Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kdysi váhavá Evropská unie nyní podniká kroky k zastavení toku ruské ropy do většiny členských států. I když postoj bloku není jednotný – například Maďarsko ropné sankce kritizuje, případné uvalení embarga by pro Moskvu znamenalo velké problémy. Rusko je totiž na výdělcích z energetického sektoru do značné míry závislé, od začátku invaze na Ukrajinu ale přišlo o část obchodů.
Zákaz dovozu ruské ropy totiž už zavedly Spojené státy, Kanada, Velká Británie nebo Austrálie a rozhodně nejde o jediné státy, které se k ruské ropě postaví zády. Japonsko po víkendovém setkání G7 uvedlo, že bude kroky spojenců „v zásadě následovat“. A pokud by se Evropská unie rozhoupala k embargu, Moskva by ztratila možnost obchodovat s polovinou světové ekonomiky.
Rusko bude muset omezit těžbu
Moskvu by ale případný výpadek evropské poptávky neochromil přes noc. Například Indie pokračuje v nákupech stovek tisíc barelů ropy denně a příjmy Kremlu se vzhledem k růstu cen energií prakticky zvýšily. Výdělky z energetického sektoru navíc v lednu tvořily značnou část rozpočtu ruské federální vlády. Ropa se na státních příjmech podílí zhruba ze 40 procent a plyn přibližně 10 procenty.
Postupem času ale může ztráta Evropy, coby zákazníka, zasadit Rusku poměrně tvrdou ránu. Plán EU by totiž zvýšil tlak na ruskou ekonomiku, jejíž růst se podle Mezinárodního měnového fondu letos sníží o 8,5 procenta a vstoupí do hluboké recese.
Mezinárodní energetická agentura a další analytici navíc pro CNN Business uvedli, že ruská produkce ropy v důsledku snížení poptávky prudce klesne. „Sankce Rusko bezpochyby poškodí,“ řekl pro CNN Henning Gloystein, ředitel energetického programu poradenské společnosti Eurasia Group.
Před invazí na Ukrajinu dovážela Evropa přibližně 3,4 milionu barelů ropy denně. V dubnu toto číslo kleslo zhruba na 3 miliony barelů denně, uvedla poradenská společnost Rystad Energy pro CNN. Obchodníci s ropou se totiž snaží Rusko obejít, především kvůli rostoucím nákladům a potížím s financováním.
Analytici společnosti Rystad Energy a další výzkumná firma Kpler očekávají, že Rusko bude muset v důsledku případného embarga omezit těžbu asi o 2 miliony barelů denně – tedy zhruba o 20 procent.
„Ropa je pro Rusko hlavním zdrojem tvrdé měny a od zavedení finančních sankcí se stala životně důležitou záchrannou brzdou pro ruskou ekonomiku a zásadním zdrojem financování války,“ napsali odborníci z bruselského think-tanku Bruegel.
Čína zatím Rusku příliš nepomáhá
Rusko se samozřejmě může pokusit o obchodování v Asii, nebude to ale snadné. Vybudování podobné infrastruktury, která je v Evropě, by trvalo roky. A i když se zdá, že Moskvě pomáhá obchodování s Indií, podle analytiků není nárůst natolik zásadní.
Údaje společnosti Rystad Energy ukazují, že indický dovoz ropy z Ruska v dubnu vyskočil na téměř 360 tisíc barelů denně, což je pětinásobný nárůst oproti lednu. Důvodem je ale to, že se nákup Indii zkrátka vyplácí.
Hlavní ruská uralská ropa je oceněna ve vztahu k ropě Brent. Před invazí se obchodovala se slevou pár centů. Nyní je sleva 35 dolarů za barel, díky čemuž je mnohem atraktivnější pro kupující, kteří nejsou omezeni sankcemi.
„Navzdory pokusům vykreslit to jinak, nákupy energie z Ruska zůstávají nepatrné ve srovnání s celkovou spotřebou Indie,“ uvedlo indické ministerstvo ropy a zemního plynu v prohlášení. Indie totiž denně spotřebuje zhruba 5 milionů barelů ropy denně. Surovinu dováží z celého světa, včetně Spojených států, které jsou pro Indii důležitějším dodavatelem než Rusko.
Kreml očekával, že svou roli v dodávkách ropy a plynu sehraje i Čína, historicky největší odběratel ruské ropy. Podle společností Rystad, Kpler a OilX ale dovoz do Číny nenarostl tak, jak Moskva očekávala. Společnost OilX, která využívá průmyslová a satelitní data ke sledování produkce a toků ropy, zjistila, že čínský dovoz z Ruska ropovodem a po moři vzrostl v dubnu o pouhých 175 000 barelů denně – což je nárůst o zhruba 11 procent oproti průměrnému objemu v roce 2021.
Čína tak nechala Moskvu prozatím na holičkách – především kvůli lockdownům a s tím spojenou nižší spotřebou energií. „Číňané zkrátka nenashromáždili tolik, kolik se čekalo,“ uvedl pro CNN Henning Gloystein z Eurasia Group.
