Naděje pro automobilky. Největší obchodní dohoda jde do finále

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve čtvrtek 4. prosince začal dvoudenní, v pořadí 65. summit bloku jihoamerických států Mercosur v Montevideu v Uruguayi. Může být přelomový.

„S největší pravděpodobností to vypadá, že by dnes či zítra mohla být dohoda schválena,“ řekl SZ Byznys zdroj z diplomatických kruhů pod podmínkou anonymity.

Dohodu vítají průmyslové země, tedy například Německo i Česká republika, pro něž dohoda o volném obchodu představuje obří exportní příležitost.

Evropa si tím výrazně zjednoduší obchod s Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí, tedy blokem, který je obrazně řečeno v obchodním smyslu druhou největší zemí na světě. Pokrývá území asi sedmdesáti procent Jižní Ameriky a podobný je jeho podíl HDP na kontinentu.

Po odbourání nebo částečném odbourání cel mají směrem z EU do Jižní Ameriky více proudit automobily, stroje a technologie. Opačným směrem pak především zemědělské výrobky, jako je cukr, hovězí a drůbeží maso či etanol.

Ministerstvo průmyslu to vnímá jako historickou příležitost pro české firmy. Do Jižní Ameriky by Česko mohlo vyvážet zejména zboží a služby s vyšší přidanou hodnotou z oblasti strojírenství, vybavení pro těžbu surovin, energetiky, chemického průmyslu či IT služeb.

„V současné situaci, kdy automobilový průmysl – coby páteř české ekonomiky – čelí značným výzvám, by pro něj posílení exportu do Latinské Ameriky znamenalo významnou vzpruhu,“ komentuje Marek Vošahlík, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dohoda má silnou podporu napříč průmyslem na starém kontinentu. Tuzemský Svaz průmyslu a dopravy v rámci společného prohlášení 78 podnikatelských asociací z EU naléhají na dokončení a ratifikaci dohody, o níž se diskutuje roky.

„Uzavření této konkrétní dohody o volném obchodu je pro nás prioritou. Dokončení dohody by otevřelo nové příležitosti i pro české podniky, zejména v sektorech technologií, zemědělství a zpracovatelského průmyslu,“ uvedl Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu. Obchodní bilance členů těchto asociací v roce 2022 dosáhla více než 159 miliard eur.

Na naléhavosti pakt nabývá i kvůli geopolitickým rizikům ve spojitosti s Čínou, Ruskem či možnou obchodní válkou USA a Evropské unie. Evropa by našla náhradu za USA zavádějící vysoká cla a Čínu, jejíhož přílivu levného zboží se obává.

Mercosur je bohatý na nerostné suroviny, po kterých je v Evropě velká poptávka díky přechodu na ekologické a digitální technologie, které vyžadují nové dodavatele ze spolehlivých zdrojů. „Mnoho kritických surovin, jako je železná ruda, bauxit, měď a nikl, se těží v Brazílii, zatímco Argentina má rozsáhlá ložiska lithia,“ shrnul Svaz průmyslu a dopravy jeden ze závěrů dopadové studie.

Dohoda má posílit hospodářské vztahy obou celků, vytvořit nová pracovní místa a podpořit udržitelný růst na obou stranách Atlantiku.

Zásadním cílem dohody z pohledu zemí EU je odstranit nebo snížit dovozní cla, která má Mercosur výrazně vyšší než Evropská unie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ průměrná sazba je 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠12 %, ale u některého zboží může dosahovat až 35 %. Krom toho existuje řada dalších poplatků a dovozních daní.

Dle dopadové studie by české firmy měly na clech uspořit bezmála 2,19 miliardy korun ročně, na netarifních opatřeních pro české exportéry až 4,36 miliardy korun za rok a u služeb až 3,35 miliardy korun ročně.

Proti uzavření dohody za EU se ale staví především Francie a Itálie, země se silnou zemědělskou výrobou, a to právě v obavách, že dohodou utrpí místní farmáři. Z podobných důvodů před dohodou varuje i česká Agrární komora a Zemědělský svaz ČR, tedy organizace, zastupující největší tuzemské zemědělské společnosti. Shovívavější je k dohodě Potravinářská komora ČR, která zaujala neutrální postoj a má dílčí výhrady – požaduje, aby se na dovozové výrobky vztahovaly stejné podmínky jako na producenty v Evropské unii.

„Apelujeme na českou vládu, aby trvala na zajištění rovných podmínek pro evropské a zahraniční producenty a podpořila implementaci tzv. zrcadlových opatření, která zajistí, že dovoz zboží do EU bude odpovídat stejným standardům, jaké musí dodržovat evropští farmáři,“ uvedl místopředseda Zemědělského svazu Jaroslav Vaňous. Upozornil i na dodatečné administrativní náklady nebo levnější produkci z Jižní Ameriky, již umožňují právě rozdílné požadavky na pěstitele.

V mnohých ohledech se mají podmínky produkce sbližovat s EU, ale podle některých názorů je požadavek na plnění stejných podmínek ze strany jihoamerických států nerealistický.

Proti uzavření dohody se nedávno vyjádřil také ministr zemědělství Marek Výborný. „Za sebe říkám, že z hlediska zemědělství to nepovažuji za užitečné a šťastné,“ řekl ministr a šéf lidovců redakci SZ Byznys.

Obavy z dopadu na český agrární sektor nicméně v rozsáhlé analýze z roku 2021 mírní Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Připomíná, že pojistkou proti nekontrolovanému dovozu agrárních komodit a potravin jsou kvóty, které omezí celkové importy masa, cukru, rýže, medu, kukuřice či etanolu z jihoamerických zemí.

„Kvóty byly vyjednány tak, aby neohrozily trh EU a zpravidla svou výší odpovídají přibližně jednomu procentu produkce EU u každé z komodit,“ sdělilo Ministerstvo zemědělství redakci letos v březnu. Také ÚZEI upozornil, že kvóty jsou velmi nízké, a v závěrech své studie uklidňuje, že není mnoho rizik, která mohou v této souvislosti český agrární trh poškodit.