Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko zkusí v Evropské unii prosadit novinku, která by ztížila volný obchod s ruským plynem napříč kontinentem. Dodávky plynu zvenčí EU by měly být podle tohoto nápadu nově opatřeny certifikátem původu, aby byl o plynu z Ruska větší přehled.
S návrhem přišel ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) minulý týden na jednání Rady EU. Sledování původu je podle něj něco, co by mohlo mít u ostatních zemí šanci. Značkování má zamezit stavu, do jakého se dostalo Česko tuto zimu, kdy sem začal znovu proudit ruský plyn, ač se tomu vláda slibovala vyhnout.
„Z diskuzí s ostatními členskými státy vyplývá vznikající zájem v rámci EU o zlepšení monitoringu původu plynu dováženého do EU s cílem zajistit jasná data o dovozu plynu z Ruska. Jednou z možností, jak takový monitoring zajistit, je právě skrze certifikaci původu dováženého plynu,“ uvedl Síkela pro SZ Byznys v návaznosti na čtvrteční jednání unijní rady v Bruselu.
O značkování plynu se doposud ministerstvo nezmiňovalo a není jisté, jak velkou šanci návrh vůbec má. „Nedávám tomu prakticky žádnou naději,“ odhaduje Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a expert na fungování trhu s plynem. Skepsi zdůvodňuje tím, že část EU nemá o blokování ruského plynu zájem a že zavedení certifikátů by znamenalo velký nárůst byrokracie.
Síkela uznává, že jednání jsou na začátku a že zatím není jasné, jak velkou podporu návrh má. Ani jak by v praxi přesně fungoval. „Aktuálně jednáme na politické úrovni, zda se jedná o vhodný krok, který by mohl předcházet přijetí konkrétních opatření k omezení dovozů zemního plynu z Ruska. Zároveň se na expertní úrovni diskutuje o právních a technických možnostech realizace certifikace,“ uvedl Síkela v písemném vyjádření.
Značkování by mohlo vyjasnit situaci, jaká v Česku nastala letos v únoru. Český statistický úřad začal tou dobou vydávat přehledy o původu plynu dováženého v zimních měsících. A upozornil na to, že po útlumu dovozů z Ruska se ruský plyn do Česka začal opět vracet.
Dovozci plynu na to reagovali ujištěním, že své styky s Ruskem zpřetrhali. Zároveň ale Maďarsko a Rakousko dál ruský plyn dováželo a nikdo nebyl schopen na otevřeném unijním trhu s jistotou ověřit, jaký plyn sem z okolních zemí proudí. Vláda tím pádem nemohla nijak garantovat, že Česko ruský plyn nekupuje, byť takovou politiku v rámci podpory Ukrajiny předtím deklarovala.
Konec ruského plynu, volají Češi i Němci
Certifikáty se minulý týden na ministerské radě EU probíraly v rámci širší debaty o tom, jak dál pokračovat v ekonomickém tlaku na Rusko. Podle agentury Reuters unijní diplomaté spěchají s dalším, v pořadí už 14. sankčním balíčkem vůči Rusku, tak aby byl hotov do poloviny roku, protože pak předsednictví EU přebírá Maďarsko a tamější režim protiruské iniciativy obvykle blokuje.
Německo a Česko podle Reuters v rámci těchto diskuzí společně tlačí na to, aby se v EU dotáhlo do konce úplné odstřižení od ruských paliv. V roce 2021 pocházelo z Ruska 45 procent dodávek plynu do EU, loni to bylo už jen 15 procent. Dřívější dohody počítají s tím, že v roce 2027 má tento podíl klesnout na nulu. Maďarsko nebo Rakousko ale mají s Ruskem dlouhodobé dovozní kontrakty a potrubní spojení, není proto jasné, jak slibovanou nulu v praxi zajistit.
Síkela k tomu už minulý týden uvedl, že s Německem dohodl vznik nové pracovní skupiny, která má útlum ruských dovozů řešit. Skupina má propojit úředníky z ministerstev a Evropské komise. Síkela její zřízení odůvodnil mimo jiné tím, že státy EU loni Rusku poslaly za plyn a ropu „téměř 30 miliard eur“, že financování Ruska jde proti zájmům EU.
Z obsahu nově chystaného sankčního balíčku jsou zatím známy jen některé dílčí detaily. Jedním z nich je zákaz používat evropské přístavy k překládce ruského zkapalněného plynu, určeného pro vývoz do třetích zemí. Dalším je embargo na dodávky zařízení a technologií pro budování nových ruských přístavů určených k vývozu zkapalněného plynu.
