Trest pro Trumpa. Dluhopisy USA zažívají největší otřes od pandemie

Americký dluhopisový trh zažívá největší otřesy od pandemie v roce 2020. Investoři masivně prodávají státní dluhopisy, což způsobuje prudký nárůst výnosů a vyvolává obavy z finanční nestability. Hlavním spouštěčem je agresivní celní politika prezidenta Donalda Trumpa, která otřásla důvěrou v americké finanční trhy.

Po vyhlášení tzv. „Dne osvobození“ 2. dubna, kdy Trump oznámil plošná cla na veškerý dovoz a výrazně zvýšil tarify na čínské zboží, následovala vlna odvetných opatření ze strany Číny a dalších obchodních partnerů.

Nyní se však děje pravý opak, investoři americké státní dluhopisy prodávají, jejich tržní cena klesá a výnosy rostou. Pokud jste držitelem desetiletého dluhopisu, jehož tržní hodnota během jediného týdne klesla o pět procent, jde o výjimečný pohyb – ne o běžné kolísání.

Například výnos desetiletých amerických státních dluhopisů vzrostl z 3,85 procenta na začátku dubna na 4,59 procenta k 11. dubnu, což představuje nejvyšší úroveň od února tohoto roku. Cenově to u desetiletého dluhopisu znamená pokles o razantních pět procent.

Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Jana Berky byl tento výprodej pozoruhodný nejen svou silou, ale i načasováním.

„Předcházela mu silná vlna poptávky po dluhopisech, která odrážela zhoršení výhledu americké ekonomiky. Když začaly první prodeje, prognóza nebyla lepší – spíše naopak,“ říká pro SZ Byznys.

„S velkou pravděpodobností šlo o kombinaci navzájem se ovlivňujících faktorů. Někteří obchodníci mohli prodávat, protože upravovali portfolio, kde vybrali zisky z předchozího růstu cen dluhopisů. Jiní se rozhodli pro deleveraging, tedy pro prodej dluhopisů dříve nakoupených na dluh,“ vysvětluje dále expert na dluhopisy.

Zde mohlo podle Berky jít o hedgeové fondy. Možný je i prodej ze strany zahraničních subjektů, které své prostředky následně převedly do nedolarových aktiv. Prodávat mohli i velcí správci aktiv budující si hotovostní polštář.

„Signál, který trh vyslal směrem k Bílému domu, by se dal shrnout jako ‚Sell America‘. Tedy výprodej akcií, dluhopisů i dolaru. Pro Trumpovu administrativu je to varování, že její politika může narušit důvěru v americkou výjimečnost a dokonce i v dolar jako hlavní rezervní měnu,“ varuje Berka.

U amerických státních dluhopisů by pak podle ekonoma mohlo jít o ztrátu role nejkvalitnějšího a nejvíce přijímaného kolaterálu, tedy zajištění využívaného při finančních obchodech mezi bankami a institucemi po celém světě.

Investoři, kteří tradičně považovali americké státní dluhopisy za bezpečný přístav v době nejistoty, nyní ztrácejí důvěru v americkou fiskální politiku a stabilitu dolaru. Odborníci varují, že pokud bude tato situace pokračovat, může dojít k dalšímu odlivu kapitálu z amerických trhů a zvýšení nákladů na financování státního dluhu.

Zatímco americký trh zažívá turbulence, část kapitálu se stahuje do Evropy a tradičních bezpečných přístavů. „Poptávku jsme viděli především po vybraných evropských státních dluhopisech,“ uvádí Berka.

Obchodníci podle něj nakupovali především německé a švýcarské bondy, jejichž výnosy klesly. „Například dvouletý výnos švýcarského bondu se dostal zpět mírně do záporu,“ doplňuje.

Prezident Trump reagoval na tlak trhu oznámením 90denního pozastavení nových cel, s výjimkou těch vůči Číně. Tento krok vedl k dočasnému uklidnění trhů, avšak nejistota přetrvává.

Trump následně promluvil k novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One, kde zlehčoval dopad cel na dluhopisový trh. „Trh s dluhopisy se vyvíjí dobře. Měl slabší chvilku, ale ten problém jsem rychle vyřešil,“ uvedl prezident. O necelý den dříve překvapivě zmírnil většinu nově zavedených cel na 90 dní – většině zemí byla sazba snížena zpět na deset procent.

Zároveň odmítl, že by jeho rozhodnutí bylo motivováno reakcí trhů. „Mnoho lidí si myslí, že jsme to udělali kvůli propadu dluhopisů, ale nebylo tomu tak.“ V souvislosti s oslabením amerického dolaru v uplynulém týdnu Trump dodal, že je přesvědčen o jeho brzkém zotavení. „Až lidé pochopí, co děláme, myslím, že dolar půjde nahoru.“

Berka nicméně upozorňuje, že výprodej dluhopisů s největší pravděpodobností skutečně ovlivnil prezidentovo rozhodování.

„Zkušený ministr financí Scott Bessent zřejmě prezidenta varoval před riziky, která s sebou tak prudký výprodej nese. Do debaty zasáhl i šéf gigantické banky JPMorgan Jamie Dimon, jehož komentář o nebezpečí rychlého propadu trhy slyšely,“ vysvětluje.

„Možná preventivně už v minulém týdnu od americké centrální banky zaznělo, že v případě potřeby je připraven použít potřebné nástroje ke stabilizaci tržního vývoje. Šlo o slovní intervenci, kterou tržní účastníci nepochybně postřehli,“ zdůrazňuje Berka.

Co se týče spekulací, že za výprodejem stáli zahraniční investoři, ekonom Roklenu je hodnotí opatrně.

„Zatím nemáme dostatek dat. Americké ministerstvo financí je zveřejní až v červnu, avšak i tak se nemusíme dozvědět veškeré detaily. Víme, že americké dluhopisy držené oficiálními zahraničními a mezinárodními institucemi v úschově u americké centrální banky neklesly, naopak vzrostly,“ tvrdí.

Pochybnosti o tom, že za propadem stojí zahraniční investoři, odmítl i americký ministr financí Scott Bessent. „Nemyslím si, že zahraniční investoři hromadně prodávají americké dluhopisy,“ řekl v rozhovoru pro Bloomberg.

Poukázal přitom na zvýšenou zahraniční poptávku při aukcích desetiletých a třicetiletých dluhopisů v minulém týdnu. Jako hlavní důvod výprodeje označil deleveraging, tedy snižování zadlužení ze strany investorů. „Nemám žádné důkazy, že by za poklesem stály suverénní státy.“

Zároveň připustil, že americké ministerstvo financí má připravené nástroje, pokud by se situace na trhu dále vyhrotila. „Jsme od zásahu ještě daleko, ale máme rozsáhlý arzenál, který můžeme použít,“ upozornil.

Mezi možnosti patří například rozšíření programu zpětných odkupů starších dluhopisů, který má za cíl zvýšit likviditu méně obchodovaných emisí. Bessent rovněž odmítl, že by kombinovaný pokles dolaru a výnosů znamenal ztrátu důvěry v USA. „Stále jsme globální rezervní měnou a máme silnou dolarovou politiku,“ je přesvědčen.

Přesto se část trhu právě tohoto scénáře obává. Analytici Patria Finance a ČSOB Finanční trhy v úterním tržním komentáři upozorňují, že výprodej amerických vládních dluhopisů může být první známkou toho, že se obchodní válka mezi USA a Čínou přesouvá do nové, finanční roviny.

„Je dost dobře možné, že Čína výprodejem amerických dluhopisů vyslala signál, že dokáže obchodní válku přetavit ve finanční, a zároveň tím podpoří proces de-dolarizace globální ekonomiky,“ uvádějí.

Výnosy rostou nikoliv kvůli obavám z inflace či nesplácení dluhu, jak bývá běžné, ale kvůli širším pochybnostem. „Neučebnicové“ chování trhu podle některých analytiků ukazuje, že investoři začínají zpochybňovat dlouhodobou jistotu, že Spojené státy budou i nadále nejdůvěryhodnějším dlužníkem světa.

To je zásadní změna ve vnímání globálních trhů – a reakce na agresivní a nepředvídatelné kroky americké administrativy.

Další vrstvu do aktuální situace přidává pohled Marka Ševčíka, portfolio manažera z J&T Investiční společnosti. Podle něj se letošní dubnový vývoj zapíše do historie.

„Dubnový vývoj na dluhopisových trzích bude připomínán ještě v následujících letech, možná i dekádách,“ uvedl pro SZ Byznys. Růst výnosů přitom podle něj není důsledkem zvýšených inflačních očekávání, jak by se mohlo na první pohled zdát v souvislosti se zavedením (a následným odložením) amerických cel.

„Vyšší inflace je očekávána pouze v kratším časovém horizontu přibližně dvou let vlivem skokového zdražení. Na úrovni pěti let je už očekávaná inflace stejná jako na začátku roku a na horizontu deseti let dokonce nižší. Na delším horizontu totiž už začínají prosakovat obavy z negativního vlivu na ekonomický výkon,“ vysvětluje Ševčík.

Ačkoli se tedy celkový obraz může zdát nejednoznačný, trh dluhopisů podle něj vysílá jasné signály o zvýšené nervozitě investorů – a tím i o možném načasování dalších nákupů, včetně těch na akciových trzích.

Jedním z těchto signálů je právě vývoj tzv. rizikové přirážky, tedy rozdílu mezi výnosem bezpečných státních dluhopisů a výnosem dluhopisů vydávaných méně spolehlivými firmami. Rizikovou přirážku si můžeme představit jako určitou odměnu navíc, kterou investoři požadují za to, že půjčují peníze firmám namísto státu.

„Státní dluhopisy jsou považovány za velmi bezpečné, a proto nabízejí takzvanou bezrizikovou úrokovou sazbu. Když ale investoři kupují dluhopisy méně spolehlivých firem – takzvané high-yield nebo také vysoce úročené dluhopisy – očekávají výnos vyšší o tři až čtyři procenta. Bez této přirážky by pro ně takové investice nebyly atraktivní,“ vysvětluje Ševčík.

A právě vývoj této rizikové prémie je podle něj významný, za poslední dva měsíce vyskočila z tří procent ročně na aktuálních 4,5 procenta za rok. „To je vývoj typický téměř výhradně pro krize a propady na trzích. Americký trh firemních dluhopisů nám tedy už dává signály, že je na místě se začít poohlížet po nákupech – i na akciovém trhu.“