Článek
Turbulentní pohyby na ropném trhu, oslabení české ekonomiky i konflikt celého Blízkého východu. To vše mohou přinést podle expertů nadcházející týdny ve vztahu k eskalujícímu konfliktu mezi Izraelem a ropnou velmocí Íránem.
„Válce mezi oběma státy jsme blíž než kdykoli předtím. Do takového konfliktu by velice pravděpodobně vstoupili i Američané, což současná demokratická prezidentská administrativa potvrzuje svými prohlášeními varujícími Írán a podporujícími Izrael,“ vysvětluje pro SZ Byznys odborník na Írán z Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Naráží mimo jiné na včerejší projev amerického prezidenta Joea Bidena, který o útoku na íránskou ropnou infrastrukturu diskutuje s Izraelem. To by mohlo mít pro celosvětovou cenu ropy vážné důsledky.
Cena severomořské ropy Brent vzrostla za poslední týden o osm procent na 78 dolarů za barel, tedy necelých 1800 korun. Zdražení této komodity dopadá podle hlavního ekonoma investiční skupiny Roklen Pavla Peterky i na další odvětví.
„Ropa je zásadní surovinou pro fungování celých odvětví. Její cena a dostupnost tak bez nadsázky hýbe světovou ekonomikou. Drahá ropa zdražuje výrobní vstupy a zpomaluje globální ekonomiku. Nejde pouze o pohonné hmoty, ale i o vše na ně navázané. Příkladem můžou být přepravní služby, které s růstem cen ropy a pohonných hmot zdražují,“ vysvětluje pro SZ Byznys Peterka.
Írán produkuje zhruba čtyři miliony barelů denně a útok na jeho ropnou infrastrukturu může zamíchat celosvětovými cenami suroviny. Špatných scénářů v takovém případě existuje celá řada a záleží jen na tom, pro který se mocnosti rozhodnou.
„Největší bezpečnostní hrozba je v tuto chvíli velká, celoregionálního rozměru. To by mělo drastické následky nejenom pro státy a politická zřízení v zemích, jako je Izrael, Libanon, Írán nebo Sýrie, ale především pro jejich civilní obyvatelstvo. Sekundárně to pak může způsobit bezpečnostní hrozby s globálními dopady v podobě vlny migrace ze zasažených regionů a dramatického navýšení cen energetických surovin,“ vykresluje Kraus nejhorší možný scénář.
Podle odborníka na Írán z Masarykovy univerzity je přitom další eskalace nevyhnutelná.
„Izraelský odvetný útok považuji v podstatě za jistotu. Že k tomu dojde i ve spolupráci s USA, se zdá také velice pravděpodobné. Není ale jasné, jakou formu a intenzitu takový útok bude mít. Americkou snahou bude jistě limitovat dopady a škody útoku takovým způsobem, aby nevyvolal další reakci ze strany Íránu, což by vedlo k roztočení spirály násilí. Ta by šla jen obtížně zastavit. Není ani v zájmu USA ani v zájmu Íránu vyvolat v regionu velkou válku. Co je v zájmu Izraele, v tuto chvíli není úplně jasné,“ interpretuje situaci Kraus.
Cena ropy, pokud Izrael zaútočí na Írán
„Pokud skutečně dojde na eskalaci konfliktu a k útokům na těžební infrastrukturu, uvidíme svižný růst cen ropy a v návaznosti na to zpomalení světové ekonomiky. Analytici specializující se na podobné konflikty nevylučují, že by si jedna strana konfliktu mohla vzít ropu jako rukojmí. Stalo se to už v minulosti, kdy jsme viděli zapálená ropná pole,“ vypočítává možné scénáře Peterka.
Analytici Citigroup odhadují, že případný útok na ropné rafinerie Íránu může snížit dodávky až o 1,5 milionu barelů ropy denně. To by mohlo vyvolat velký problém v celosvětovém zásobování ropou. I menší útoky mohou způsobit ztráty mezi 300 000 a 450 000 barelů denně. I takové množství dopadne na ceny ropy, protože nabídka na trhu by byla nižší, napsal server Yahoo Finance.
„Ropný trh asi zažije v následujících dnech, možná i týdnech, turbulentní dobu. Lze očekávat další nárůst ceny, a to nejen v důsledku prohlášení amerického prezidenta, ale také kvůli přibývajícím útokům jemenských Húthíů na tankery proplouvající Adenským zálivem a také kvůli chystaným plánům Saúdské Arábie omezovat těžbu ropy s cílem navýšit její cenu na světových trzích. Jakákoli eskalace násilí v regionu tomu všemu jen přileje olej do ohně,“ vysvětluje Kraus.
Největším rizikem je podle Peterky vtažení dalších ropných velmocí z regionu do konfliktu. Existuje totiž možnost, že Írán zaútočí na další ropnou velmoc, Saúdskou Arábii.
„Vyloučit údajně nelze ani útok Íránu na těžební infrastrukturu v Saúdské Arábii, která je považována za spojence Západu. V takovém případě si umím představit ceny ropy i nad úrovní 100 dolarů za barel. Negativní dopady pro globální ekonomiku by byly obrovské,“ říká expert.
Český export v ohrožení
Dopady eskalace konfliktu by se podle ekonoma Peterky nevyhnuly ani Česku coby malé exportní ekonomice bez vlastních ložisek ropy. Ochlazení světové ekonomiky by vedlo k nižšímu zájmu zahraniční poptávky a tím pádem by byl v zahraničí menší zájem o české zboží, následovalo by zpomalení tuzemské ekonomiky.
„V takovém případě můžeme hned zapomenout na naplnění prognózy Ministerstva financí o reálném růstu naší ekonomiky v roce 2025 o 2,7 procenta. Kvůli pomalejší ekonomice by byl i nižší výběr daní, a při dodržení plánovaných výdajů by tak i deficit rozpočtu byl vyšší, než je nyní plánováno,“ vysvětluje expert.
Podle dat Roklenu klesla také za poslední týden česká koruna. Na konci září stál 1 dolar 22,50 koruny, nyní stojí téměř 23 korun, což na tuzemskou exportní ekonomiku také může výrazně dopadnout. Pokud nedojde k ochlazení konfliktu, bude se tento trend podle ekonoma nadále zvyšovat.
Na neklid velmi mírně reagovala i cena zlata, která po středečním útoku Íránu na Izrael vzrostla o procento. Tento trend opět odráží nejistotu trhů, protože v turbulentních časech se ke zlatu investoři uchylují jako k bezpečné komoditě. Naproti tomu například bitcoin se od konce září propadl zhruba o pět procent, stejně tak klesá hodnota dalších kryptoměn.
