Článek
Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část tohoto plynovodu.
Gazprom uvedl, že vstoupil v platnost zákaz transakcí se sankciovanými subjekty. „Pro Gazprom to znamená zákaz využívání potrubí vlastněného firmou EuRoPol GAZ k přepravě ruského plynu přes Polsko,“ dodal podle agentury Reuters.
„Není to katastrofická zpráva. Plynovod Jamal byl využíván minimálně, v minulých dnech byl používán spíše jako reverzní z Německa do Polska a dál. Tímto směrem může být používán i nadále. Pokud by ale nastal totální výpadek plynu putujícího přes Ukrajinu, zbýval by nám už jen Nordstream 1,“ říká pro SZ Byznys Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
„Kapacita zbývajících plynovodů do Evropy je taková, že to pro zásobování Evropy stačí,“ řekl pro SZ Byznys Michal Macenauer, expert na plynárenství v EGÚ Brno.
Mapa plynovodů v Evropě
Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa a ročně může dopravit 33 miliard kubíků plynu – to odpovídá téměř čtyřnásobku české roční spotřeby.
Podle Gavora by i samotný Nordstream 1 v letních měsících uzásobil střední Evropu, obtížnější by to bylo s naplňováním zásobníků. Zároveň se uzavření plynovodu Jamal může nepříznivě promítnout do cen.
„Pokud se uzavření Jamalu nebude kumulovat s dalšími nepříznivými zprávami, například s poruchou přepravy přes Ukrajinu, pak by se to evropských odběratelů nemělo nijak dotknout. To vychází z faktu, že plynovod Jamal v minulosti většinu času pro přepravu využíván nebyl,“ vysvětluje Gavor.
Co se stane s cenou
Vzhledem k nárůstu rizika ohledně dodávek plynu je však podle něj možné, že budeme svědky mírného nárůstu cen. Nějaký vliv to bude mít na ceny i podle Michala Macenauera. „Otázka ale je, jaký,“ říká.
„Je to další krok eskalace či odvety, ale má to spíše symbolický význam. Pro nás to technicky příliš mnoho neznamená,“ popisuje situaci Macenauer. Rozhodně to však podle něj neznamená, že by to trhy uspokojilo nebo uklidnilo, spíše naopak.
„Každý takový krok vede k tomu, že je situace ještě napjatější. Někdy na to trh zareaguje hystericky a neadekvátně, někdy adekvátně, ale vzhledem k tomu, že Polsko deklarovalo, že se bez ruského plynu obejde a že zbývající kapacity jsou dostatečné, tak by to v tuto chvíli nic znamenat nemuselo,“ říká Macenauer.
Už na podzim se v Jamalu tok plynu otočil ze západu na východ, situace se pak vyřešila a dodávky do Česka se nedotkla. Energetičtí analytici to přičítali hrátkám Gazpromu, potažmo Putinova režimu, o vyšponování cen plynu před nadcházející zimou. Situace se pak ještě několikrát zopakovala.
Definitivní stopku ruským dodávkám Jamalem pak dal ruský požadavek na platby plynu v rublech, který Poláci (a Bulhaři) odmítli. Po tom následovalo odstřižení od ruských dodávek plynu, což chtějí obě země vyřešit dovozem zkapalněného zemního plynu.
