Článek
Na ekonomickém fóru v katarském Dauhá upozornil katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi na podle něj hrozbu nedostatku zemního plynu pro Evropu. Myslí si, že transformace na obnovitelnou energetiku bude odrazovat od investic do fosilních paliv a povede k nedostatku zemního plynu v nadcházejících desetiletích.
„V budoucnu bude velký nedostatek plynu, a to především kvůli tlaku na transformaci energetiky, který je podle nás velmi agresivní,“ řekl Saad al-Kaabi, kterého citovala agentura Bloomberg. „Ekonomická stabilita a odpovědnost za životní prostředí se vzájemně nevylučují. Musíte mít obojí,“ zdůraznil ministr.
Ceny plynu se v tomto roce oproti minulému výrazně propadly, za což může hlavně mírná zima. Díky ní a úsporám se podařilo zimní měsíce překlenout a vyjít z nich s relativně plnými zásobníky – a to i přes výpadek ruských dodávek plynovodem Nord Stream. Z téměř 300 eur za MWh nyní ceny spadly ke 30 eurům za MWh.
„Jediné, co letos zachránilo lidstvo a Evropu, byla teplá zima a zpomalení ekonomiky ve světě. Pokud se ekonomika vrátí v roce 2024, to nejhorší nás teprve čeká,“ řekl al-Kaabi.
„Až bude správný čas a my to budeme schopní zvládnout po technické stránce, určitě uděláme víc,“ reagoval ministr na to, že Katar možná bude chtít zvýšit svou kapacitu nad 126 milionů tun ročně. Zatím však rozhodnutí nepadlo.
Podobně se vyjádřil i princ Abdulaziz bin Salmán, který zmínil například Velkou Británii. Nelíbí se mu snaha o co nejrychlejší ukončení těžby ropy a plynu a následnému nahrazení obnovitelnou energií. Podle něj mají tito lidé „klapky na očích“.
Plynovody a terminály v Evropě.
Poslední dobou se po evropském kontinentu rozrostly LNG terminály, které evropské státy začaly využívat, aby se odřízly od ruských dodávek. Výhodou je jejich poměrně levná a rychlá výstavba, nenáročnost na infrastrukturu a životní prostředí.
Kapacitu si v takovém terminálu rezervoval i ČEZ, který si pronajal na pět let třetinu kapacity LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu.
Snahy o rychlé ozelenění energetiky jsou však v rozporu s tím, co producenti ve skutečnosti chtějí. Náklady do rozšíření či modernizaci těžby jsou vysoké a nemá smysl se do nich pouštět, pokud nebude na straně odběratelů zájem.
Proto například těžaři tlačí na dlouhodobé kontrakty, které jim dávají větší jistotu – pokud ji nebudou mít, investovat do nové těžby nebudou.
