Hlavní obsah

Zlevňování benzinu a nafty končí

Foto: huyangshu, Shutterstock.com

Kartel OPEC odložil zvýšení těžby ropy na prosinec, ceny to ale nezvedlo. Ilustrační foto.

Ceny pohonných hmot klesly kvůli útlumu globální ekonomiky, poklesu spekulací i silné koruně. V nejbližších měsících by se měly stabilizovat, ale ropa už začala zdražovat.

Článek

V sobotu 21. září se benzin na čerpacích stanicích v Česku prodával v průměru za 35,20 koruny za litr, což byla nejnižší cena za poslední tři roky. Podobně se vyvíjela i cena nafty, která ve stejný den stála u stojanů v průměru 33,48 koruny. Od počátku září tak pohonné hmoty zlevnily zhruba o 50 haléřů na litr.

„Ceny benzinu Natural 95 i motorové nafty trvale klesají od poloviny července až do dnešní doby. Hlavní důvod tohoto poklesu je cena ropy, která z 85 až 86 amerických dolarů za barel se dostala až na 69 či 70 dolarů,“ říká mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.

Příčin poklesu cen ropy na světovém trhu je několik. Tou hlavní je podle expertů snížená poptávka po pohonných hmotách v důsledku ochlazení světové ekonomiky, především nižšího hospodářského růstu v Evropě, Číně a ve Spojených státech.

„Čína je největším globálním dovozcem ropy a zažívá teď nižší růst průmyslu a pokles stavebnictví. V Evropě bude Německo rádo, pokud letos jeho hospodářství skončí na černé nule a projekce ekonomického výkonu se nakonec snižují i v Česku,“ popisuje analytik burzovní společnosti XTB Jiří Tyleček.

Podle Tylečka stlačily ceny dolů také menší objemy spekulativních nákupů této komodity, při nichž obchodníci sázejí na růst hodnoty. „Když sečteme trh s ropou Brent a s americkou ropou WTI, tyto spekulativní pozice se propadly na zhruba dvacetileté minimum,“ upozorňuje analytik.

Vedle nedobrých hospodářských vyhlídek pak přispělo ke zlevnění pohonných hmot i snížení velkoobchodních marží rafinérií v důsledku nižší poptávky.

„Aby zůstaly konkurenceschopné, snížily rafinerie marže z nadprůměrných hodnot na dlouhodobý průměr,“ říká analytik poradenské společnosti Finlord Boris Tomčiak. „To platí hlavně pro benzin, u nafty jsou tyto marže mírně nad dlouhodobým průměrem, ale i u nich nastal pokles,“ dodává.

K poklesu maloobchodních cen pohonných hmot v Česku přispěla také silná koruna. Ta se v pondělí obchodovala v kurzu 22,59 za americký dolar, zatímco v polovině prázdnin to bylo o korunu více.

Cenu ropy nezvedlo ani zářijové rozhodnutí kartelu OPEC+ odložit zvýšení těžby o 180 tisíc barelů denně, k němuž mělo dojít v říjnu. Ke zvýšení produkce by tak mohlo dojít až v prosinci.

Stagnace nebo mírný růst cen

Vzhledem k dlouhodobým faktorům působícím na cenu ropy se v nejbližších měsících žádné dramatické výkyvy nečekají. Cena ropy na světových trzích už ale začala mírně růst. „Zatím se blíží k 70 dolarům za barel, hlavně kvůli počátku hurikánové sezony. V Mexickém zálivu už kvůli hurikánu Frances odstavili část těžebních věží,“ říká Václav Loula z petrolejářské asociace.

„Spíše by se přikláněl ke stagnaci nebo pouze mírnému poklesu v řádu deseti haléřů, zatímco v minulých týdnech to byly poklesy o 50 i 60 haléřů na litru pohonné hmoty,“ uvažuje.

Výraznější zlevňování nečeká ani Boris Tomčiak z Finlordu. „Na velkoobchodním trhu už vidíme růst cen, takže v nejbližším týdnu očekáváme zdražení pohonných hmot o 20 až 30 haléřů na litr, nicméně stále zůstanou levné,“ říká.

„Cena ropy je stále nízká, ale pro další zlevňování už není moc prostoru. Teď se barel ropy prodává za zhruba 70 dolarů, přičemž kartel OPEC dlouhodobě říká, že za přijatelnou cenu považuje úroveň nad 95 dolary za barel,“ popisuje.

Podle portfolio manažera investiční společnosti Amundi Petra Zajíce však nelze vyloučit ani další pokles cen. „Riziko zpomalení globální ekonomiky pořád existuje. V Číně dochází k poklesu poptávky a i když americký Fed snížil minulý týden úrokové sazby, obavy z oslabení ekonomiky jsou i ve Spojených státech,“ říká Zajíc.

„Amerika a Čína mají na cenu ropy největší vliv a i když to není nejpravděpodobnější scénář, tuto možnost nemůžeme úplně vyloučit,“ dodává.

Stát nakupuje jinak

Zatímco levnější pohonné hmoty znamenají nižší náklady pro firmy i pro veřejnost, stát z této situace přímo těžit nemůže. Správa státních hmotných rezerv (SSHR), která má v Česku na starosti strategické zásoby různých surovin včetně ropy, období nízkých cen využít nemohla.

„Správa v tuto chvíli nenakupuje ropu ani ropné produkty. Nemá na tento nákup alokované finanční prostředky,“ řekl SZ Byznys předseda SSHR Pavel Švagr. Správa tyto komodity nakupuje na základě usnesení vlády a na nákupy vypisuje výběrová řízení.

„Toto výběrové řízení prostřednictvím zakázky probíhá v delším časovém horizontu a vzhledem k neustálému pohybu cen na trhu je tak obtížné nakupovat ropu a ropné produkty v okamžik, kdy jsou ceny příznivé, protože se velmi rychle mohou zase změnit,“ upozornil Švagr.

Celkový objem strategických zásob ropných produktů SSHR nezveřejňuje. Koncem srpna půjčila 95 tisíc kubíků nafty a 40 tisíc kubíků benzinů společnosti Orlen Unipetrol, která musela kvůli nálezu letecké pumy odstavit na 14 dní výrobu v litvínovské rafinérii.

Ani tento objem ale SSHR za levné ceny nepořídila. „Počítáme s tím, že se ropné produkty vrátí do našich zásob do konce roku a ropná bezpečnost ČR tak není nijak ohrožena,“ říká Švagr.

Doporučované