Růst až o 230 procent. Válka způsobila šok, komodity prudce zdražují

Ruská invaze na Ukrajinu prudce zvýšila ceny většiny komodit a energií. Ceny rostou především kvůli obavám, že válka na Ukrajině bude mít za následek obrovský nedostatek klíčových materiálů.

Od začátku války stoupla cena komodit jako celku o 16 procent, jak ukazuje komoditní cenový index agentury Bloomberg, od začátku roku je to dokonce o více než třetinu.

Některé suroviny rostou opravdu raketovým tempem. Například cena niklu zdražila od počátku války o 230 procent. Rostoucí ceny ropy zase prodražují Čechům tankování u čerpacích stanic, růst ceny pšenice na světových trzích pak může částečně zdražit pečivo.

Kvůli uzavřeným přístavům a sankcím zastavily Rusko a Ukrajina přepravu zboží klíčového pro výrobu potravin či paliv. Jaké komodity a energie dostaly od počátku války velký zásah?

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli válce na Ukrajině snad každým dnem navyšuje svá maxima. V jednu chvíli se v pondělí plyn prodával za 345 eur za megawatthodinu. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Ještě před loňským rokem cena nepřesáhla 30 eur za megawatthodinu.

Roste také cena ropy, což se samozřejmě odráží na cenách pohonných hmot u čerpacích stanic. Ropa na světových trzích od počátku invaze zdražila o více než 30 procent na 128 dolarů za barel. Rusko je největším světovým vývozcem ropy a ropných produktů, jeho vývoz se pohybuje kolem sedmi milionů barelů denně. To představuje kolem sedmi procent celosvětové nabídky.

Z cenných kovů zdražil za poslední dny jednoznačně nejvíce nikl, jehož cena na londýnské burze kovů za dva dny vyskočila o více než 200 procent. To je největší cenový pohyb, jaký kdy tato burza zaznamenala. Rusko se na celosvětových dodávkách niklu podílí zhruba deseti procenty. Nikl se používá hlavně při výrobě nerezové oceli a baterií do elektromobilů.

Na komoditních burzách zdražuje rovněž cena hliníku. Tento křehký kov se využívá v dopravě, stavebnictví či při výrobě obalů. Rusko má na celosvětových dodávkách zhruba šestiprocentní podíl. K růstu přispívají také jeho nízké zásoby ve skladech registrovaných u Londýnské burzy kovů.

Výrazným cenovým růstem prochází od začátku invaze také cena palladia, které zdražilo o 40 procent. Největším dodavatelem palladia, které výrobci automobilů používají pro výrobu katalyzátorů, je ruská společnost Nornickel.

Zdražují i takzvaná bezpečná aktiva, kam patří zlato a stříbro. V těchto cenných kovech hledají investoři bezpečí v období zvýšené nejistoty na trzích. Cena zlata v pondělí přesáhla poprvé po roce a půl 2000 dolarů za troyskou unci. Od počátku rusko-ukrajinské války zdražuje také stříbro.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu skokově vzrostly zároveň ceny zrnin. Cena pšenice zdražila přibližně o 50 procent a další zdražování může podle analytiků snadno přijít. Ukrajinská válka totiž přerušuje dodávky pšenice z jedné z nedůležitějších světových obilnic. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin.

Probíhající válka na Ukrajině má rovněž dopad na cenu kukuřice. Ukrajina je totiž jejím čtvrtým největším světovým vývozcem. Před válkou se Ukrajina a Rusko společně na globálním obchodu s kukuřicí podílely více než pětinou. Kvůli válce hrozí, že ukrajinští farmáři nebudou moci na jaře zahájit setbu na úrodné černozemi, boje už nyní narušují dodávky obilovin do cílových destinací. V ruském případě mohou export ovlivnit sankce.