Snížení spotřební daně se na stojanech pump nemusí vůbec projevit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vzhledem k současným rekordně vysokým cenám pohonných hmot odsouhlasila vláda novelu zákona, který umožní snížení spotřební daně na benzín a naftu o 1,50 Kč na litr. Snížení daně bude trvat minimálně do září. Přesto podle průzkumu Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia více než čtvrtina českých dopravců zvažuje konec.

Snížení spotřební daně se projeví také v DPH, výsledná cena za litr by mohla být podle Ministerstva financí i o 1,8 koruny na litr nižší. Zároveň ale cena pohonných hmot v posledních dvou týdnech prudce roste a je tedy možné, že pokud by rostla i nadále, nemusí se ono zlevnění v koncové ceně paliva vůbec projevit.

Pravděpodobně více než na běžné spotřebitele bude mít opatření dopad na dopravce. Z průzkumu ČESMAD vyplývá, že pouze 18,4 procenta dopravců se podařilo promítnout vysoké ceny paliva do nákladů, čtvrtině z nich se to naopak nepovedlo vůbec.

„Koruna padesát nezajistí přežití těchto dopravců, ale zajistí motivaci bojovat. Cílem je udržet akceschopnost a konkurenceschopnost těchto firem jako součást klíčové infrastruktury našeho státu,“ vysvětluje pro SZ Josef Melzer, prezident ČESMAD Bohemia.

Podle něj stát vybere na daních od dopravců desítky miliard a výrazný úbytek dopravců by tak nebyla špatná zpráva pouze pro podnikatele a průmysl, ale i pro státní kasu. Tu bude podle Václava Louly, tiskového mluvčího České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, opatření stát zlomek případných ztrát.

„Ročně vybíráme z daní z pohonných hmot přes sto miliard, teď bude úbytek z příjmu z daní v jednotkách miliard, vzhledem k omezené době platnosti zákona,“ vysvětluje pro SZ Loula.

Daňová úleva nemá za cíl pouze snížit koncové ceny paliva, které uvidíme na totemech benzinových pump, ale měla by také srovnat daňovou zátěž vůči nejbližší konkurenci, tedy dopravcům z Polska, Maďarska, Bulharska a Rumunska.

„Z dlouhodobého hlediska to vítáme, nárůst ceny pohonných hmot to ale samozřejmě nekompenzuje, v takovém případě by se musela daň blížit nule a to ani není technicky možné,“ říká Melzer.

Dopravců, kterým se podařilo zvýšit své ceny tak, aby pokryly rekordní ceny paliva, je jen málo. Zbytek se o to s větší či menší mírou úspěšnosti snaží, pro mnoho z nich to ale bude znamenat konec. V průzkumu na otázku, zda zvažují kvůli současné situaci na trhu a cenám vstupů ukončit podnikání, odpovědělo přes 22 procent dopravců Ano, dalších 5,7 procent zvažuje konec podnikání z jiných důvodů.

To, že firmy podnikat chtějí a snaží se promítnout vysoké ceny do svých marží, není podle Melzera ale vše. Další problém představuje peněžní tok společností, které mají sjednané smlouvy na měsíce dopředu. Může se jim stát, že přes všechnu snahu jim dojde volná hotovost a budou muset svou činnost ukončit.

„Daňová úleva jim v tomto ohledu sice nepomůže, nabízí jim ale motivaci. Až krize odezní, dopravci budou vědět, že jsou na stejné startovní rovině jako třeba Polsko. U firem, kterým se náklady promítnout nepodařilo nebo se o to ani nesnažily, se dá s velikou pravděpodobností říci, že jim daňová úleva nepomůže a opravdu skončí,“ popisuje Melzer.

U ceny paliva pro koncové zákazníky na čerpacích pumpách je situace odlišná. „Ceny pohonných hmot opravdu o 1,80 Kč poklesnou. Pozor, cena ale může ve stejnou dobu paralelně růst a zákazník tudíž uvidí, že cena klesla jen třeba o korunu. Stejně to ale může být i obráceně a cena může klesnout o 2,50 koruny,“ popisuje Ivan Indráček, předseda SČS – Unie nezávislých petrolejářů.

Ve stejnou dobu, jako vstoupí v platnost nižší spotřební daň, bude projednávat Evropská unie úplné odříznutí od ruské ropy. Výsledné rozhodnutí tak může mít zásadní vliv na její cenu, potažmo cenu pohonných hmot – ať už pozitivní, nebo negativní. Může se tedy stát, že se výsledek vynuluje a cena zůstane stejná.

„Stejná situace tu byla na začátku minulého roku, kdy se snížila spotřební daň na naftu o korunu a dopravci říkali, že se to nepromítlo. Jenže snížení daně se krylo přesně s dobou, kdy cena nafty na evropském trhu rostla. Snížení se nakonec promítlo, ale trvalo to tři týdny. Teď je společnost na cenu citlivá, takže je to podle mě otázka tří až pěti dní,“ vysvětluje Indráček.

Společně se snížením spotřební daně připravuje Ministerstvo financí také cenové regulace formou zastropování maximálních prodejních marží. Ty totiž podle průzkumu ministerstva stouply v celém řetězci dodavatelů pohonných hmot o dvě až čtyři koruny.

„Podle našich dat činila průměrná marže u litru nafty v únoru 3,03 koruny, zatímco v březnu 4,91 koruny. U litru benzínu dosahovala průměrná marže v únoru 2,29 koruny a v březnu 4,39 koruny. Průměrné marže na počátku kontrol sice klesly, ale následně už stagnovaly. Myslím tedy, že zde určitě je prostor pro jejich další snížení. O zavedení připravované regulace marží prodejců paliv rozhodneme nejpozději koncem dubna,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vyšší marže měly ale podle Indráčka především dodavatelé paliv, čerpací stanice měly marži na začátku března normální nebo dokonce nižší. „Cena rostla tak rychle nahoru, že v nějaký okamžik prodáváte například s tříkorunovou marží a druhý den máte zase mínus 3 koruny,“ tvrdí Indráček.

Oproti minulým rokům je tak marže na čerpacích stanicích podle Indráčka podobná, liší se podle něj maximálně o 15 až 20 haléřů.