Hlavní obsah

Průšvihům navzdory. Lidé dál sypou peníze firmám s rizikovým kapitálem

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Počet neregulovaných firem spravujících peníze investorů roste, stejně jako objem peněz, které jim lidé svěřili. Češi již do těchto společností s rizikovým kapitálem fungujících bez dohledu ČNB vložili přes 18 miliard korun.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku dál přibývá firem, které bez jakéhokoliv dohledu spravují peníze investorů. Na konci minulého roku působilo na tuzemském trhu 425 těchto nelicencovaných společností a ve správě měly od investorů 18,1 miliardy korun. Podnikání těchto firem umožňuje zákon. Zároveň jsou však zdrojem řady průšvihů, v nichž lidé přišli o peníze.

Počet těchto neregulovaných správců majetku se meziročně zvýšil o 11 procent. Objem majetku, který spravují, se ve srovnání s předchozím rokem zvedl o 18 procent, vyplývá ze statistik České národní banky.

„Dosavadní značný růst počtu těchto entit ukazuje, že změny jsou již nezbytné,“ poznamenala Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR s poukazem na připravované zpřísnění podmínek pro fungování těchto firem.

„Vzhledem k tomu, že stále nevstoupila v platnost regulace, která by tento typ fondu nějak výrazně upravovala a přísněji kontrolovala a omezila možné zneužívání, objem stále roste. A tento růst je ještě docela přijatelný. Je určitě hnán přeceňováním majetku, smysluplným použitím tohoto typu finančního instrumentu a bohužel určitě i zneužitím tohoto instrumentu,“ uvedl Petr Borkovec, šéf finanční skupiny Partners.

Regulátor má data o těchto firmách díky tomu, že se tento druh správců majetku musí zapsat do evidence ČNB. K tomu má povinnost ještě jednou za rok poslat do centrální banky čísla o výši spravovaného majetku. Žádný další dohled ČNB nad těmito společnostmi nevykonává.

Redakce SZ Byznys popsala řadu případů, kdy podnikání neregulovaných správců majetku dopadlo špatně a investoři mají nyní problém dostat se k penězům.

Mezi letošní případy tohoto typu patří kauza firmy Profit & Prosper. Na tu již věřitelé podali insolvenční návrh a případem se zabývá také policie.

Mezi další kauzy tohoto typu patří společnost Cryfin, která se zaměřovala na obchody s kryptoměnami. Národní centrála proti organizovanému zločinu tam zakladatele firmy a další osoby již obvinila z podvodu. Představitelé firmy spáchání jakéhokoliv trestného činu odmítli.

Do třetice patří mezi sledované kauzy vývoj kolem společnosti Diversity Capital. Ta byla napojená na neprůhlednou skupinu IC Group vystupující v Česku s příběhem o investicích malajsijského sultána. Také Diversity Capital se stala předmětem vyšetřování protimafiánské policie.

Přibývání kauz spojených s neregulovanými správci majetku přimělo vládu k předložení novely zákona, která má zpřísnit podmínky pro jejich fungování. Návrh v dubnu schválila Sněmovna.

„Ačkoliv je nabízení veřejnosti investovat do těchto subjektů neboli takzvaných nelicencovaných správců zakázáno, jsou indikace z trhu i dohledu, že opak je pravdou. Tito nelicencovaní správci obhospodařují majetek investovaný veřejností, kdy se investoři domnívají, že investují do regulovaných subjektů, a dochází tak k jejich zmatení, kdy si neuvědomují, že se jedná o vysoce rizikové investice,“ uvedlo Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu.

Zmatení ve vztahu k neregulovaným správcům majetku napomáhal také fakt, že v souvislosti s nimi se často používaly pojmy jako „alternativní fondy“ nebo „minifondy“. Po nabytí účinnosti zmíněné novely to již nebude možné. Tyto firmy naopak budou muset uvádět, že jsou „osoby rizikového kapitálu“.

Podle šéfky Asociace pro kapitálový trh ČR Jany Brodani je tato změna klíčová.

„Tato změna ukončí matení investorů, kteří ve víře, že investují do regulovaného nástroje, investují do produktu, který není nijak regulován. Další důležitá změna spočívá v povinném auditu počtu investorů. Pokud jich je více než dvacet, tak aby nebylo možné nebo alespoň jednoduché tyto entity nabízet široké veřejnosti, pro kterou nejsou určeny,“ komentovala Brodani z AKAT.

Neregulovaní správci majetku

  • Fungují podle paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
  • V minulosti se jim často nepřesně říkalo „alternativní fondy“ nebo „minifondy“.
  • Nepodléhají téměř žádné regulaci.
  • Jednou z mála povinností těchto firem je jednou za rok poslat do ČNB výkaz o výši spravovaného majetku.
  • Za určitých podmínek mohou spravovat majetek až ve výši 500 milionů eur.
  • Vláda v roce 2023 připravila návrh novely zákona zpřísňující podmínky pro fungování těchto firem. Mimo jiné nově nesmí ve svém názvu či popisu používat slovo „fond“.
  • Od 1. července 2024 nabyla novela účinnosti.

Podle šéfa finanční skupiny Partners Petra Borkovce je možné očekávat, že objem majetku v těchto firmách dále poroste. A to i díky správnému použití, které je podle něj obdobné jako u fondů kvalifikovaných investorů určených pro movitější a zkušenější investory.

„Je to levný, jednoduchý, a tedy efektivní způsob, jak sdružit kvalifikované investory do jedné platformy a stejně tak jednoduchá a levná je i správa. V takovém případě jsou zde minimální regulatorní náklady a komplikace. Je to vlastně docela velká konkurence pro fondy kvalifikovaných investorů, které jsou na založení a správu dražší. A rozdíl je vlastně jen v možnostech distribuce,“ uzavřel Borkovec z Partners.

Související témata:
Správa majetku

Doporučované