Rusko je krok od technické platební neschopnosti. Dluhy chce platit v rublech

Americké banky a fyzické osoby nebudou moci přijímat platby dluhopisů od ruské vlády, a to od středy, kdy vyprší platnost licence, která dosud umožňovala tyto platby provádět. V úterý to prohlásil Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který je součástí ministerstva financí USA.

Ministryně financí Janet Yellenová již minulý týden označila za pravděpodobné, že její ministerstvo nechá platnost licence vypršet s tím, že se jednalo o dočasné opatření. Rozhodnutí ukončit tuto výjimku naznačuje, že USA raději donutí Rusko k platební neschopnosti, než aby mu dovolily čerpat prostředky státní pokladny.

Rusko čelí hrozbě platební neschopnosti od 24. února, kdy na něj západní země uvalily rozsáhlé sankce po invazi na Ukrajinu. Země byla téměř odříznuta od světového finančního systému a zhruba polovina jejích rezerv ve výši 640 miliard dolarů byla zmrazena v zahraničí.

Rusko, které na to reagovalo vlastními protiopatřeními, mohlo až dosud platit díky zvláštní licenci amerického ministerstva financí, která držitelům mezinárodních dluhopisů umožňuje přijímat tyto platby.

Do centra zájmu se v posledních měsících dostaly ruské mezinárodní dluhopisy v objemu 40 miliard dolarů, z nichž zhruba polovinu drží zahraniční investoři. Zatímco na počátku se zdálo, že Rusko odmítne platby zahraničním investorům, pokud nebude moci využít své zmrazené rezervy v zahraničí, zdá se, že tento přístup se změnil.

„Strategie se změnila, Rusko nechce být viněno z platební neschopnosti,“ řekl pro agenturu Reuters Kaan Nazli, expert firmy Neuberger Berman.

Zastánci prodloužení licence argumentují tím, že její povolení by mohlo vyčerpat ruskou válečnou pokladnu, protože Moskva bude muset použít své příjmy v tvrdé měně k úhradě plateb věřitelům. Odpůrci ale upozorňují, že Rusko má do konce roku zaplatit jen necelé dvě miliardy dolarů, což je minimum ve srovnání s příjmy Moskvy z ropy, plynu a dalších klíčových komodit. Ty jen v dubnu dosáhly téměř 28 miliard dolarů.

Přestože změna amerických omezení představuje další překážku pro platby dluhopisů zahraničním investorům, není zatím jasné, zda to bude stačit k tomu, aby Rusko nakonec překročilo hranici platební neschopnosti.

Držitelé dluhopisů mimo USA mohou stále získat finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že většina držitelů ruských dluhopisů je v Evropě, podle ITI Capital, jedné z největších moskevských makléřských společností, by na vyhlášení platební neschopnosti „nebylo“ dost věřitelů. Hranicí jsou obvykle držitelé 25 procent nesplacených dluhopisů.

Rusko mělo do pátku 27. května uhradit splátky zahraničního dluhu ve výši přibližně 100 milionů dolarů. Vzhledem k tomu, že se obecně očekávalo neprodloužení licence orgánu OFAC, začalo Rusko s převodem peněz již minulý týden ve snaze odvrátit platební neschopnost.

Peníze poslalo Rusko nakonec týden před splatností, tedy v pátek 20. května. Ruské ministerstvo financí uvedlo, že převedlo 71,25 milionu dolarů (1,7 miliardy Kč) za dluhopisy denominované v dolarech splatných v roce 2026 a 26,5 milionu eur (653 milionů Kč) za dluhopisy denominované v eurech splatných v roce 2036.

Zatím však není jasné, zda se peníze k zahraničním držitelům dluhopisů dostaly. Banka JPMorgan, která dříve působila jako korespondenční banka pro tyto platby, ani americké ministerstvo financí na žádost o komentář bezprostředně nereagovaly, uvedla agentura Reuters.

Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden ve středu prohlásil, že Moskva bude hradit své zahraniční dluhové závazky v rublech, pokud Spojené státy zablokují jiné možnosti, a nebude se prohlašovat za neplatiče, protože prostředky na splácení má. Další splátky se mají uskutečnit 23. a 24. června, kdy má Rusko zaplatit téměř 400 milionů dolarů (9,24 miliardy Kč).

Slova ruského ministra financí potvrdil i předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. „Na tuto výzvu má naše země řešení. Budeme platit v rublech,“ napsal na síti Telegram. Dodal, že Spojené státy si o zákazu plateb v dolarech rozhodly samy.

Pokud země nesplácí dluh v předem stanovených termínech nebo ve stanovených měnách, je to považováno za platební neschopnost. Pokud se finanční prostředky nedostanou k příjemcům spíše kvůli okolnostem než neschopnosti nebo neochotě platit, může jít pouze o tzv. technickou platební neschopnost. V případě nezaplacení v termínu je zpravidla ještě 30denní ochranná lhůta, ve které má dlužník možnost zaplatit.

Hlavní otázka je zřejmě taková, zda se Rusko bude považovat za zemi, která neplní své závazky. Adam Solowsky z právní firmy Reed Smith pro CNBC uvedl, že Moskva bude pravděpodobně tvrdit, že není v prodlení, protože její platba byla znemožněna, přestože měla k dispozici finanční prostředky.

„S tímto argumentem jsme se setkali již dříve, kdy sankce OFAC zabránily provedení platby. Rusko tvrdilo, že není v platební neschopnosti, protože se pokusilo platbu provést a ta byla zablokována,“ uvedl Solowsky, který se specializuje na platební neschopnost a restrukturalizace státních dluhopisů.

„Pravděpodobně to půjde do dlouhého soudního sporu, který bude muset rozhodnout, zda skutečně došlo k platební neschopnosti,“ dodává.