Článek
Podle údajů Ministerstva financí drží Češi v českých státních dluhopisech přes 90 miliard korun. Naprostou většinu z nich pak v těch protiinflačních, jejichž výnosy kopírují tuzemskou inflaci. Pro desetitisíce drobných střadatelů se tak v posledních letech staly výhodnou investicí.
Hlavní otázka nastává, zdali tomu tak bude i v příštích letech. Česká národní banka (ČNB) je totiž celkem přesvědčena, dokládá to i její prognóza, že se inflace v roce 2024 vrátí k jejímu dvouprocentnímu cíli. A v tu chvíli by pro drobné střadatele bylo výhodnější přesunout své peníze do jiných produktů, které by nabídly atraktivnější výnos.
„V současné době zatím neevidujeme výrazný zájem o předčasné splacení emisí,“ sdělila redakci SZ Byznys mluvčí resortu Gabriela Krušinová. Dodala, že stát drobným investorům, kteří protiinflační dluhopisy drží, loni vyplatil na úrocích 4,2 miliardy korun.
„Pokud skutečně věříte centrální bance, bude zřejmě lepší poohlédnout se po jiné investici, která přinese lepší zhodnocení. Bude tak lepší zbavit se protiinflačních dluhopisů a zainvestovat jinam,“ říká pro SZ Byznys Lubor Žalman, zakladatel dluhopisového fondu EnCor Wealth Management.
Na „termíňák“ nebo do fondu
Jednou z možností mohou být například termínované vklady v bance, které jsou srovnatelně bezpečným produktem. Pokud drobný investor přesune své peníze právě sem, může si úrokovou sazbu zafixovat. V současné době lze pořád najít s roční fixací i více než šestiprocentní úrok.
„Člověk musí zvážit, zda má lepší možnost, kam své peníze investovat. Termínované vklady jsou určitě dobrou možností, ale sazby na tomto produktu budou postupně také klesat,“ upozorňuje Žalman. Pokud se totiž naplní prognóza ČNB ohledně inflace, půjde centrální banka s úrokovými sazbami výhledově dolů, což se odrazí i na termínovaných vkladech.
„Možná ještě lepší možností jsou dluhopisové fondy, které by měly v příštím roce vynést více než inflace,“ myslí si exšéf Raiffeisenbank. „Na druhou stranu je potřeba říct, že u protiinflačního dluhopisu máte stoprocentní jistotu, že vám přesně pokryje inflaci,“ doplňuje.
Nepříliš vhodnou variantou je podle Žalmana vypovězení protiinflačních dluhopisů a následné uložení peněz na spořicí účet, kde výhledově taktéž dojde k poklesu výnosu. „Jakmile ČNB sníží úrokové sazby, tak i sazby na spořicím účtu klesnou prakticky ihned, kdežto na termínovaném vkladu mám alespoň zafixovanou sazbu,“ vysvětluje výhody.
Atraktivní výnosy
Díky vysoké inflaci vynesly v roce 2022 protiinflační dluhopisy, které si lidé koupili v říjnu 2021, přes 17,5 procenta. Jinými slovy, kdo si pořídil tyto dluhopisy za 100 tisíc korun, připsal si na účet 17 500 korun.
Lednová emise pak nabídla více než 15procentní výnos. Pro letošní rok už vzhledem k poklesu inflace nebudou výnosy tak robustní, ale pořád budou činit téměř devět procent.
Poptávka po prvních emisích protiinflačních dluhopisů nebyla přitom zpočátku žhavá. Není divu, inflace se v roce 2019 pohybovala poměrně v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. Jistý přelom nastal v roce 2021, kdy došlo k prvnímu výraznějšímu zdražování a inflace poskočila na 6,3 procenta.
A v tu chvíli začala růst i poptávka po protiinflačních dluhopisech, která byla největší od roku 2011. Mezi 20. zářím a 23. prosincem 2021 desetitisíce lidí nakoupily dluhopisy v hodnotě 41,1 miliardy korun.
Noví zájemci o protiinflační dluhopisy už však mají smůlu. Vláda loni v lednu rozhodla, že další emise už nebudou, jelikož se kvůli vyšší inflaci půjčky od občanů prodraží. Pro stát je tak výhodnější půjčit si na provoz jinde na finančním trhu mnohonásobně levněji.
Pokud se občan rozhodne požádat o předčasné splacení dluhopisů, musí žádat v předstihu několika měsíců pomocí elektronického formuláře, v případě lednové emise se žádosti podávají už v říjnu.
Prodej s podmínkami
Leckdo by mohl namítat, že až začne inflace klesat, tak dluhopis prodá, a zprůměruje si tak jen ty vysoké výnosy za roky, kdy se inflace držela vysoko.
„Jenže na rozdíl od korporátních dluhopisů, které lze emitentovi ‚zpětně odprodat‘ kdykoli – je-li to stanoveno v emisních podmínkách, což většinou je –, můžete protiinflační dluhopisy prodat jen jednou ročně, v předem stanoveném termínu a jen do výše 500 tisíc korun. Z částky nad půl milionu už můžete předčasně prodat jen polovinu svých dluhopisů,“ popisuje portál Dluhopisy.cz.
Pokud tedy bude mít investor například 600 tisíc dluhopisů, naráz bude moci vybrat pouze 550 tisíc kusů. Zbývající počet dluhopisů bude moci vybrat až v dalším datu. S výběrem státních dluhopisů se pak už žádné další povinnosti nepojí. Pro investora je určitě příjemné, že úrok je osvobozený od 15procentní srážkové daně.
Celková jmenovitá hodnota dluhopisů v oběhu určených pro občany představuje podle resortu financí 3,1 procenta podílu na celkovém státním dluhu. Nejde tedy o nijak významnou část nákladů na celkovou obsluhu státního dluhu.
