Článek
Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. Země se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí, které mimo jiné omezují její přístup ke globálnímu finančnímu systému.
Ruský ministr v reakci na sankce vedené USA, Spojeným královstvím a Evropskou unií prokremelským novinám Izvestija řekl, že Rusko podniklo „všechny nezbytné kroky“, aby zaplatilo svým mezinárodním věřitelům.
V reakci na rozsáhlé finanční sankce uvalené na ruské banky od začátku války na Ukrajině Kreml prohlásil, že bude držitelům dolarových dluhopisů vyplácet peníze v rublech. Mnozí investoři by to však považovali za formu platební neschopnosti, což je situace, kdy vlády nejsou schopny dostát svým dluhovým splátkám.
Siluanov navrhl, že by se Rusko mohlo obrátit na mezinárodní soud a hájit se, protože podmínky splátek byly splněny. Neuvedl ovšem, kde by k takovému slyšení mohlo dojít. „Samozřejmě že se budeme soudit, protože jsme podnikli všechny nezbytné kroky, abychom zajistili, že investoři své platby dostanou,“ řekl.
„Rusko by se mohlo bránit u anglických soudů, protože dluhopisy, které jsou v centru sporu, byly vydány podle anglického práva. Zákony umožňují dlužníkům bránit se tvrzením, že vnější síly jim znemožnily splnit své závazky,“ uvedl Tom Canning, partner newyorské advokátní kanceláře Milbank, pro britský byznysový server City A.M.
Prakticky stejný názor má Mitu Gulati, profesor práva na University of Virginia. „Dotyčné dluhopisy byly vydány podle anglického práva, takže soud může platbu odložit, protože Rusku bylo prakticky znemožněno dostát svým závazkům,“ tvrdí Gulati pro server US News Money.
„Záměrnou politikou západních zemí je vytvořit s pomocí veškerých prostředků umělou platební neschopnost,“ dodal Siluanov, který je ruským ministrem financí od roku 2011. „U soudu předložíme veškeré doklady potvrzující naši snahu platit jak v cizí měně, tak v rublech. Nebude to snadný proces, budeme muset vše velmi aktivně dokazovat,“ dodal.
Dveře se zavřou 5. května
Rusko mělo ke 4. dubnu zaplatit držitelům dolarových dluhopisů 649 milionů dolarů (zhruba 14,6 miliardy Kč). Americké ministerstvo financí však Rusku zabránilo použít jeho zmrazené rezervy u amerických bank, takže ruské ministerstvo financí držitelům dluhopisů v rozporu se stanovenými podmínkami zaplatilo v rublech.
Rusko má na zaplacení dluhu v dolarech odklad do 5. května. Pokud do tohoto termínu splatnosti neuhradí částku v dolarech, bude to znamenat platební neschopnost, uvádí světové ratingové agentury.
Se státním dluhem v hodnotě přibližně 40 miliard dolarů v dluhopisech v cizí měně se zemi dosud dařilo vyhýbat se nesplácení svých dluhů. Sankce uvalené americkým ministerstvem financí však mají zemi donutit, aby si vybrala mezi vyčerpáním zbývajících dolarových rezerv nebo nesplácením svých závazků.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden uvedl, že Rusko bude dál splácet svůj zahraniční dluh v rublech, dokud budou jeho devizové rezervy blokovány západními sankcemi. Dodal, že případná platební neschopnost země by byla pouze umělá. „Pro skutečnou platební neschopnost neexistuje žádný důvod,“ prohlásil.
Názor JUDr. Jana Kohouta, partnera advokátní kanceláře PRK Partners
Může se Rusko bránit u mezinárodního soudu?
„Rusko bude jistě hledat způsoby, jak se bránit proti důsledkům „technické“ platební neschopnosti, způsobené zahraničními finančními institucemi a mezinárodními sankcemi vůči Rusku. Protože ve vztahu k Ruské federaci (RF) není plně účinná například Washingtonská dohoda, tedy dohoda o investičních arbitrážích podle pravidel ICSID, je otázkou, jakou mezinárodní platformu si Ruská federace pro obhájení své argumentace vůči investorům do svých dolarových dluhopisů zvolí.“
„Z pohledu možných argumentů je sice zřejmé, že předmětné porušení / default je způsoben vnějšími faktory, které brání realizaci splatných plateb v USD, na druhou stranu byla emise státních dluhopisů RF v USD zvolena dobrovolně a stávající nemožnost plnění, která je způsobena zejména sankčními opatřeními ze strany Spojených států, vznikla jako důsledek porušení principů mezinárodního práva, konkrétně například zásady nepoužití síly a zásady nevměšování Ruskou federací, konkrétně jejím napadením Ukrajiny jako sousedního suverénního státu.“
Může dát mezinárodní soud Rusku za pravdu?
„Osobně se domnívám, že za stávající situace, kdy byl mezinárodní konflikt vyvolán vojenskou invazí Ruska do jiného suverénního státu, by mezinárodní soud ruské argumentaci vyhovět neměl. Na druhou stranu je otázkou, jakou mezinárodní platformu si Ruská federace pro obhajobu svých argumentů vybere a jak tento výběr ovlivní výsledné rozhodnutí příslušného soudu.“
„Pokud by však rozhodnutí předmětného soudu bylo dle názoru dalších dotčených států a jiných subjektů neobjektivní a neodůvodněně by zvýhodňovalo argumentaci přednesenou Ruskou federací, pak by takové rozhodnutí zřejmě nebylo všeobecně přijímáno a k jeho výroku by se v rámci jurisdikce těchto jiných států kromě Ruské federace nepřihlíželo a zřejmě by to investorům nebránilo dožadovat se kompenzace ze zmraženého majetku Ruské federace v těchto jiných státech.“
Kde se může tento soud konat?
„Podle mě není v současné době zřejmé, jakou mezinárodní instituci Ruská federace zvolí jako nejvhodnější platformu pro svoji efektivní obranu. Je také bohužel poměrně evidentní, že kromě blízkých sousedů Ruské federace, což kromě dřívějších zemí takzvaného východního bloku tvoří například Finsko a Švédsko, jsou ostatní členové EU, zejména Německo, Francie a další významné tradiční země EU, vůči Ruské federaci ještě poměrně smířliví a nadále hledají nevojenské řešení nastalé situace včetně nevojenské podpory Ukrajiny, aniž si zřejmě plně uvědomují cíle, které pro Ruskou federaci konkrétně definoval její prezident mimo jiné požadavkem na vrácení statusu členských zemí NATO před rok 1997. Dle mého soukromého pohledu se nyní Ruská federace chová jako nevyzpytatelný a nebezpečný subjekt mezinárodního společenství a jakékoli ústupky, které se nyní Ruské federaci poskytnou, budou k tíži budoucího mírového vývoje v Evropě.“
