární sendvič s hovězím masem 5,69 dolaru, v Česku to bylo 105 korun.
Z toho podle britského týdeníku vyplývá, že kurz koruny by se měl touto optikou pohybovat na úrovni 18,45 za dolar oproti současným 22,90 Kč za dolar.
Ještě o trochu více je pak česká měna podhodnocena proti jednotné evropské měně. Při porovnání ceny sendviče u nás se zeměmi, kde se platí eurem, vychází koruna podhodnocená o 21 procent.
Oblíbený sendvič stojí v eurozóně v průměru 5,39 eura. To znamená, že při české ceně burgeru 105 Kč by měl být „ideální“ kurz 19,48 Kč za euro. Na konci letošního ledna však jedno euro stálo 24,80 koruny.
Big Mac index je neformální ukazatel počítaný od roku 1986 dvakrát ročně, v lednu a v červenci, časopisem The Economist jako jednoduchý a zábavný způsob porovnávání kupní síly měn mezi různými zeměmi. Index vychází ze srovnání cen hamburgeru Big Mac, který se prodává v různých zemích a používá se k odhadu, zda je měna dané země podhodnocená nebo nadhodnocená vůči ostatním měnám.
„Základní myšlenkou je, že americký burger je mezinárodně dostupným produktem prodávaným pod značkou McDonald’s ve více než 100 zemích světa. Tím pádem by cena Big Macu měla být ovlivněna různými ekonomickými faktory v jednotlivých zemích, jako jsou náklady na suroviny, mzdy či inflace,“ píše The Economist.
Pro doplnění, pohledem inflace zdražil burger v Česku meziročně o šest procent, podobně jako ve Spojených státech. V eurozóně došlo k růstu jeho ceny o 12 procent.
Nedostatky indexu
- Samotní tvůrci přiznávají, že světově populární index není dokonalý. Kritici často poukazují na to, že parita kupní síly je pouze ekonomickou teorií a v praxi naráží na řadu překážek.
- Jedním z mnoha argumentů je, že díky levnější práci a nákladům je přirozené, že v rozvojových zemích stojí hamburger mnohem méně.
- Britský týdeník proto v roce 2011 přišel s druhou upravenou verzí Big Mac indexu, která bere v potaz také mzdové náklady v různých zemích. Jeho výpočet je založen na hrubém domácím produktu na osobu.
- V tomto kontextu koruna již nevychází tak podhodnocená jako u základního Big Mac indexu. Alespoň vůči dolaru, k němuž by měla být touto metrikou silnější o sedm procent.
- Vzhledem k euru však rozdíl zůstává velký. Podle indexu je koruna podhodnocená o 20 procent (oproti 21 procentům v základní verzi, viz v textu výše).
Zdroj: The Economist
Vyhlídky na razantnější snižování
Podle odborníků je důvodem současného oslabování koruny především nedávné zveřejnění nečekaně nižší inflace za prosinec, které zvyšuje pravděpodobnost, že by Česká národní banka mohla snížit na začátku února sazby až o půl procentního bodu namísto původně očekávaných 0,25 procentního bodu.
Týden před vánočními svátky bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Úrokové sazby se změnily poprvé od června 2022 – je to také první změna, k níž ČNB přistoupila s obměněnou bankovní radou.
Česká měna je aktuálně nejslabší od začátku předloňského května, kdy ji rozkolísalo oznámení o jmenování Aleše Michla guvernérem. Kurz koruny se v úterý pohyboval necelých 20 haléřů pod psychologickou hranicí 25 korun za euro.
„Vývoj české ekonomiky zůstává slabý, a i nálada na trzích nyní koruně příliš nepřeje. Stejně tak jí nepomáhá ani očekávání rychlého poklesu sazeb ČNB během celého letošního roku, a která jsou optimističtější, než bankovní rada nyní komunikuje. Ačkoliv jsou krátkodobě rizika vychýlená na stranu slabší koruny, střednědobě vidíme mírný prostor pro její posílení,“ uvedl analytik České spořitelny Jan Polanský.
Investor Ondřej Hartman ze společnosti FXstreet.cz očekává, že snižování úrokových sazeb u hlavních centrálních bank, jako jsou americká centrální banka (Fed) nebo Evropská centrální banka (ECB), nebude letos tak výrazné, jak trh očekává. Takže centrální bankéři by neměli být příliš tlačeni do uvolnění měnových kohoutů, na rozdíl od ČNB.
„Jestliže v případě Fed a ECB není potřeba poklesu úrokových sazeb nijak akutní, v Česku se už průmysl i ostatní části ekonomiky nemůžou dočkat uvolnění měnové politiky. Více faktorů nasvědčuje tomu, že ČNB bude pokračovat i razantnějším tempem. Lednové přecenění může trend oslabit nebo i zesílit, očekává se však, že v druhé polovině roku se české sazby dostanou do blízkosti amerických i evropských,“ říká Hartman.
Za těchto okolností by kurz koruny mohl podle něj postupně zeslábnout nad úroveň 25,50 Kč/EUR. „Koruna bude letos více v hledáčku prodejců než kupců,“ odhaduje.
