Článek
Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česko s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopné při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent.
Novinářům to řekli ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Dostatek plynu v Česku pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv.
Až dosud politici uváděli, že díky LNG z nizozemského terminálu Česko pokryje svou spotřebu minimálně do března 2023, tedy téměř celou topnou sezonu. Od té doby však Česko pokročilo v plnění podzemních zásobníků, aktuálně jsou podle údajů společnosti AGSI naplněné z více než 81 procent. Jejich kapacita je 3,5 miliardy metrů krychlových. To odpovídá více než třetině roční spotřeby Česka – záleží na průběhu zimy.
„Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické,“ uvedl Prušvic.
Pokud by se v Česku přeci jen omezoval některý průmysl, nejsou dopady do ekonomiky podle Prušvice dramatické. Dopad nedostatku plynu na růst českého hrubého domácího produktu by se letos podle něj pohyboval mezi třemi až čtyřmi procenty, v příštím roce mezi čtyřmi až 4,5 procenty. „Při takhle dramatickém zásahu, že dojde k omezení plynu…není žádná hluboká recese, třeba pohledem covidu,“ uvedl Prušvic.
Stanjura uvedl, že bude záležet na teplotě v zimě. Zásadní je například teplota v lednu. „Je klíčové, jaká je průměrná teplota za celý měsíc. Tam je někdy rozdíl celé měsíční spotřeby jednoho měsíce v tom lednu. Když je chladnější leden, tak je to třeba celá jedna spotřeba za červenec nebo srpen,“ řekl Stanjura.
Mapa plynovodů a LNG terminálů.
Premiér Petr Fiala (ODS) už ve středu uvedl, že Česko má dostatek zásob plynu na zimu. Stát podle něj udělal veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář. I Fiala zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn ve státních hmotných rezervách i získání kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu uvedl, že udržet ekonomiku v chodu je v zájmu každého. Stát nebude podle něj při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi, v určité fázi je ale možné, že bude potřeba i jejich solidarita a částečné omezení.
Strach o zimu v Německu
V sousedním Německu však takový optimismus nepanuje, země se připravuje na tvrdou zimu a chystá zásadní úsporná opatření. Podle deníku Bild zahrnují nevytápěné společné prostory, zákaz nočního osvětlení památek, snížení teploty na pracovišti mezi 12 až 19 stupňů.
Obrovskou nervozitu vyvolává nedostatek plynu mezi německými průmyslníky, kteří se stejně jako ostatní v Evropské unii potýkají se skokovým růstem ceny. Byli to přitom titíž podnikatelé, kteří tlačili spolkovou vládu k projektům typu Nord Stream a prakticky tím vrhli Německo do pozice ruského energetického vazala.
Němečtí statistici zveřejnili indexy výrobních cen, které naznačují další prudké zdražování, vzrostly totiž o rekordních 37,2 procenta. „Výhled dalšího vývoje (ekonomiky) je v současné době výrazně ponurý,“ uvedlo německé ministerstvo financí ve své dnes zveřejněné srpnové zprávě a dodalo, že dokument se vyznačuje „vysokou mírou nejistoty“.
