Článek
Významná francouzská banka Société Générale, matka Komerční banky, vstupuje do kryptoměnového byznysu. Stala se první bankou ve Francii, která od tamního regulátora získala licenci na služby v oblasti kryptoměn. Svým klientům tak nyní může nabízet řadu služeb, včetně obchodování či úschovy digitálních měn.
U francouzského regulátora trhu cenných papírů AMF se banka zaregistrovala v září loňského roku, definitivní zelenou ale dostala až nyní. Jak uvádí agentura Reuters, u AMF se už dříve zaregistrovala řada dalších firem z kryptoměnového odvětví, včetně největší světové burzy Binance.
Proti proudu
V případě Société Générale se jedná o druhou matku českých bank, která rozvíjí svůj byznys na poli kryptoměn. Podobným směrem kráčí také rakouská Raiffeisenbank.
Samotné dcery obou bank jdou přitom v Česku opačným směrem a ke kryptoměnám zaujímají negativní postoj. A nejsou samy. Dokládá to fakt, že v současné době není v tuzemsku jediná banka, která by firmám a podnikatelům z kryptoměnového průmyslu umožnila otevřít bankovní účet. Naopak jim je vypovídají. O svá bankovní konta tak přicházejí i zavedené kryptosměnárny či burzy.
Licencované firmy oproti těm „pouze“ registrovaným podléhají náročnějším pravidlům v oblastech správy a řízení společnosti a dodržování předpisů. Jde tedy o vyšší úroveň regulační certifikace. Pro banku tak jde o výrazný posun vpřed, čímž se připojuje ke globálnímu trendu dalších finančních institucí, jako jsou BlackRock, Fidelity či Vanguard, které mají v oblasti digitálních měn velké plány.
Paradoxní situaci navíc podtrhává dubnové oznámení rakouské Raiffeisenbank o spolupráci s kryptoburzou Bitpanda. Obě instituce mají spolupracovat a společně nabízet klientům investice do kryptoměn.
České banky mezitím hájí svá opatření tím, že svým klientům zajišťují bezpečnost. Chtějí předejít „praní špinavých peněz“, upozorňují také na chybějící legislativu či spekulativní a podvodné aktivity spojené s kryptoměnami.
Podle vyjádření mluvčí Komerční banky Šárky Nevoralové banka neumožňuje s kryptoaktivy přímé operace, tzn. jejich nákup, držení a prodej, ani nepodporuje kryptoaktiva jako platební prostředek.
„Pokud platební operace typu nabití digitální krypto peněženky či svého investičního profilu probíhá s využitím standardních platebních prostředků, jako je platební karta či bezhotovostní převod, naše banka tyto operace neblokuje a uplatňuje na ně standardní kontroly stejně jako v případě jiných platebních transakcí, kdy je prověřován původ finančních prostředků, účel platební operace anebo vlastník kryptopeněženky,“ říká redakci SZ Byznys.
Důvod, proč francouzská matka Komerční banky jde jiným směrem a kryptoměnám je více otevřená, však redakci nesdělila.
„Chceme slyšet, co máme změnit“
Zástupci českých firem z kryptoměnového průmyslu pokračují v diskuzi s bankami. Podle členů České kryptoměnové asociace je sice dobře, že k nějakému dialogu dochází, ale pořád jim ze strany bank nebylo zodpovězeno, co mají změnit. Kryptofirmy tak pomalu ztrácí naději na změnu, jedinou možností je podle nich legislativní řešení v podobě práva na účet.
„Neustále slýcháme, že máme s bankami komunikovat. O to se už snažíme několik let, ale je to pořád marné. Chceme od nich slyšet, co máme dělat jinak, ale bohužel pouze hádáme, co změnit. Banky s námi víceméně nekomunikují. Pozitivní je, že se do diskuze zapojila ČNB, která se nás všechny snaží více propojovat,“ říká Marek Kyrsch, zakladatel směnárny Anycoin a člen České kryptoměnové asociace.
K poslednímu setkání představitelů bank, ČNB a podnikatelů z kryptoprůmyslu došlo koncem června na půdě České národní banky, která uspořádala kulatý stůl na téma „Proč banky neotevírají účty kryptopodnikatelům a poskytovatelům platebních služeb?“ Dle ohlasů z kryptoměnového průmyslu se ovšem záležitost nikam neposunula.
„ČNB sice deklaruje, že nechce kryptoprůmyslu nijak škodit, ale nemůžeme z jejich strany očekávat ani žádnou proaktivitu. Což na jedné straně chápu, ale zároveň by podle mého názoru neměl být žádný obor z pohledu bank takto diskriminován,“ říká Kyrsch z Anycoin.
Samotná centrální banka tvrdí, že bankám ani jiným subjektům nezakazuje vstoupit do obchodních vztahů. Nepožaduje ani, aby je ukončovaly.
„Role ČNB spočívá v dohledu nad tím, aby jí dohlížené subjekty plnily své zákonné povinnosti, včetně identifikace rizik, kterým jsou vystaveny, a jejich řízení. Zde zdůrazňujeme, že podle zákona o bankách poskytují banky a pobočky zahraničních bank klientům služby na smluvním základě, tj. zásadně v režimu soukromého práva,“ sdělila redakci SZ Byznys mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.
Všetíčková dále vysvětluje, že banky obecně nemají povinnost poskytovat své služby každému a je na jejich vůli, komu účet otevřou – až na některé zákonem stanovené výjimky.
„Důvody neuzavření či vypovězení vztahů pak nejsou povinny, až na některé výjimky, dále oznamovat. ČNB tedy nemá takové informace k dispozici,“ dodává mluvčí, podle níž není v pravomocích centrální banky vstupovat do soukromoprávních vztahů.
Optimisticky se na celou problematiku snaží nahlížet Rostislav Plachý, spoluzakladatel společnosti GG Digital, která se zabývá transakcemi s nejznámější kryptoměnou Bitcoinem. „Velmi pozitivně vnímám to, že se ČNB pasovala do role neoficiálního mediátora tohoto problému. Je tak pravděpodobné, že červnové setkání nebylo posledním. Teď je na nás, abychom pokračovali v dosavadní práci a vytvářeli další tlak vedoucí ke změně. Nesmíme polevit a musíme věřit, že se situace zlepší,“ popisuje Plachý.
Právo na bankovní účet
Zástupci České kryptoměnové asociace vkládali své naděje do evropské regulace MiCA, která by měla narovnat podmínky pro všechny firmy z oboru a vyjasnit otázku udělování licencí.
Co je MiCA
V polovině května 2023 schválily státy EU pravidla regulace trhů s kryptoměnami. Nařízení označované zkratkou MiCA (Markets in Crypto Assets) požaduje například, aby firmy vydávající a obchodující s kryptoměnami získaly v EU registraci. Úřady budou díky normě moci získat přístup k některým údajům z transakcí, což má zprůhlednit obchodování a zabránit nelegálním operacím.
Stejně tak zaznívaly názory, že se budou moci tuzemské směnárny či burzy opřít o pokyny Evropské bankovní autority (EBA), ve kterých stojí, že by nemělo docházet k diskriminaci jakéhokoliv oboru jako celku ze strany bank kvůli zákonu proti praní špinavých peněz. Jak ale vyplývá z diskuzí bank a regulátorů, tak toto doporučení situaci nevyřeší.
„Je nyní naivní myslet si, že příchod nařízení MiCA nám u bankovních domů otevře účty. Jedinou cestou se tak zdá být legislativní úprava, která by dávala každému podnikateli právo na bankovní účet,“ vysvětluje majitel směnárny Simplecoin Pavel Niedoba.
„Samotné banky nemají žádný důvod k tomu, aby své chování nějak měnily. Proto je jediným možným řešením zákonná úprava, která bude ČNB motivovat k tomu, aby bankám znemožnila jakoukoliv diskriminaci oboru,“ souhlasí Kyrsch z Anycoin.
