Článek
V červnu ceny potravin v Česku v porovnání se stejným měsícem loňského roku klesly o 4,8 procenta. Byl to nejvyšší pokles v Evropské unii; v Maďarsku, které bylo v žebříčku evropských statistiků na druhém místě, potraviny meziročně zlevnily o 2,2 procenta.
Potraviny dosud letos v Česku zlevňovaly každý měsíc, nejnovější data Českého statistického úřadu o cenách výrobců ale naznačují, že se pokles cen potravin blíží ke konci. Ceny, za které zemědělci prodávají svou produkci obchodníkům a zpracovatelům, sice v červenci meziročně klesly o 3,7 procenta, v porovnání s předchozím měsícem ale zůstaly stejné.
„Ceny zemědělských výrobců nepůsobí příznivě. Na jednu stranu po nečekaně silném červnovém růstu ceny jen stagnovaly, nicméně v červenci obvykle o více než jedno procento klesají,“ uvádí hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Výrazný meziroční pokles cen rostlinné výroby minulý měsíc zpomalil z – 13 procent na – 7,4 procenta, zatímco ceny živočišné výroby dokonce ve srovnání s loňským červencem dokonce mírně stouply, stejně jako ceny potravinářského průmyslu.
Letošní výrazný pokles cen potravin byl mimo jiné způsoben jejich vysokým nárůstem v posledních dvou letech, kdy Česko vykazovalo dvouciferné hodnoty inflace. Právě s těmito vysokými cenami se ty novější srovnávaly a proto mohly vykazovat takový pokles. Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka potraviny nebudou zdražovat, další významný pokles cen ale neočekává.
„Prostor na další zlevňování potravin v obchodech se spíše zavírá. Nejsme určitě ve fázi, že by se muselo zdražovat, ale už bych nečekal žádné velké slevové akce. Spíš bude docházet ke stagnaci,“ řekl Křeček SZ Byznys.
Energie, nafta i ostatní náklady nezlevňují
Další zlevňování potravin neočekává ani Potravinářská komora. Podle její prezidentky Dany Večeřové sice ceny některých vstupů klesají, ostatní náklady ale nikoli. „Například energie, pohonné hmoty, náklady na pracovní síly, obaly a odpady, ty se na předválečnou úroveň nevrátily,“ tvrdí.
Ceny potravin tak v nadcházejících měsících přestanou působit jako protiinflační brzda. K růstu inflace přispívají i rostoucí ceny průmyslových výrobců, které v červenci v porovnání s předchozím měsícem vzrostly o 0,6 procenta.
„Takto vysoký nárůst neodhadoval nikdo v rámci průzkumu agentury Reuters. Naopak v analytické obci panovala spíše shoda na pokračování velmi pozvolného vývoje. Náš odhad počítal se stagnací,“ uvádí analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek. Výraznější dopad na cenovou hladinu ale zatím neočekává.
„Vzhledem ke stále nízké poptávce v průmyslu, horší než očekávané výkonnosti Německa a příznivému cenovému vývoji v předchozích měsících současný nárůst z hlediska udržení střednědobé cenové stability nepředstavuje problém,“ říká Mikušek.
Potravináři často upozorňují na vysoké marže obchodních řetězců, které drží ceny výš, než by odpovídalo vstupním nákladům. Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu s tím nesouhlasí. „Pokud někdo vydělává na cenách potravin, jsou to právě velcí potravináři s dominantním postavením. Stačí se podívat na hospodářské výsledky v době krize, kdy obchodům klesala ziskovost, zatímco řada potravinářů měla rekordní zisky,“ upozorňuje.
Zemědělské komodity podle Prouzy tvoří jen malou část ceny, za kterou dodávají potravináři své výrobky do obchodů. Hlavním problémem sektoru je chybějící pracovní síla a růst reálných mezd, který se propisuje do cen potravin, i stále vysoké ceny energií.
„Pokud by chtěl stát podpořit další zlevňování potravin, musí především otevřít pracovní trh, tlačit na zlevnění energií a snížení byrokracie. A hlavně musí mnohem důrazněji řešit dominantní postavení řady dodavatelů, kteří brání větší konkurenci na trhu,“ dodává Prouza.
