Článek
Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do „nikoli přátelských“ zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom ve čtvrtek list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude „brzy“ požadovat, aby „nikoli přátelské“ země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.
Co znamená ono „brzy“ se podle všeho vyjasnilo ve čtvrtek odpoledne. Agentura Bloomberg uvedla, že Putin v projevu ve státní TV prohlásil, že kupci ruského plynu budou muset mít otevřený u státní Gazprombank rublový účet a z něj za surovinu platit. „Pokud se takové platby neuskuteční, budeme to považovat za nesplnění povinnosti ze strany kupce se všemi důsledky… To znamená, že stávající kontrakty budou zastaveny,“ uvedl ruský prezident. Příslušný dekret už podepsal.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck nový požadavek prezidenta Vladimira Putina vzápětí odmítli. Podle nich je ruský požadavek o platbách v rublech nepřijatelné porušení smluv a vydírání.
A stejně mluvili i německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro.
Putinův dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový účet převede platbu v zahraniční měně, Gazprombank následně za tyto peníze nakupí rubly a uloží je na rublový účet klienta. Z toho se pak uskuteční platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom.
Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely se Evropa nemůže nechat od Putina vydírat. „Jsme kvůli této situaci v intenzivním kontaktu s našimi unijními spojenci, abychom spolu s nimi nastavili koordinovaný postup napříč EU a já se ještě dnes spojím s některými resortními kolegy z unijních zemí, abych s nimi současnou situaci prodiskutoval,“ uvedl. Podle něj má Česko v zásobních plyn na přibližně měsíc a ropu asi na tři měsíce.
„Já jsem na zítřejší devátou hodinu ráno svolal krizový štáb se všemi relevantními zástupci energetického sektoru, kde probereme další postup,“ dodal.
Žádný ústupek
Že se schyluje k plynové válce bylo zřejmé již od minulého týdne, kdy Rusko s požadavkem poprvé přišlo. Ranní text listu Kommersant pak ukázal, že Rusové navzdory zprávám, že od požadavku couvají, trvají na svém.
„Gazprom (…) skutečně pracuje na variantě úplného zastavení dodávek plynu do ‚nikoli přátelských zemí‘ a vyhodnocuje důsledky takových opatření,“ napsal ještě před Putinovým vystoupením list Kommersant.
Ruská vláda, centrální banka a Gazprom měly do čtvrtka na Putinův pokyn připravit řešení nového platebního režimu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v ruské měně. Dodal, že z technologického hlediska půjde o delší proces. Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru.
Země Evropské unie, kam Rusko dodává zhruba 40 procent plynu, odmítají za surovinu platit v rublech. Takový požadavek označují za jednostranné porušení smluv. Za surovinu platí v eurech nebo v dolarech. Evropské společnosti se podle Kommersantu obávají také toho, že je nákup rublů může donutit k interakci s ruskou centrální bankou, na kterou se vztahují sankce EU a Spojených států. Na platbách za plyn v měně podle platných smluv obdobně trvají i země skupiny G7.
Plynovody v Evropě.
Putin ve čtvrtek v telefonátu německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že banka Gazpromu bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se však nic nemění.
Zastavení dodávek už řeší i Němci
Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že kvůli situaci ohledně dodávek plynu vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. K energetické bezpečnosti Německa bude každý den zasedat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování plynu nevyloučil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech.
„Je to preventivní opatření,“ řekl Habeck a dodal, že Německo musí být připraveno na jakýkoli vývoj. „Musíme být nachystáni pro případ, že Rusko situaci vyhrotí,“ prohlásil. Uvedl, že Německo je nyní energeticky zajištěno. „Nejsou ani problémy s dodávkami plynu,“ řekl ve středu.
Na německém ministerstvu hospodářství tak bude každý den jednat krizový tým, který pracuje na různých možnostech vývoje. „Pokud by to bylo nutné, přikročili bychom k dalším opatřením k zajištění zásobování,“ uvedl ministr. Připraveni musí být podle Habecka také odběratelé, od kterých se nyní očekává úspora spotřeby. „Jsme v situaci, kdy musím konstatovat, že každá uspořená kilowatthodina energie pomůže,“ řekl.
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu večer telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ruská hlava státu mu oznámila, že banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale prý nic nemění. Německý kancléř s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl.
Podle agentury TASS se Scholz s Putinem dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Putin podle TASS jednal o platbách za ruský plyn i s italským premiérem Mariem Draghim.
„Ruský prezident Vladimir Putin ve středu odpoledne v telefonátu, který se uskutečnil na jeho přání, vysvětlil, že vydá zákon, podle kterého se od 1. dubna bude muset za dodávky plynu platit v rublech. Zároveň v rozhovoru zdůraznil, že pro evropské smluvní partnery se nic nezmění,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Platby tak měly nadále v eurech odcházet do banky Gazpromu nezatížené evropskými sankcemi.
Pomoc Evropě od Američanů
Minulý týden navštívil Evropskou unii americký prezident Joe Biden, který slíbil, že Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. Oznámil to minulý pátek ve společném prohlášení s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně, a to nejpozději do roku 2030. Obě strany se na tom shodly na okraj unijního summitu věnovaného dalšímu společnému postupu vůči ruské invazi na Ukrajině, jehož součástí byla i debata o energetické bezpečnosti Evropy.
Aktualizace: do textu jsme doplnili informace z vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina
