Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již dokončil šetření ohledně prudkého zvýšení cen másla na českém trhu, k němuž docházelo ve druhé polovině loňského roku.
„Podle závěrů analýzy cenový vývoj odpovídal situaci v oblasti produkce a prodeje másla v širším středoevropském regionu. Změny cen i obchodních přirážek byly značně individualizované a nevykazují známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců,“ konstatoval úřad ve své zprávě.
„Zvýšení cen spotřebitelského balení másla v tuzemsku v regálech obchodních řetězců bylo dle zjištění Úřadu způsobeno především značným růstem nákladů pro jeho výrobu, který byl zapříčiněn kombinací nepříznivých externích faktorů,“ doplnil kontrolní úřad.
Obdobně stálo máslo i v Německu a na Slovensku, mírně levnější bylo v Rakousku. Trh tedy fungoval podle antimonopolního úřadu dobře a nevykazoval známky koordinovaného jednání na straně výrobců nebo prodejců.
Za zvýšenými výrobními náklady stály vyšší ceny smetany a mléčného tuku, propad tučnosti mléka a s tím související nutnost dokupování smetany, což výrobci museli promítnout do prodejní ceny. Dalším faktorem byl pokles kurzu české koruny, uvedl ÚOHS. Zaměřil se na největší mlékárny i na maloobchodní řetězce.
„V případě nedostatku mléčného tuku s ohledem na evropský kontext úřad podotýká, že jde o problém na celém evropském trhu. Tuzemské mlékárny musely dokupovat smetanu i ze zahraničí za evropské tržní ceny. Nárůst cen importované smetany tak působil jako jeden z hlavních faktorů navýšení spotřebitelských cen,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda. Doplnil, že loni se zvýšily i ceny dalších mléčných výrobků, například sýrů.
Podnět na prověření zvýšení cen másla podal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. ÚOHS analyzoval nákupní a prodejní ceny másla, a to individuálně pro každou značku másla, sledoval také změny v obchodních přirážkách. „Procentuální navýšení maloobchodních cen v jednotlivých týdnech bylo proměnlivé u všech oslovených obchodních řetězců. Ačkoliv se ceny navyšovaly, k procentuálnímu navýšení maloobchodní přirážky došlo pouze v některých týdnech, naopak ve většině týdnů ze sledovaného období udržovaly obchodní řetězce přibližně stejnou přirážku v rozmezí zpravidla pěti až 30 procent nebo ji snižovaly. U žádného obchodního řetězce nedošlo k extrémnímu navýšení obchodní přirážky proti předchozím týdnům. Naopak maloobchodníci se v některých případech snažili udržet ceny na stejné úrovni za cenu záporných marží,“ řekl Švanda.
V maloobchodu se úřad zaměřil na všechny relevantní řetězce, vývoj nákupních a prodejních cen sledoval u osmi společností, a to Kaufland, Lidl, Billa, Penny Market, Albert, Globus, Tesco Stores a Tesco Franchise Stores.
Ve výrobě se úřad zaměřil na sedm nejvýznamnějších producentů, ke kterým patří Jaroměřická mlékárna, Mlékárna Hlinsko, Polabské mlékárny, Mlékárna Čejetičky, Lacrum Velké Meziříčí, Olma a Madeta. Podle zjištění ÚOHS prodávaly mlékárny loni kilogram másla v první polovině roku za zhruba 150 až 175 korun, postupně cenu navýšily ke konci října na 210 až 240 korun, což znamená zhruba o třetinu. V případě čtvrtkilogramové kostky másla je to tedy zvýšení z 37,50 až 43,80 koruny na 52,50 až 60 korun.
„Význam a role tuzemských producentů je omezená, neboť značná část domácí poptávky po másle je v tuzemsku saturována dovozy (v minulém roce přesáhlo množství dovozů 50 procent), v maloobchodě pak hrají značnou roli privátní značky řetězců. Také z těchto důvodů je třeba tržní sílu tuzemských mlékáren hodnotit jako slabší, a to vzhledem ke struktuře výrobního trhu, kterou lze považovat nanejvýš za slabě oligopolní,“ uvedl antimonopolní úřad.
