Kreml se vyhnul platební neschopnosti. Dluhy v dolarech odkoupil za rubly

Ruská vláda již v polovině března podle plánu odeslala 117 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč) jako úrok z dolarových dluhopisů, a zahraniční věřitelé si tak mohli do určité míry oddechnout. Další velká splátka měla přijít do pondělí 4. dubna a Kreml svým závazkům opět dostál.

Ruské ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných právě do pondělí, držitelům za ně zaplatilo v rublech.

Ministerstvo rovněž dodalo, že Rusko plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

Rusko podle ministerstva odkoupilo přes 72 procent dluhopisů splatných 4. dubna. Získalo tak dluhopisy v nominální hodnotě téměř 1,45 miliardy dolarů (32 miliard Kč) z celkově dvoumiliardové emise. Držitelé dluhopisů z této emise, kteří nabídku na zpětný odkup v rublech nevyužili, dostanou podle zdroje Reuters 4. dubna zaplaceno v dolarech.

Ministerstvo rovněž uvedlo, že jeho zprostředkovatel, společnost Bank of New York Mellon, od něj obdržel 329,2 milionu dolarů k uhrazení úroků a k částečnému umoření dolarových dluhopisů splatných v roce 2030.

Někteří experti odhadovali, že Rusko svým závazkům nedostojí. Například Jay Newman, bývalý portfolio manažer investiční společnosti Elliott Management, minulý týden pro deník New York Post odhadoval, že Rusko tentokrát dluh nezaplatí. Newman se v minulosti zabýval dluhem Argentiny, která v roce 2001 zbankrotovala.

„Poslední březnová platba může vzbuzovat určitou důvěryhodnost, ale pokud má Rusko začít splácet miliardové dluhy, to je jiný příběh,“ uvedl Newman ještě minulý týden.

„Pokud bude Rusko odříznuto od zbytku světa, je namístě pochybovat, že bude platit dál,“ řekl Newman. „Je neobvyklé, aby země, na kterou jsou uvaleny rostoucí a trvalé ekonomické sankce, pokračovala v platbách,“ dodal také bývalý portfolio manažer.

Jay Newman nebyl sám, kdo se domníval, že Rusko v dubnu neuhradí mnohamiliardovou platbu. „Očekávám platební neschopnost ruského dluhu,“ uvedl Robert Kahn z poradenské společnosti Eurasia Group, jež se zabývá politickými riziky.

„Je to nejen politická, ale také ekonomická záležitost. Proč by Rusové chtěli dluh splácet, když je odstřiháváme z ekonomického systému?“ ptal se Kahn. Ale ani jeho scénář se nakonec nepotvrdil.

Splátka úroků v polovině tohoto měsíce vyvolala u investorů nejistotu, protože nebylo jasné, zda ruská centrální banka bude schopna použít k platbě své zmrazené rezervy amerických dolarů a zda budou americké banky spolupracovat se zemí při převodu peněz.

Ministerstvo financí USA ale uvedlo, že Rusko může zmrazené finanční prostředky použít k úhradě dluhu až do 25. května. Poté bude země pravděpodobně muset získat peníze z jiných zdrojů – půjčit si hotovost nebo prodat ropu zemím, jako je Čína nebo Indie.

Obecně ekonomové neočekávají, že by případné nesplácení dluhu v dlouhodobém horizontu výrazněji zasáhlo globální bankovnictví a trhy. Podle Mezinárodního měnového fondu je Rusko díky své relativní izolaci od zbytku světa „mimo systém“.

Přesto ruská invaze na Ukrajinu a její pokračující následky světovou ekonomiku poškodit mohou. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že konflikt sníží globální růst o jeden procentní bod a zvýší inflaci o více než dva procentní body. Jiní ekonomičtí experti k tomu dodávají, že válka zvýšila pravděpodobnost recese v USA v příštím roce z deseti procent na 35 procent.

Rusko od začátku ukrajinské krize mnohé překvapilo tím, že plní své mezinárodní dluhové závazky. Západní vlády mu to umožnily díky tomu, že upustily od sankčních omezení těchto plateb, aby pomohly dlužníkům.

To však nemusí být udržitelné, protože hospodářská izolace Ruska se prohlubuje a jeho ekonomika se propadá do recese. Očekává se, že jeho hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí klesne o 15 procent a inflace dosáhne téměř 20 procent. To je už skutečně vážný případ stagflace.

Ruský prezident Vladimir Putin mimoto ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

„K nákupu ruského zemního plynu si musejí otevřít rublové účty v ruských bankách. Z těchto účtů se budou uskutečňovat platby za dodaný plyn,“ citovala Putina agentura Reuters. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck označili krok za nepřijatelné porušení smluv a vydírání.