Ministerstvo slibuje pomoc pěstitelům. Ti, co se pojistili, dostanou víc

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čeští zemědělci letos kvůli dubnovým mrazům sklidí místo plánovaných 138 tisíc tun ovoce jen těsně přes 30 tisíc tun. Po čtvrtečním jednání se zástupci ovocnářů a vinařů to uvedl ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL.

„Škody na ovoci jsou historicky nejvyšší za posledních sto let. Bez ohledu na polohu sadu nebo na druh ovoce jsou škody v Čechách fatální,“ řekl Výborný. Ztráty na úrodě vinné révy podle něj v průměru dosahují 35 procent. Ovocnáři vyčíslili ztráty na zhruba miliardu korun, vinaři celkový účet odhadují na více než dvě miliardy.

Na pomoc postiženým zemědělcům ministerstvo aktivuje program rizik a krizí v zemědělství. „S ohledem na rozsah škod pracuji s minimální částkou 100 milionů korun. Kdyby se to podařilo dostat na 200 milionů, tak bychom s tím dokázali smysluplně pracovat,“ prohlásil ministr.

Výše bude podle Výborného záviset i na tom, zda a kolik peněz dostane vláda z krizové zemědělské rezervy Evropské unie. Pomoc by se měla týkat i lesních školek, které postihly mrazy, a také vinařů. Ti nicméně tvrdí, že stát o podporu nežádají.

„My jsme sem nešli s nataženou rukou. Spíše jsme přišli s řadou technických opatření, které bychom v našem oboru potřebovali,“ řekl SZ Byznys prezident Svazu Vinařů Martin Chlad. Jedná se například o určité úlevy v režimu ekologického hospodaření. V něm je třeba kvůli splnění dotačních podmínek provádět úpravy, které ale po zmrznutí letošní úrody nemají smysl.

S ovocnáři se ministr dohodl na kritériích, podle nichž bude poskytována finanční pomoc. „Podpora by měla směřovat tam, kde míra škody přesáhla 50 procent. Sazby se navíc budou dělit tak, aby vyšší podpora směřoval k těm, kteří byli poškozeni nejvíce, tedy od 90 do 100 procent,“ uvedl Výborný.

Program je podle něj Evropskou komisí notifikován tak, že podniky, které neměly komerční pojištění proti mrazu, dostanou o polovinu nižší podporu než ty, co pojištění měly. „Pokud se někdo pojistil, tak by se to nemělo negativně promítnout do státní podpory, ale naopak,“ dodal ministr.

Vyšší podporu podle něj dostanou i ty podniky, které investovaly do ochrany proti krupobití a pojištění proti mrazu nemají, protože pojišťovny tyto pojistky nabízejí jen jako doplňkové k pojištění proti kroupám.

Ministerstvo také přislíbilo pomoc ve formě provozních úvěrů od Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu pro malé a střední podniky. „Tady nastal posun, minulý týden pan ministr ještě slibovat nechtěl,“ řekl SZ Byznys předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Shodu zatím ovocnáři s ministerstvem hledají na možné podpoře zaměstnanosti pro velké podniky. „Ty firmy mají zásobovat obchodní řetězce, mají třídicí a balicí linky a jejich zaměstnanci nebudou mít celý rok co dělat,“ říká Ludvík.

Ministerstvo zemědělství v této souvislosti také prověří možnost aktivace programu Kurzarbeit zavedeného v době covidové pandemie. „Program notifikován je, ale na dopady vysokých cen energií, ne na mráz,“ řekl Výborný.

Na škody, které mráz způsobil na dalších zemědělských plodinách, především na zelenině, upozornila Výborného dopisem Agrární komora. Ministr ale pro tento druh komunikace neměl pochopení.

„Z jednání Agrární komory jsem docela v šoku. O dopisu jsem se dozvěděl pět minut před tiskovou konferencí z ČTK, z Agrární komory mně nikdo nekontaktoval,“ řekl novinářům. „Takto já jednat nebudu,“ dodal.

Agrární komora poté na Výborného slova na sociální síti X reagovala prohlášením, že chtěla pouze připomenout škody na úrodě u všech pěstitelů. „Bylo by samozřejmě lepší, kdyby na to ministr zemědělství Marek Výborný pamatoval sám,“ přisadila si komora.