Kdo půjčil Rusku, sčítá ztráty. Moskva chce platit v bezcenném rublu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruská ekonomika se kvůli současným sankcím dostává do určitých potíží a Rusko dočasně zastavilo vyplácení úroků zahraničním investorům ze svého státního dluhu ve výši 29 miliard dolarů. Tento stav lze technicky označit jako platební neschopnost země, ale podle deníku The New York Times to neznamená, že by Rusko bylo skutečně v platební neschopnosti.

Zmeškané platby zahraničním věřitelům umožňují Moskvě použít měnu jiným způsobem. V tuto chvíli je to na financování války, přičemž současně Rusko poškozuje zahraniční věřitele.

Rusko má státní dluh v zahraničí v hodnotě 40 miliard dolarů. Pokud by se rozhodlo tyto platby nesplatit, aby ušetřilo hotovost, znamenalo by to poškození zahraničních správců peněz jako způsob, jak se pomstít Evropské unii a Spojeným státům. Bankrot země by ale v tomto případě nehrozil.

Pravděpodobnost, že Rusko splatí svůj zahraniční dluh, se rapidně snižuje, odhadují někteří experti. Americká ratingová agentura Fitch v úterý snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o dalších šest stupňů, protože v důsledku mezinárodních sankcí považuje neschopnost země splácet své závazky za bezprostřední hrozbu.

Naposledy Rusko přestalo být schopno splácet dluhy 17. srpna 1998. Tehdy bylo hluboce zadlužené a mělo jen nízké devizové rezervy. Tentokrát má sice státní pokladnu díky vysokým cenám ropy a plynu plnou, problém ale představují sankce.

Ratingová agentura Moody’s varovala před tím, že potenciální slabá ochota ruské centrální banky obsluhovat svůj dluh včas a v plné výši zvyšuje pravděpodobnost horších úvěrových výsledků pro zahraniční držitele ruských dluhopisů.

Za normálních okolností vede platební neschopnost státu k dlouhému období restrukturalizace dluhu. Vláda může vyjednávat s držiteli dluhopisů a nabídnout příslib změny politiky výměnou za určitou úroveň odpuštění dluhu. Mezitím zůstávají držitelé dluhopisů „sedět“ na velkých ztrátách.

Vzhledem k tomu, že investoři nechtějí kupovat dluhopisy od země, která je v problémech, vlády se obvykle snaží dluhové problémy vyřešit, aby znovu získávaly peníze od investorů.

Například Venezuela, která dluží držitelům dluhopisů nesplacený dluh ve výši 60 miliard dolarů, pokračovala v jednáních se zahraničními držiteli dluhopisů i v době přísných amerických sankcí vůči této zemi.

Nedávné protiruské sankce však Moskvě již zakázaly přístup na mezinárodní úvěrové trhy. Investoři by pravděpodobně nemohli koupit nové dluhopisy z Ruska, i kdyby chtěli. Putin v současné situaci nemá motivaci s věřiteli jednat a špatná pověst Ruska je pro něj navíc bezpředmětná, tvrdí ekonomové pro deník The New York Times.

Při snižování ratingu ruských dluhopisů agentura Moody's předpověděla, že investoři by měli očekávat, že získají zpět pouze 35 až 65 procent nominální hodnoty dluhopisu. Další vráskou pro investory je, že Rusko může považovat své závazky za splacené, pokud emitenti provedou platby v rublech.

Putin totiž minulý týden vydal dekret, který povoluje ruským subjektům vypořádat dluhy v místní měně. To se zahraničním držitelům dluhopisů pravděpodobně nebude líbit.

Ruský nesplacený státní dluh by dokonce mohl představovat příležitost pro takzvané vulture fondy, které se mohou pokusit vyměnit dluhopisy za zmražená ruská aktiva ve stovkách miliard dolarů, která zahraniční vlády zabavily jako trest za válku na Ukrajině. Vulture fondy kupují dluhy společností nebo zemí na pokraji bankrotu jako kapitálové investice.

Pravděpodobnost, že Rusko své závazky nesplatí, se podle Štěpána Křečka, ekonoma společnosti BH Securities, výrazně zvýšila. „Rusko totiž bude mít jen opravdu malou motivaci splácet zahraniční dluhy ve chvíli, kdy Západ tento stát uvádí do izolace,“ uvedl pro SZ Byznys Křeček.

Širší dopad však může být určitým způsobem omezený. „Ruské dluhopisy nejsou běžnou součástí většiny portfolií,“ poznamenává zase pro agenturu Reuters Mike Mulach z finanční společnosti Morningstar.

„S každým dalším dnem, co jsou vůči Rusku uplatňovány sankce, a nemůže proto nakládat se svými devizovými rezervami, je situace pro ruské dlužníky složitější. Čím déle bude situace trvat, tím obtížněji se společnosti budou dostávat k cizí měně, ve které je třeba závazky splácet,“ tvrdí pro SZ Byznys Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.

„V případě, že Rusko přestane splácet dluhy, bychom se měli ptát, zda je to jeho současnou nepřátelskou politikou vůči Západu, nebo jeho schopností dluhy splácet,“ uvažuje Křeček. Podle něj je pravděpodobné, že Rusko přestane dluh splácet z politických důvodů, zkrátka Západ bude dále považovat za nepřátelský a bude se mu chtít tímto způsobem pomstít.

„Aktuálně je možné splácet dluhy rubly, avšak co by měli takto vyplacení zahraniční věřitelé vlastně s padajícím rublem dělat s ohledem na likviditu, kapitálové kontroly nebo fungování tamního devizového trhu?“ ptá se ekonom Dufek.

„Nakonec ani ty rubly nemusí být až tak dostupné, když vezmeme v úvahu likviditu a nastavené úrokové sazby. Nemluvě o tom, že ekonomika směřuje do recese, která se podepíše na výsledcích hospodaření tamních firem i státním rozpočtu,“ doplňuje Dufek.

Podle ekonoma Dufka je na místě otázka, co se myslí tím, že by Rusko zkrachovalo.

„Že by stát přestal vyplácet dlužné úroky a jistinu? Nebylo by to poprvé. Pokud jde o stát, tak ten si cestu na splácení svého dluhu nějak najít může, zvlášť když není zatím extra zadlužený. Já vidím problém spíše na straně zadlužených ruských společností a následně jejich věřitelů, kteří místo tvrdé měny v lepším případě dostanou oslabující rubl,“ říká Dufek. Kdo však přesně drží ruské státní a soukromé dluhopisy se zatím podle něj vlastně jen vyjasňuje.

Pokud Rusko zkrachuje z důvodu, že by skutečně nebylo schopno splácet i přes to, že by reálně chtělo, mělo by to samozřejmě obrovský dopad, a to především na jeho obyvatele. „Rozpadl by se veškerý sociální systém, který v zemi funguje, dramaticky se například sníží důchody a výdaje na zdravotní péči,“ tvrdí Křeček.

Situace by byla podle ekonoma daleko horší než při bankrotu Řecka, kterému pomáhal zbytek Evropské unie různými půjčkami. „Rusko by nedostalo žádné prostředky ze Západu, bylo by na to zkrátka samo, protože je aktuálně vnímáno jako nepřátelský stát,“ říká ekonom.

Případný bankrot by měl pochopitelně negativní vliv na všechny firmy a investory, kteří mají pohledávky vůči Rusku, ty by se musely odepsat. To by pak znamenalo velké ztráty pro investory, kteří do země investovali.

„Vzhledem k tomu, že Rusko bylo již před válkou vnímáno jako rizikovější lokalita, tak ti, kteří k investování do ruských dluhopisů přistupovali zodpovědně, by neměli ve svých portfoliích utržit velké ztráty,“ říká Křeček z BH Securities.