Článek
Newyorská burza obdržela výplatu z velmi neobvyklého dluhopisu – před 400 lety si totiž vodohospodářský úřad v dnešním Nizozemsku Hoogheemraadschap Lekdijk Bovendams půjčil od jisté ženy v Amsterodamu 1200 karolínských guldenů s úrokem 2,5 procenta.
A protože jde o „věčný dluhopis“, bude svému majiteli vynášet, dokud budou existovat jeho emitent (či jeho právní nástupce) a samozřejmě i samotný dluhopis. Ročně jde o 13,61 eura.
Burza, které vzácná ekonomická archiválie patří, nevybírala úroky od roku 2004, takže při slavnostním vyplácení získala najednou 299,42 britských liber. Ty následně věnovala tamnímu muzeu hrází. Uvedl to deník Financial Times.
Historie dluhopisu sahá až do 17. století. V roce 1624 potřeboval vodohospodářský úřad získat peníze na opravu hráze, která byla začátkem roku poškozená. Po prodeji více než 50 dluhopisů nashromáždil úřad 23 tisíc karolinských guldenů.
O několik století později získal dluhopis jistý nizozemsko-americký bankéř, který ho v roce 1938 daroval newyorské burze jako projev přátelství a odkazu na nizozemský původ New Yorku, který se po většinu 17. století jmenoval Nový Amsterdam.
Ačkoliv původní emitent dluhopisu už neexistuje, jeho roli převzal nizozemský vodní úřad Hoogheemraadschap De Stichtse Rijnlanden.
Indie chce věčnými dluhopisy ulevit bankám
Podobně byly věčné dluhopisy, které investorům zajišťují výplatu kupónů na neomezeně dlouhou dobu, vyplaceny například v roce 2015 britskou vládou. Tehdy totiž odkoupila vláda několik více než 250 let starých dluhopisů, čímž dokončila splatnost historického dluhu ve výši 2,6 miliardy liber.
S tzv. britskými konsoly, které dříve vydávala britská vláda s účelem konsolidovat a spravovat dluhy nashromážděné během napoleonských válek a krymské války, se obchodovalo více než 250 let. Pro splacení v roce 2015 se vláda rozhodla kvůli tehdy nízkým úrokovým sazbám a odhodlání snížit státní dluh.
Podobnou strategii věčných dluhopisů používala také Francie, zejména v 18. století. Země tehdy zavedla možnost koupě věčných dluhopisů v podobě renty, aby ulevila státní kase. Investoři, například aristokrati nebo církev, tak pravidelně získávali úrokové platby.
Letos rozvolnila podmínky pro oceňovaní věčných dluhopisů například Indie. Země tím chtěla umožnit bankám znovu a jednodušeji vydávat věčné dluhopisy, aby mohly snáze získat kapitál jinak než vklady.
