Rusové sahají po afrických dolech na uran

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko se snaží posilovat svou pozici v oblasti západní Afriky, kde v koloniálních dobách dominovala Francie. A zdá se, že se mu daří. Podle zdrojů agentury Bloomberg se Moskva snaží převzít uranové doly, které v Nigeru vlastní francouzská státní společnost Orano, dřívější Areva.

Podle zdroje z Moskvy obeznámeného se situací, který si nepřál být jmenován, navázala ruská státní jaderná společnost Rosatom kontakty s nigerskými orgány. Zemi po převratu z loňského července ovládá armáda.

Niger se tak připojil k několika africkým zemím, které spojuje fakt, že kvůli odporu západních velmocí, které pučisty nepodpořily, hledají oporu právě v Rusku. Moskvě se tím otevřela cesta k potenciálním ziskům jak na diplomatickém poli, tak i na ekonomické frontě.

„Rusko posiluje své ekonomické, diplomatické a vojenské vazby v Africe, mimo jiné i po převratu v Nigeru, a vidí v této části světa strategickou investiční příležitost,“ řekl Mark Hibbs, jaderný analytik z berlínské Carnegie Endowment for International Peace. „Ruku v ruce s tím Rosatom diverzifikuje své investice do uranu v Africe.“

Není jasné, o kolik nigerských dolů Rosatom usiluje, a zdroj z Moskvy pro Bloomberg charakterizoval rozhovory jako „rané stadium, které nedospělo do fáze jednání“, přičemž podmínky případného převodu zatím nebyly stanoveny.

Společnost Orano má podle svých internetových stránek většinové podíly v provozních společnostech povrchového dolu Somair, nyní uzavřeného hlubinného dolu Cominak a projektu Imouraren, který je od roku 2015 pozastaven.

Francouzi z Orana na informaci reagovali tím, že o žádných jednáních mezi Nigerem a ruskými subjekty nevědí. Společnost v e-mailových odpovědích uvedla, že od července pokračuje ve spolupráci s novými představiteli Nigeru. Úřad nigerského premiéra Aliho Mahamane Lamine Zeineho se odmítl vyjádřit a žádost o komentář oslyšeli i mluvčí Rosatomu, úřadu francouzského prezidenta a Kremlu.

Orano sice tvrdí, že o jednáních Nigeru s Rusy nic netuší, ale už v únoru firma uvedla, že vytvořila rezervu ve výši necelých 10 procent provozních příjmů pro případ, který její finanční ředitel označil za „nejhorší možný scénář, kdy bychom museli zastavit naši činnost a byli bychom z Nigeru vyhoštěni“.

O pohybu na lince Moskva–Niamey však něco vědí i u Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která ve Vídni za OSN dohlíží na jadernou bezpečnost. Diplomat blízký agentuře Bloomberg potvrdil, že si je MAAE možného převodu uranových aktiv v Nigeru vědoma. Zdroj však neupřesnil, o jaký subjekt by mohlo jít.

Podle Světové jaderné asociace se Niger v roce 2022 podílel na celosvětové produkci uranových dolů přibližně čtyřmi procenty. Jenže Francie by případnou ztrátu nigerského uranu docela zásadně pocítila – na dodávky z bývalé kolonie totiž sází z 15 procent.

Podle údajů Agentury pro zásobování Euratomu, což je mezinárodní organizace pro podporu jaderného výzkumu a bezpečnosti v Evropě, závisely energetické podniky Evropské unie v roce 2022 na Nigeru, sedmém největším producentovi na světě, přibližně čtvrtinou svých dodávek uranu.

Podle Světové jaderné asociace ceny uranu vzrostly na 17leté maximum, mimo jiné proto, že vojenský převrat zastavil vývoz z Nigeru, jehož zásoby pocházejí z nejkvalitnějších uranových rud v Africe.

Niger, jedna z nejchudších zemí světa, po loňském převratu vyhnal francouzské jednotky a ukončil desetiletou bezpečnostní dohodu s USA. V dubnu přijelo do hlavního města Niamey 100 ruských vojenských instruktorů, aby vycvičili nigerské síly v používání systémů protivzdušné obrany dodaných Moskvou.

V březnu se delegace z Nigeru poprvé zúčastnila stěžejní akce ruského jaderného průmyslu podporované Rosatomem, fóra Atomexpo v černomořském Soči. Pentagon v březnu uvedl, že američtí představitelé odjeli do Nigeru, aby vyjádřili obavy z „potenciálních vztahů“ junty s Ruskem a Íránem.

Ruské převzetí uranových aktiv Nigeru by bylo dalším krokem k rozdělení trhu, řekl pro Bloomberg Pendo Löfgren, investiční ředitel společnosti Arnova Capital AG se sídlem v Zugu, která investuje do těžařů uranu a fyzického uranu.

„Země přidružené k USA se budou snažit dovážet pouze od spojenců. Podobně Rusko a Čína,“ řekl. „Pro země spojenecké s USA je to však mnohem obtížnější – zejména pro samotné USA, které dnes v podstatě nemají žádnou domácí produkci.“