Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na konci loňského roku činil objem globálního trhu s dluhopisy kolem 100 bilionů dolarů neboli přibližně stejně jako hrubý domácí produkt (HDP) celého světa. Z toho připadalo na státní dluhopisy kolem 66 bilionů dolarů, zbylou třetinu tvořily firemní dluhopisy.
Při porovnání mezi jednotlivými trhy měl jasnou převahu ten ve Spojených státech. Jen za loňský rok zde firmy umístily obligace zhruba za 1,25 bilionu dolarů a podobný výsledek se očekává také v letošním roce. V Evropě loni objem vydaných firemních dluhopisů stoupl na zhruba 800 miliard eur.
Přes náskok amerického trhu v likviditě, a tím také v přístupnosti a pružnosti, volí i letos řada amerických firem pomyslnou cestu přes oceán a upisují své obligace v měně bloku 20 zemí „starého kontinentu“, tedy v eurech.
Jestliže si americké firmy apetit pro eurové dluhopisy udrží, mohl by jejich letošní objem takzvaných „reverse Yankees“ dosáhnout úrovně kolem 85 miliard eur. To by byl výsledek na dosah od rekordního roku 2019 s celkovým objemem 88 miliard eur. Zároveň by to představovalo podíl mírně přesahující jednu desetinu objemu dluhopisů, které loni celkem vydaly evropské firmy.
Takový objem už může ovlivnit podmínky na trhu. U dluhopisů se vedle ceny sleduje také výnos. Čím vyšší je cena samotného dluhopisu, tím nižší výnos, neboli náklady na dluh klesají. Pro případného zájemce o vydání dluhopisů, amerického i evropského, se tak půjčka stává výhodnější.
Za zájmem amerických firem o eurové dluhopisy, letos zatím podle dat Bank of America v objemu zhruba 30 miliard dolarů, stojí jednak plánované akvizice v Evropě, jednak také změna očekávání ohledně úrokových sazeb.
Zdá se totiž stále pravděpodobnější, že Evropská centrální banka (ECB) bude měnovou politiku uvolňovat přeci jen rychleji než její protějšek ve Spojených státech - Fed. Motivací je také dobíhající splatnost dříve vydaných eurových dluhopisů. V letech 2025 až 2027 budou každý rok splatné dluhopisy v objemu nejméně 30 miliard eur.
Od ECB se první snížení od roku 2019 čeká již na zasedání 6. června, a to zejména kvůli komunikaci prezidentky Christine Lagardeové a řady dalších členů vedení ECB, kteří o sazbách rozhodují. Podle jejich vyjádření z posledních týdnů se pokles hlavní sazby z nynějších 4,0 procenta jeví jako prakticky jistá věc.
Oproti tomu americký Fed se nachází v odlišné situaci, především kvůli nadále zvýšené inflaci a také růstu tamní ekonomiky, která expanduje rychleji, než se dříve čekalo. Vzhledem k tomu, jak situaci hodnotí šéf Fedu Jerome Powell a jeho kolegové, to vypadá, že klíčová sazba na nynější úrovni 5,25 až 5,50 procenta, nejvyšší od roku 2001, ještě přinejmenším několik měsíců setrvá.
