Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Severním moři se nachází největší plynové pole v Evropě pojmenované Troll a i díky tomu je Norsko největším evropským dodavatelem zemního plynu. Jeho pozici na evropském energetickém trhu podpořila i válka na Ukrajině, po jejímž zahájení v únoru 2022 začala Evropská unie odmítat levné energie z Ruska, včetně zemního plynu.
Norská energetická společnost Equinor dnes oznámila, že spolu se svými obchodními partnery investuje více než 12 miliard norských korun (25,8 miliardy Kč) do rozšíření těžby v této oblasti.
„Samotný plyn z projektu Troll pokrývá asi deset procent evropské poptávky,“ uvedl za Equinor vedoucí průzkumu a těžby v Norsku Kjetil Hove. „Jde o vysoce ziskový projekt, který zajistí vysokou produkci plynu z naleziště Troll,“ dodal vedoucí projektů, těžby a nákupu Geir Tungesvik.
Nová infrastruktura urychlí produkci v ekvivalentu přibližně 55 miliard metrů krychlových plynu. Na vrcholu pak roční příspěvek z dodatečného rozvoje dosáhne zhruba sedmi miliard metrů krychlových, uvedl Equinor. Pro srovnání - vývoz plynu z Norska potrubím do Evropy za celý loňský rok dosáhl 109 miliard metrů krychlových.
Nedávná modernizace ve zpracovatelském závodě Kollsnes blízko pobřeží už zvýšila maximální výstupní kapacitu projektu Troll na 129 milionů metrů krychlových plynu za den z dřívějších 121 milionů. S novými investicemi se tyto hodnoty ještě zvýší.
„Produkce z nových vrtů v projektu Troll bude činit asi 20 milionů metrů krychlových plynu denně,“ uvedl Equinor. Nová investice, známá jako druhá fáze projektu Troll Phase 3, zahrnuje osm nových vrtů s novým vedením plynu na platformu Troll A. První vrty by měly být spuštěny na konci roku 2026.
Jakmile je vytěžený plyn zpracován v zařízení v Kollsnes, posílá se plyn z projektu Troll potrubím Zeepipe a lze jej distribuovat dál do přijímacích terminálů v Německu, Belgii, Francii, Británii a Dánsku, uvedla agentura Reuters.
Equinor má v projektu Troll podíl 30,58 procenta, zatímco norská státní společnost Petoro vlastní 56 procent. Britský těžební podnik Shell drží 8,10 procenta, francouzský TotalEnergies 3,69 procenta, americký ConocoPhillips pak 1,62 procenta.
Zpráva o rozšíření těžby přichází v den, kdy ekologičtí aktivisté podali u soudu v Oslu žalobu, v níž zpochybňují plán Norska na průzkum nerostných surovin na mořském dně. Odvolávají se na nedostatečné posouzení dopadů těžby, oznámil Světový fond na ochranu přírody (WWF). Norský parlament v lednu schválil návrh otevřít rozlehlou oceánskou oblast větší než Británie pro průzkum nerostných surovin na mořském dně. Vláda si předtím zadala studii, která dospěla k závěru, že dopady průzkumu budou minimální.
Těžba ropy a plynu má významný podíl na hrubém domácím produktu (HDP) Norska. Příjmy z prodeje nerostných surovin země ukládá do státního investičního fondu, který je největší svého druhu na světě. Aktuálně má hodnotu více než 17,4 bilionu norských korun (37,5 bilionu Kč) a vláda v něm zhodnocuje svým občanům peníze na dobu, kdy těžba surovin z fosilních zdrojů skončí.
