Záhada drahého cukru. Pekaři si stěžují, že pro vysoký růst cen není důvod

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Máme první signály od dodavatele, že cukr může skokově zdražit o 25 procent. Z 15 korun za kilogram na více než 20 korun,“ svěřil se minulý týden redakci SZ Byznys ředitel Jizerských pekáren Roman Kozák.

Pro čerstvou informaci nemá žádné vysvětlení. Cukr odebírá od distributora a ten od jednoho z tuzemských cukrovarů. Měsíčně spotřebuje k výrobě pečiva pět tun. Zdražení cukru o pět korun znamená pro pekárnu s obratem přes 200 milionů korun zvýšení nákladů o 25 000 korun měsíčně.

„Je to pro mě nepochopitelné. Cukr je hotový z minulé cukrovarnické kampaně a nevidím pro to moc důvod,“ uvažuje. Jméno distributora prozradit nechtěl.

Ve výrobě cukru Česko není závislé na dovozech ze zahraničí, naopak země cukr ve velkém vyváží, protože majiteli největších cukrovarů Tereos TTD a Moravskoslezské cukrovary je francouzská, resp. rakouská společnost.

„Cukr na trhu zdražuje, ale ne tak dramaticky. Taková cena mi přijde nesmyslná. Náš dodavatel, kterým je distribuční společnost, zvýšil cenu cukru o tři koruny, ale stále jsme hluboko pod dvaceti korunami za kilogram,“ řekl redakci pražský pekař Richard Kabát. Aktuální cena by měla podle něj vydržet další dva měsíce.

Ceny pro odběratele se mohou odvíjet od tržní síly, objemu zakázek, ale například také podle platební morálky. V obecné rovině není vyloučeno, že firma, která neplatí včas, může mít horší podmínky.

Z vyjádření tuzemských cukrovarů vyplývá, že plošně ceny nezvedají. „Skokové zdražení o 25 procent se mi zdá dost vysoké,“ řekl redakci zdroj z jednoho z cukrovarů, který se nepřál uvést jméno.

„U cukru, vyrobeného v uplynulé kampani, dodržujeme smluvní podmínky, sjednané s našimi přímými odběrateli. Cena cukru z nadcházející kampaně bude předmětem jednání,“ odpověděl na dotaz redakce mluvčí Tereos TTD Jakub Hradiský. Největší cukrovar v zemi vyrábí přes polovinu cukru v Česku.

„Náš cukrovar ceny vůbec nezvyšuje. Dodržujeme kontrakty, které jsme měli. My navíc jedeme ještě na uhlí, což je v dnešní době výhoda. Teprve budeme uzavírat nové cenové kontrakty na další kampaň,“ uvedl Leopold Klabal, ředitel Litovelské cukrovarny, která patří mezi menší tuzemské výrobce. Pekárnám navíc dodává napřímo, nikoliv přes distributory.

Cukrovarnický trh v Evropské unii se v roce 2017 liberalizoval. Do té doby se výroba řídila kvótami na maximální produkci, což cukrovary omezovalo v kapacitě, ale na druhou stranu mohly prodávat cukr za vyšší ceny. Po ukončení kvót vznikly v EU obrovské skladové přebytky v objemu několika milionů tun, cena cukru se proto na dva roky propadla až o 9 korun na 11 korun za kilogram a většina cukrovarů v Česku na výrobě prodělávala desítky až stovky milionů korun ročně.

Také Zemědělský svaz si myslí, že k umělému navyšování marží nedochází na začátku řetězce. „Řepa pochází ještě z minulé sklizně, takže v ceně suroviny to nebude. Ani z cukrovarů není takový růst ceny, i když náklady jsou hrozné a některým cukrovarům na přelomu roku skončila fixace cen plynu,“ řekl mluvčí svazu Vladimír Pícha. Podle něj stojí za růstem cen cukru navyšování obchodní přirážky distributory nebo koncovými prodejci.

Ani v obchodech cukr tak rychle nezdražuje. V lednu stál 15,55 Kč, v únoru 16,21 koruny, v březnu 14,74 koruny a v dubnu 17,27 koruny.

Potravinářská komora ČR nicméně nemůže říct, že by si obchodníci a distributoři marže zvyšovali nad rámec inflace.

„Nemáme žádné zprávy o tom, že by dodavatelé surovin uměle navyšovali ceny výrobcům potravin. Tlak na zvýšení výkupní ceny je soustavný. Ale rozklíčovat to neumíme,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.