Článek
V běžných letech nakupovali obchodníci v létě plyn, který uložili do zásobníků. V zimě ho pak za vyšší cenu prodávali. V současnosti ale tato klasická strategie už neplatí.
Ceny plynu s dodávkou v létě jsou totiž dražší než nákupy plynu s doručením v zimě. Zatímco kontrakt na léto stojí 46,9 eur za jednu megawatthodinu, tak cena za dodávku v zimě je 44,70 eur. V minulých týdnech se rozdíl mezi cenami dostal až na šest eur.
„V minulých letech to běžné nebylo,“ uvádí k cenovému rozdílu neboli takzvanému spreadu Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a jednatel poradenské společnosti ENA. „Je to anomálie. Bývalo to naopak,“ potvrzuje finančník působící na trhu s energiemi, který si nepřál být jmenován.
Za změnou na trhu s plynem stojí několik faktorů. „Situace se vyostřila tím, že loni jsme skončili topnou sezónu s úrovní zásobníků plynu na padesáti procentech, k dnešnímu dni je to 32,7 procenta,“ vyčísluje Gavor. Podobně se vyjadřuje jednatel poradenské společnosti Ensytra Ondřej Grohar: „Zásobníky plynu nejsou naplněné. Vyčerpal se totiž levnější plyn, který proudil ještě přes Ukrajinu do Česka.“
V celé Evropě jsou zásobníky plynu naplněny dle dat Gas Infrastructure Europe na 40,6 procenta. Důvodem je chladná zima, která způsobila pokles zásob zemního plynu.
Evropská komise přitom v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu zavedla, že do listopadu mají být zásobníky plynu naplněny na 90 procent kapacity, přičemž jsou stanoveny průběžné cíle pro únor, květen, červenec a září. Trhy proto očekávaly zvýšenou poptávku po plynu, což žene i cenu kontraktů na léto nahoru.
Obchodníkům to ovšem komplikuje život, protože jejich strategií byly nákupy plynu v létě, přičemž plyn ihned prodali s tím, že ho dodají v zimě. Z rozdílu obou kontraktů pak zaplatili náklady na skladování a kapitál. „V současnosti není možné, aby se zajistily,“ uvádí zmíněný finančník a pokračuje: „Nikdo tak nechce zásobníky plnit za současné ceny plynu.“
Stejně se vyjadřují i další odborníci. „Obchodníci nečerpali plyn, protože se jim zdál za ceny okolo 41, 42 eur za megawatthodinu drahý. Byl to trošku podobný efekt jako v létě 2021, kdy se nikomu nechtělo dávat plyn do zásobníků, protože se čekalo na zprovoznění plynovodu Nord Stream 2,“ líčí Gavor.
Evropská komise proto zvažuje rozvolnění pravidel pro plnění zásobníků. Země včetně Německa a Nizozemska totiž varovaly, že pevně dané cíle pro plnění by signalizovaly trhu, že evropští obchodníci musí nakupovat, což by táhlo ceny plynu nahoru. Ještě před dvěma týdny se cena plynu s dodáním v příštím roce pohybovala na úrovni téměř 45 eur za megawatthodinu. Komodita tak byla nejdražší za dva roky.
Od té doby ale cena energetické suroviny prudce klesla, když se v úterý prodávala za cenu okolo 37 eur za megawatthodinu. Za dva týdny jde o pokles o téměř pětinu. Přispělo k tomu právě očekávané uvolnění regulací. Po oznámení konkrétních kroků by cena plynu mohla dál klesat. To však není jediný důvod, proč by energetická surovina mohla zlevnit.
„Hlavním faktorem je geopolitika. Obchodníci s plynem cítí v kostech, že se válka chýlí ke konci a mohlo by následovat uvolnění sankcí a rozproudění byznysu,“ upozorňuje Gavor. Ceny plynu začaly dle něj výrazněji klesat v týdnu, kdy se konala bezpečnostní konference v Mnichově, kde se začalo hovořit o jednáních mezi USA a Ruskem ohledně míru na Ukrajině.
