Článek
Ropa během pondělního obchodování zdražovala o více než tři procenta. Kolem 13:00 stál jeden barel (asi 159 litrů) severomořské ropy Brent 87,60 dolaru. V jednu chvíli však ropa zdražovala až o pět procent. Podobným vývojem prošla také americká lehká ropa WTI.
Ceny klíčové světové suroviny tím reagovaly na vývoj situace v Izraeli, proti němuž palestinské militantní hnutí Hamás o víkendu provedlo mimořádný útok. Střety na Blízkém východě prohloubily politickou nejistotu v regionu a zvýšily obavy ohledně dodávek klíčové suroviny.
„Nejde ani tak o samotný konflikt mezi Izraelem a Hamásem, neboť u tohoto konfliktu nejsou prakticky ohrožena žádná naleziště ropy. Trh se však obává, že se napětí přesune i do dalších zemí Blízkého východu. Pokud by byl do konfliktu nějakým způsobem vtažen Írán, mohla by ropa zdražovat i o desítky dolarů,“ říká pro SZ Byznys analytik Jiří Tyleček z brokerské společnosti XTB. Tím by mohly vzrůst i ceny tuzemských pohonných hmot.
Vyšší ceny ropy jsou zároveň podle České národní banky jedním z faktorů, který by jí mohl komplikovat boj s vysokou inflací.
Podle Martina Ohnheisera, majitele společnosti Oil Team, která v Česku provozuje sedm čerpacích stanic, lze ovšem v kontextu dění v Izraeli počítat jen s drobnými a krátkodobými výkyvy cen.
„Očekávám, že ceny pohonných hmot budou růst a opět klesat v rozmezí jedné koruny,“ sdělil redakci SZ Byznys, která oslovila i další tuzemské pumpaře. Ti však cenový vývoj pohonných hmot odmítli komentovat.
„Jako velký distributor a prodejce pohonných hmot, který působí na velkoobchodním i maloobchodním trhu, z principu konkrétní vývoj cen ani další výhled komentovat nemůžeme. Naše cena se striktně odvíjí od rotterdamské komoditní burzy Platt’s, kurzu české koruny k americkému dolaru a v dané lokalitě ji přizpůsobujeme místní konkurenci a aktuální poptávce,“ uvedl pro SZ Byznys mluvčí státní firmy Čepro Marek Roll.
Pětina dodávek v ohrožení
Deník Wall Street Journal popisuje, že agresivní kroky Hamásu mohl podporovat právě Írán jakožto jeden z největších světových producentů ropy. Pokud by se tato teze potvrdila, mohlo by dojít ke snahám o omezení íránského ropného vývozu. A to už by mohlo ropný trh významně zasáhnout.
„Budou ohrožena až tři procenta světových dodávek ropy. A pokud dojde k širšímu konfliktu, který nakonec ovlivní tranzit přes Hormuzský průliv, může se stát rukojmím asi pětina celosvětových dodávek ropy,“ řekl agentuře Reuters k případnému íránskému angažmá analytik Saul Kavonic, který se zabývá energetikou.
Írán navýšil během posledního roku svůj ropný vývoz o přibližně 600 tisíc barelů denně na 3,2 milionu barelů, jak ukazují poslední odhady.
„Je třeba být v pozoru“
Podle Ivana Indráčka z Unie nezávislých petrolejářů je třeba být v pozoru, neboť pohledem evropské optiky je pro Česko oblast Blízkého východu klíčová z hlediska zásobování ropou. Velkou roli podle něj bude hrát, jak dlouho konflikt Izraele a Palestiny potrvá a zda se nebude rozšiřovat dál, tedy zda se některé země nezačnou vůči bojům určitým způsobem vyhraňovat.
Indráček si dále všímá, že nafta od pondělního rána vzrostla zatím pouze o několik desítek haléřů a stejná situace nastala i v případě benzinu. „Počátkem války na Ukrajině byl nárůst výrazně větší a pohonné hmoty rostly rovnou o koruny, nikoliv o desetihaléře,“ porovnává předseda unie. Denní výkyvy v řádu desetihaléřů jsou podle něj naopak v posledních měsících obvyklé.
„To stejné se stalo i v okamžiku, kdy Rusko oznámilo embargo na vývoz. Dnes žádnou takto mimořádnou situaci řešit nemusíme, a proto si myslím, že konflikt v Izraeli krátkodobě výrazné zdražení pohonných hmot nepřinese,“ odhaduje Indráček.
S tím souhlasí také portfolio manažer Amundi Petr Zajíc. Vysvětluje to tím, že Saúdská Arábie je připravená navýšit těžbu, pokud by ceny ropy byly příliš vysoké.
Napětí mezi Izraelem a Palestinou se odráží rovněž na vývoji ceny zlata, které je v době eskalace konfliktů často vnímáno jako zajištění proti poklesu ostatních aktiv. Cena zlata během pondělního obchodování rostla zhruba o procento na 1850 dolarů za unci.
„Vývoj ceny zlata není překvapující. Vzhledem k tomu, že napětí jen tak nevyprchá, mělo by být zlato jedním z aktiv, která na tom budou profitovat. Čím více by se případný konflikt prohluboval, tím větší se dá útěk investorů ke zlatu očekávat,“ usuzuje analytik Tyleček z XTB.
Na konflikt reagovala podle očekávání také izraelská měna. Šekel vůči dolaru klesl nejníže za sedm let, což přimělo izraelskou centrální banku k rozhodnutí, že prodá až 30 miliard dolarů (695,7 miliardy Kč) z dolarových rezerv, aby měnu podpořila.
