Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Desetitisíce lidí si před koncem minulého roku koupily protiinflační dluhopis, který prodávalo Ministerstvo financí. Výnosy těchto dluhopisů se odvíjejí od spotřebitelské inflace, která aktuálně přesahuje 17 procent.
Aktuální výnos je však nižší, protože Ministerstvo financí ho určuje zpětně podle dat zveřejněných Českým statistickým úřadem. „Stanovení úrokové sazby je prováděno vždy cca měsíc před datem připsání výnosu dluhopisu na majetkový účet. Použije se bazický index spotřebitelských cen za kalendářní měsíc, který o jeden měsíc předchází měsíci, ve kterém je stanovena úroková sazba,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Majitelé protiinflačních dluhopisů si podle posledních údajů připsali na začátku července zhodnocení 14,2 procenta. Loni ve stejnou dobu přitom činil výnos „jen“ 3,6 procenta. Výnosy těchto dluhopisů jsou navíc osvobozeny od 15procentní daně.
Nicméně toto zhodnocení v zásadě jen kryje prudký růst spotřebitelských cen, jehož jsme v posledním roce svědky. Zdražování se týká hlavně potravin, energií, bydlení a pohonných hmot a bude pokračovat i v příštích měsících.
O poslední úpis Dluhopisů Republiky, jak se oficiálně protiinflační a reinvestiční dluhopisy pro občany jmenují, byl rekordní zájem.
„Ke třetímu lednu letošního roku byly na majetkové účty občanů připsány Dluhopisy Republiky upsané v rámci 13. upisovacího období probíhajícího od 20. září 2021 do 23. prosince 2021 v celkové jmenovité hodnotě 41,1 miliardy korun,“ uvedlo v lednu Ministerstvo financí.
Další úpis už neproběhl, protože současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prodej státních dluhopisů pro občany pozastavil. A z dobrého důvodu – stát si na finančních trzích půjčuje o řád levněji. Desetileté cenné papíry Česko naposledy prodalo se zhruba 4,5procentním úrokem.
Občané podle ministerstva aktuálně vlastní Dluhopisy Republiky v celkové jmenovité hodnotě 80,1 miliardy korun. Naprostá většina jsou přitom protiinflační dluhopisy, u nichž se výnosy razantně zvedají spolu s rostoucím indexem spotřebitelských cen. Výrazně tak českému státu narostou i výdaje na obsluhu dluhu u českých občanů.
„Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu související s Dluhopisy Republiky činily za první pololetí roku 2022 přibližně 3 procenta z celkových skutečných úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu,“ dodal Běhal z ministerstva finací.
Pro celý letošní rok Ministerstvo financí odhaduje náklady na financování státního dluhu na zhruba 50 miliard korun. Příští rok přitom mohou podle Stanjury stoupnout až 60 miliard korun a v roce 2025 až na 80 miliard korun.
Státní dluh by měl podle odhadů ministerstva letos stoupnout na 2,728 bilionu z loňských 2,466 bilionu korun.
„Budu se snažit, aby letošní schodek rozpočtu byl co nejnižší – a ten deficit byl nižší než 330 miliard korun. Je třeba si uvědomit, že z každých deseti miliard korun nového schodku budeme do budoucna platit ročně 500 milionů korun na úrocích z dluhu,“ uvedl v červnu v Otázkách Václava Moravce šéf státní kasy. V současnosti se podle Stanjury zdražila obsluha státního dluhu proti loňsku o zhruba miliardu korun měsíčně.
Připravovaná novela rozpočtu na letošní rok, kterou Ministerstvo financí předloží vládě v červenci, by měla zohlednit dopady války na Ukrajině a s tím spojené dodatečné výdaje i vysokou inflaci.
Aktualizovali jsme o vyjádření ministerstva financí.
