Článek
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem v říjnu sníží cíl těžby ropy o 100 000 barelů denně. OPEC o tom v pondělí informoval v tiskové zprávě, a potvrdil tak informace zdrojů agentury Reuters.
Ceny ropy se na trhu výrazně zvyšují, severomořský Brent se odpoledne pohyboval nad 96 dolary za barel a proti pátku byl draží o více než tři procenta.
OPEC je také připraven kdykoliv svolat schůzku ministrů energetiky zemí OPEC+, pokud si to situace na trhu vyžádá. Ropa Brent se v červnu prodávala za více než 120 dolarů za barel, kvůli obavám z recese částečně způsobené dopady války na Ukrajině ale minulý týden klesla k 90 dolarům.
Skupina OPEC+ na začátku srpna uvedla, že v září zvýší cílovou úroveň těžby jen o 100 000 barelů denně, což odpovídá zhruba desetině procenta globální spotřeby. Skupina zároveň varovala, že kvůli nedostatečným investicím do těžby v minulých letech bude od příštího roku problém plně uspokojovat rostoucí poptávku.
Agentura Reuters minulý týden s odkazem na údaje z odvětví uvedla, že těžba v rámci OPEC v srpnu vzrostla o 2,4 procenta na 29,58 milionu barelů denně. To představuje nejvyšší úroveň od dubna 2020.
Rusko ze zastavení plynu viní Západ
Rusko je aktivní nejen na poli plynu. Země by mohla zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce.
K přerušení dodávek ropy a ropných produktů do zahraničí by Rusko mohlo přikročit coby k „odvetnému opatření“, reagoval v pondělí podle agentury TASS Peskov na otázku novinářů, kdy by mohla Moskva utnout dodávky ve světle toho, že skupina zemí G7 chce u ruské ropy zastropovat cenu. Na takovém postupu se shodli ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny G7 v pátek.
Opatření má vejít v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty a má zahrnovat mimo jiné blokování přepravy ropy a jejích produktů, pokud bude nakoupena za vyšší než stanovenou cenu.
Peskov zároveň odmítl, že by Rusko bylo odpovědné za přerušení dodávek plynu do Evropy potrubím Nord Stream 1. Za přerušení přepravy podle něj mohou západní sankce uvalené na Rusko, které ztěžují mimo jiné údržbu plynovodu.
Plynovody v Evropě.
„Kolektivní Západ, v konkrétním případě Evropská unie, Kanada a Británie, nesou vinu na tom, že situace došla do takového bodu,“ citovala prezidentského mluvčího agentura.
Ruský státní plynárenský podnik Gazprom přerušil minulý týden ve středu dodávky plynu potrubím Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Zdůvodnil to další údržbou, která měla skončit v sobotu ráno. V pátek večer ale Gazprom uvedl, že provedená údržba odhalila v kompresorové stanici únik oleje a že plynovod kvůli tomu zůstane mimo provoz, prozatím na neurčito. Cena plynu v Evropě po tomto přerušení vzrostla o 30 procent.
