Dluhopisy Republiky: Zbraň proti inflaci se obrací proti majitelům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na začátku ledna došlo u poslední emise Dluhopisů Republiky, konkrétně u jejich protiinflační varianty, k dalšímu připsání úroků. A nebyl to rozhodně zanedbatelný úrok. Za poslední zhruba dva roky, kdy v Česku inflace stoupala závratným tempem, mohl český konzervativní investor vydělat slušných 25 procent.

Pokud jste tyto dluhopisy stihli koupit s poslední emisí konanou 3. ledna 2022 například za 100 tisíc korun, obohatili jste se celkem přibližně o 25 tisíc korun. Investoři loni získali výnos 8,5 procenta, o rok dříve si připsali dokonce více než 15procentní výnos.

Pro představu, investice do akciového indexu S&P 500 by za stejné období skončila „na svém“. Co se ovšem týče protiinflačních dluhopisů, jejich nejlepší dny jsou patrně sečteny. Jak vyplývá z prognóz ekonomů, ale i samotných představitelů bankovní rady České národní banky (ČNB), inflace by měla již v tomto roce spadnout ke dvouprocentnímu cíli ČNB.

S tímto scénářem se tedy pojí logická otázka – má smysl protiinflační dluhopisy nadále držet nebo raději požádat o jejich předčasné splacení a své peníze přesunout jinam? Odborníci, které oslovil SZ Byznys, mají jasno. Držet tyto dluhopisy s ohledem na budování majetku přestává mít smysl, a to i pokud jste konzervativnějšího ražení a akcie vám nic moc neříkají.

Vzhledem k tomu, že připisovaný dluhopisový úrok je vázán na hodnotu meziroční říjnové inflace, je vysoce pravděpodobné, že výnos již nebude tak „žhavý“ jako v předchozích letech. Bezpečná úložiště se dají najít u jiných investic.

Na druhou stranu, státní protiinflační dluhopisy jsou velmi bezpečnou variantou, která investora ochrání před inflací, ať už je její výše jakákoliv. Ale zde výhody končí. Záleží pak na každém, co od svých investic očekává.

Pokud je cílem investora výhradně pokrýt inflaci, pro předčasný výběr prostředků, až do ledna 2028, kdy proběhne splatnost poslední emise, není důvod. Pokud ale chcete prostředky zhodnocovat reálně, tedy nad výši inflace, jejich držení přestává mít podle expertů smysl.

Podle finančního poradce Ondřeje Frýdy ze společnosti Broker Consulting je pro dlouhodobé budování majetku klíčové především vhodně rozložené portfolio, které v dlouhodobém měřítku inflaci poráží, nikoliv ji pouze vyrovnává, jako je tomu v případě těchto dluhopisů.

„Prvně chci upozornit, že klient na protiinflačních dluhopisech nevydělal. Pouze dorovnal inflaci a jeho peníze udržely hodnotu. Důležité je ovšem inflaci ‚porážet‘ a porážet ji dlouhodobě tak, aby docházelo k nominálnímu a reálnému růstu portfolia,“ říká pro SZ Byznys.

Podobně to vidí také Martin Pohl, portfolio manažer Generali Investments CEE, který lidem radí požádat o předčasné splacení. „Podle prognózy ČNB by se inflace v závěru roku měla pohybovat pod třemi procenty. Garantovaný nulový reálný výnos nepovažujeme v současné situaci na trhu za atraktivní,“ vysvětluje.

Jaroslav Kropáček, expert finančních trhů České spořitelny, připomíná, že rozhodnutí, zda protiinflační dluhopis prodat, je individuální. Člověk by měl zvážit všechny dopady takového rozhodnutí. I podle něj je ale patrné, že výnosy těchto dluhopisů budou výrazně klesat.

Pokud by ale investor chtěl zůstat nadále konzervativní, doporučil by mu jako alternativu zvolit dluhopisové fondy, které by mohly v nejbližších měsících nabídnout stále velmi zajímavý výnos.

„I zde se ale postupně budou snižující se úrokové sazby promítat do potenciálu výnosů. Zajímavou alternativou pak mohou být také konzervativní smíšené fondy s malým, například desetiprocentním podílem akciové složky, kde portfolio je tvořeno především dluhopisovou složkou,“ radí konzervativním investorům.

Pokud se chcete nadále držet opatrného přístupu, ale stále dosáhnout na slušný úrok, je podle Frýdy z Broker Consulting také variantou uložit peníze do repo fondů. To jsou fondy, jejichž výnos je odvozen od vývoje dvoutýdenní repo sazby ČNB, tedy hlavní sazby centrální banky. V nabídce je má několik tuzemských správců aktiv.

Slouží zejména jako alternativa spořicích účtů a nabízí většinou o půl procenta až procento vyšší zhodnocení než běžný „spořák“.

„I když ČNB pravděpodobně bude snižovat sazby, tyto fondy by měly přinést lepší výnosy než běžné spořicí účty v bankách. U repo fondů máme navíc odpuštěnou daň z výnosu 15 procent po splnění tříletého časového testu,“ zmiňuje Frýda.

Pohl z Generali Investments CEE by zatím „nelámal hůl“ ani nad spořicími účty. „I kdyby ČNB snížila úrokové sazby ze současných 6,75 procenta do října na zhruba 3,50 procenta, jak předpokládá trh, tak by to mělo postačovat k dosažení více než čtyřprocentního průměrného výnosu,“ tvrdí.

To je nejen podle něj výrazně výše, než kolik s nejvyšší pravděpodobností vynesou protiinflační dluhopisy.