Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V letošním roce vydá 137 zemí světa státní dluhopisy v celkovém objemu 10,4 bilionu dolarů (asi 232 bilionů korun). To je sice o 30 procent méně než v roce 2020, avšak o třetinu více, než činil průměr z let 2016 až 2019, tedy doby před pandemií nemoci covid-19. Uvedla to v úterní zprávě agentura S&P Global Ratings.
Navzdory ekonomickému oživení zůstanou půjčky vysoké kvůli požadavkům na konverzi dluhu a válce na Ukrajině. Konverzí dluhu se rozumí příležitost, kdy je možné umístit na kapitálovém trhu státní dluhopisy s nižší úrokovou mírou než předešlé a kdy se příjmem z prodeje těchto nových státních dluhopisů vykoupí staré dluhopisy.
„Zvyšování úrokových sazeb bude tlačit vzhůru náklady na státní dluh,“ upozornili analytici S&P ve zprávě. „To způsobí další potíže státům, které nebyly schopné znovu nastartovat ekonomický růst, snížit závislost na financování v cizích měnách a kde jsou úroky dluhopisů již nyní v průměru mimořádně vysoké.“
Půjčky v rozvíjejících se ekonomikách Evropy, Blízkého východu a Afriky stoupnou do konce letošního roku o 253 miliard na 3,4 bilionu dolarů. Egypt, který nedávno požádal o pomoc Mezinárodní měnový fond, předstihne Turecko a stane se největším emitentem státních dluhopisů v regionu.
Analytici JPMorgan zároveň tento týden varovali, že na rozvíjejících se trzích by míra selhání u firemních dluhů mohla letos dosáhnout až 8,5 procenta. To je více než dvojnásobek odhadu z doby před ruskou invazí na Ukrajinu, kdy čekali analytici míru selhání 3,9 procenta. Je to také nejvyšší údaj od globální finanční krize, upozornila agentura Reuters.
Špatný kvartál pro americké dluhopisy
Podle dluhopisového indexu Bloomberg U.S. Treasury Total Return Index, který sleduje agentura Bloomberg, ztratily desetileté americké státní dluhopisy v prvním čtvrtletí 5,6 procenta, což je nejhorší výsledek od roku 1973. Podle analytika Jima Reida z Deutsche Bank se jedná o sedmý nejhorší kvartál od občanské války v USA.
Dluhopisy se od akcií a komodit liší tím, že jejich ceny nemohou klesat donekonečna.
„Pokud v minulosti došlo k výraznému čtvrtletnímu propadu, bylo další čtvrtletí obvykle docela dobré,“ řekl pro finanční server MarketWatch hlavní ekonom FHN Financial Chris Low. „Dluhopisy se od akcií a komodit liší tím, že jejich ceny nemohou klesat donekonečna. Pokud by se tak stalo, ekonomika by nakonec přestala fungovat,“ dodává.
Podle něj mnoho investorů po propadu v prvním čtvrtletí drží velké množství hotovosti. „Ačkoli v budoucnu může dojít k určitému poklesu poptávky po dluhopisech, prudký výprodej pravděpodobně neodradí portfolio manažery institucionálních, penzijních a pojišťovacích fondů, kteří nemohou delší dobu držet příliš mnoho hotovosti,“ řekl Low.
Dluhopisy, tradiční bezpečný přístav, jsou třídou aktiv, která je nejvíce zasažena vysokou inflací – ta totiž snižuje fixní výnosy. Agresivní výprodej státních dluhopisů v prvním čtvrtletí tedy není podle ekonomů příliš překvapivý, když vezmeme v úvahu, že inflace v USA je na čtyřicetiletém maximu.
Dluhopisy vydá i Česko
Ministerstvo financí (MF) ČR letos chystá vydat střednědobé a dlouhodobé dluhopisy minimálně za 350 až 400 miliard korun. Vyplývá to z aktualizované Strategie financování státního dluhu, kterou v minulém týdnu MF zveřejnilo.
Naopak další emisi populárních protiinflačních Dluhopisů Republiky Ministerstvo financí momentálně neplánuje, jak již začátkem roku avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
Poslední emise těchto dluhopisů, jejíž úpis skončil těsně před Vánoci, byla mimořádně úspěšná. Lidé si koupili dluhopisy za více jak 41 miliard korun. To je větší částka než v předchozích dvanácti emisích v letech 2019 až 2021, kdy průměrný zájem dělal 3,2 miliardy.
Česko musí letos podle strategie Ministerstva financí zároveň splatit tři emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů za 145,4 miliardy korun. Jednu emisi za 5,8 miliardy již MF splatilo a zbývá tak 139,6 miliardy korun.
Dále ČR čeká řádná splátka jistin úvěrů od Evropské investiční banky za 3,2 miliardy. Z toho již 1,7 miliardy stát uhradil v březnu. V květnu pak ČR čeká také splátka zahraniční emise státních dluhopisů vydané v roce 2012 za 2,75 miliardy eur (asi 67 miliard korun).
Státní dluhopisy
- Emitentem (vydavatelem) dluhopisů je stát, v případě České republiky se jedná o Ministerstvo financí.
- Emisi (vydání) v České republice zajišťuje Česká národní banka, která se také stará o vyplácení úroků.
- Obecně platí, že státní dluhopisy mají nízkou míru rizika, proto jsou mezi investory populární.
- Státy, které jsou vnímány jako rizikovější, musejí přilákat investory tím, že platí vyšší úrok kvůli rizikové přirážce.
- Půjčené peníze stát nejčastěji vkládá do infrastruktury nebo ke splácení státního dluhu.
- Státní dluhopisy se obecně dělí zejména podle doby splatnosti na krátkodobé se splatností do jednoho roku, střednědobé se splatností od jednoho roku do deseti let a dlouhodobé se splatností nad deset let a více.
Zdroj: Dluhopisy.cz