Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vláda Petra Fialy při svém nástupu ohlásila převrat v zemědělských dotacích. Napříště se podpora v obvyklé roční výši 35–40 miliard korun přednostně zaměří na „rodinné farmy a malé, střední, začínající a ekologické zemědělce“. Podle vládního programu to naopak budou mít těžší „největší firmy“, u kterých dojde k „zastropování dotací“. Tak to slibovala vláda.
Podle přehledu dotací z roku 2023 skutečně začalo platit pravidlo, které zemědělcům zvyšuje přímou platbu za prvních 150 hektarů obdělávané plochy. To skutečně pomohlo malým a středním zemědělcům. Ani největší koncerny si však po loňsku nemohou příliš stěžovat.
Pětasedmdesáti dcerám Agrofertu Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) loni vyplatil dohromady 960 milionů, o sedmdesát milionů méně než v roce 2022. Holdingu ze svěřenských fondů expremiéra Andreje Babiše přímé platby skutečně poklesly, také už nemůže čerpat až stomilionové podpory na investice do velkých potravinářských podniků. Místo toho ovšem může žádat peníze na investice v menších dotačních programech, zároveň jeho manažeři vylepšili bilanci, když do koncernu zařadili čtyři relativně velké podniky, které mají rovněž na dotace nárok. Větší potíže než pokles dotací o 6,8 procenta proto mohla koncernu způsobit okolnost, že se podpora nevalorizuje podle inflace.
Na dotaz, jak se Agrofert vypořádal s výpadkem, krčí mluvčí Pavel Heřmanský rameny: „Koncern Agrofert nepodniká kvůli dotacím a nemůže nijak ovlivnit jejich výši,“ uvedl. K tomu ovšem dodal, že nové nastavení podpory snižuje konkurenceschopnost českých podniků obecně. „Museli jsme přehodnotit některé projekty na modernizaci provozů a rozšíření výroby,“ upozorňuje mluvčí.
Svou pozici na čele příjemců agrárních dotací si udržely i další konglomeráty. Agro-Měřín pozemkového magnáta Gabriela Večeři dokonce z roku na rok navýšil příjmy o 80 milionů, a inkasoval tak loni 400 milionů.
Největší příjemci zemědělských dotací
Společnost | 2022 | 2023 |
---|---|---|
Agrofert | 1030 | 960 |
Agro-Měřín | 328 | 406 |
Spojené farmy | 239 | 232 |
Rabbit | 202 | 212 |
Úsovsko | 161 | 150 |
JTZE Horní Moštěnice | 151 | 146 |
Pozn.: údaje v mil. Kč
Zdroj: SZIF, výpočty SZ
Dotaci na úrovni 150-200 milionů si v roce 2023 udržely další koncerny, z nichž každý ovládá aspoň deset zemědělských podniků. Konkrétně jde o Spojené farmy podnikatele v realitách Radovana Vítka, Rabbit jednoho z organizátorů zemědělských protestů Zdeňka Jandejska, Úsovsko bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka a JZTE Horní Moštěnice, novou akvizici společnosti J&T.
Už běžnější jsou podle databáze SZIF případy, když jeden zemědělec pobírá každoročně desítky milionů. Za příklad může posloužit Agroservis Višňové z jižní Moravy, případně jihočeská Naše farma.
Proč došlo v systému agrodotací spíše jen k nenápadným změnám, vysvětluje analytik Petr Havel tím, že se redistribucí přímých plateb ve prospěch malých zemědělců změnili adresáti jenom u osmi procent dotací. Rovněž potvrzuje, že velcí mohou výpadky způsobené redistribucí vyrovnat žádostmi o podporu investic z Programu rozvoje venkova.
Z pohledu koncernů je ovšem nejdůležitější, že ministr zemědělství Marek Výborný zatím neprosadil dotační strop, který platí z blízkých zemí například v Rakousku a Maďarsku. „O povinných stropech pro celou Evropu se ale začne mluvit nejpozději v příštím rozpočtovém období 2028-2034,“ předpovídá Havel. Evropský dotační systém se totiž v dohledné době rozšíří na Ukrajinu, kde v zemědělství působí řada podniků velikostí srovnatelných s Agrofertem. Jejich podpora by se Bruselu neúnosně prodražila.