Článek
Výnos desetiletých českých státních dluhopisů v závěru loňského roku vzrostl na 4,13 procenta. Byl tak na vyšší hodnotě než v prosinci 2023, kdy dosahoval 3,97 procenta.
Po většinu loňského roku se ale výnos desetiletých dluhopisů držel na nižší úrovni než v roce 2023, vyplývá z údajů České národní banky (ČNB). Vyšší výnosy státních dluhopisů znamenají, že rostou náklady na financování rozpočtového deficitu a státního dluhu.
Výnos českých dluhopisů loni kolísal mezi 3,76 procenta a 4,21 procenta, když nejnižší hodnoty dosáhl v únoru a nejvyšší v červnu. Byl ale nižší než v roce 2023, kdy s výjimkou prosince neklesl pod 4,15 procenta, a výrazně pod nejvyšší hodnotou posledních deseti let, kdy v říjnu 2022 dosáhl 5,52 procenta.
Z dlouhodobého pohledu je ale nynější výnos desetiletých dluhopisů stále nadprůměrný. V posledních deseti letech se pohyboval do 2,5 procenta, nad tuto úroveň se dostal teprve v listopadu 2021. Vůbec nejvýhodnější bylo dluhové financování pro stát v letech 2015 a 2016, kdy po většinu roku výnos desetiletých dluhopisů nedosahoval ani 0,5 procenta.
Vyšší výnos státních dluhopisů prodražuje financování státního dluhu. U rostoucích nákladů na obsluhu dluhu se ale projevuje také zvyšující se objem dluhu, který podle Ministerstva financí ke konci loňského roku činil 3,365 bilionu korun, meziročně se zvýšil o 254 miliard korun. Letos ministerstvo očekává další růst státního dluhu na 3,614 bilionu korun, plyne ze Strategie financování a řízení státního dluhu. Loni byly náklady na financování státního dluhu 88,5 miliardy korun, letos Ministerstvo financí očekává 100 miliard korun.
| Období | Výnos (v procentech) |
|---|---|
| Prosinec 2014 | 0,67 |
| Prosinec 2015 | 0,49 |
| Prosinec 2016 | 0,53 |
| Prosinec 2017 | 1,5 |
| Prosinec 2018 | 2,01 |
| Prosinec 2019 | 1,51 |
| Prosinec 2020 | 1,26 |
| Prosinec 2021 | 2,62 |
| Prosinec 2022 | 4,71 |
| Prosinec 2023 | 3,97 |
| Prosinec 2024 | 4,13 |
Výnos desetiletých státních dluhopisů slouží rovněž jako úrokové kritérium pro zavedení společné evropské měny. Podle něj musí země mít výnos dluhopisů v daném roce nanejvýš o dva procentní body vyšší, než je průměr tří zemí s nejnižší inflací. Podle údajů Ministerstva financí splnilo Česko v minulosti úrokové kritérium vždy s výjimkou roku 2022.
Kromě výše úroků musí země při zavedení eura splnit i kritérium cenové stability, kdy její inflace nesmí být vyšší než průměr tří zemí s nejnižší inflací zvýšený o 1,5 procentního bodu, kritérium deficitu veřejných financí, který nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), a kritérium veřejného dluhu, který nesmí být nad 60 procent HDP. Podle odhadu expertů Česko tato kritéria loni splnila. Posledním kritériem je minimálně dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko v mechanismu není a vláda zatím o termínu vstupu nerozhodla. K zavedení eura se Česko zavázalo při vstupu do EU v roce 2004.
