Článek
Ze Zprávy o stavu energetické unie, která byla dnes zveřejněna, vyplývá, že Evropa dosáhla za posledních pět let obrovského pokroku v energetické transformaci.
„Opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni se vyplatila a ceny elektřiny a plynu drasticky klesly ve srovnání s rokem 2022, kdy dosáhly nejvyšších hodnot, a to jak na velkoobchodních, tak maloobchodních trzích,“ shrnuje nová zpráva Evropské komise.
Podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do EU byl v červnu 2024 pouhých 18 procent, ještě v roce 2021 to bylo 45 procent, uvedla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Podle Simsonové ale bude muset být Evropská unie v příštích pěti letech ještě ambicióznější. „Ceny energií jsou stále vysoké a mají dopad na naše občany i na mezinárodní konkurenceschopnost Evropy,“ uvedla.
Jestliže chce Evropská unie i nadále snižovat závislost na ruském plynu, musí mít podle Simsonové zajištěné dostatečné množství dodávek od členských států. Eurokomisařka rovněž ocenila, že se Evropanům od srpna 2022 do května 2024 podařilo o 18 procent snížit spotřebu plynu. Ušetřilo se tak asi 138 miliard metrů krychlových plynu.
Zpráva hodnotí významný pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů. Větrná energie již předčila plyn a stala se druhým největším zdrojem elektřiny v Evropské unii po jaderné energii. „V první polovině roku 2024 se v EU z obnovitelných zdrojů vyrobilo 50 procent elektřiny,“ píše se v dokumentu.
Eurokomisařka Simsonová v této souvislosti apelovala na členské státy, aby co nejrychleji předložily chybějící vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu. „Zatím jsme jich obdrželi pouze deset, i když lhůta již vypršela. Tyto plány jsou zásadní pro společné dosažení cílů EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030,“ dodala.
Zpráva o stavu energetické unie obsahuje i podrobné kapitoly věnované jednotlivým členským zemím. V případě České republiky je v kapitole nazvané Klíčové energetické údaje zmíněno, že „fosilní paliva tvoří více než dvě třetiny (68,6 procenta) energetického mixu v Česku (oproti 69 procentům na úrovni EU), podíl jádra je 17,9 procenta a obnovitelných zdrojů 13,5 procenta“. Pokud jde o flexibilitu energetického systému, dokument uvádí, že Česko má osm podzemních zásobníků plynu s celkovou kapacitou 4,17 miliardy metrů krychlových plynu. K 17. srpnu byla jejich skladovací kapacita naplněna z 89,84 procenta.
„V roce 2023 měla Česká republika dva zdroje dodávek zemního plynu oproti třem v roce 2021. Hlavním dodavatelem bylo Německo s podílem 98 procent. V roce 2021 byly největšími zdroji zemního plynu pro Českou republiku Rusko s 55 procenty a Německo s 38 procenty,“ píše se v dokumentu.