Článek
Česká národní banka (ČNB) vstoupila do roku 2025 s výrazně posílenými zlatými rezervami. Podle oficiálních údajů měla na konci roku 2024 ve svém držení 1,65 milionu trojských uncí zlata, což odpovídá 51,3 tuny. V porovnání s rokem 2023 se jedná o přírůstek 20,4 tun. Jeho hodnota ke konci loňského roku převyšovala 104 miliard korun.
ČNB začala zlato ve větším objemu nakupovat v roce 2022, kdy ke konci roku držela 385 tisíc trojských uncí, tedy zhruba 11,8 tuny. Od té doby se tak objem zlatých rezerv více než zečtyřnásobil, přičemž banka dokupovala průměrně zhruba 1,6 tuny měsíčně.
Nejvíce zlata měla ČNB v rezervách v době svého vzniku v roce 1993, tehdy to bylo přibližně 60 tun. Nejnižší objem zlatých rezerv byl na přelomu let 2019 a 2020, kdy činil méně než osm tun.
Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti opakovaně uvedl, že by se zlatá rezerva centrální banky měla postupně zvýšit ke 100 tunám, a to do roku 2028, kdy mu končí mandát.
Zlato by pak představovalo zhruba pět procent z celkové hodnoty devizových rezerv. Tento krok podle Michla pomůže diverzifikovat rezervy a zvýšit jejich výnos.
Stabilnější výsledek hospodaření
Analýzy ČNB navíc ukázaly, že při pětiprocentním zastoupení zlata v devizových rezervách klesá celková kolísavost hospodářského výsledku banky.
„V praxi to znamená, že bude méně náchylný vůči rychlým změnám či výkyvům na finančních trzích. Zlato má totiž nulovou korelaci k vývoji na akciových trzích, a je proto důležitou součástí velkého portfolia devizových rezerv, které ČNB má. Pět procent devizových rezerv odpovídá zhruba 100 tunám zlata,“ uvádí centrální banka.
ČNB zdůrazňuje, že je konzervativním investorem a na ceně zlata nespekuluje. K nákupům zlata proto přistupuje postupně a využívá takzvaného efektu průměrování. Jde o investiční přístup, při němž se velké portfolio buduje v delším čase, čímž se snižuje riziko nevhodného načasování nákupů.
Cena zlata za posledních pět let zdražila o 69 procent. V loňském roce zlato zaznamenalo největší roční nárůst od roku 2010.
„Zlaté cihly ČNB nakupuje na mezinárodních trzích, primárně v Londýně, který je z tohoto pohledu nejvýznamnější. Konkrétně jde o Loco London Precious Metals Market, který patří k největším a nejstarším na světě,“ uvádí dále ČNB.
Většina zlata je pro snadnou obchodovatelnost uložena právě v Londýně. ČNB však část tohoto drahého kovu občas i půjčuje jiným centrálním bankám, čímž generuje úrok.
„Proto nelze jednoduše říci, že vlastnictví zlatých cihel nepřináší žádný okamžitý výnos. Část zlata je uložena i v budově ČNB v Praze, jedná se primárně o zásoby určené pro výrobu zlatých mincí ČNB,“ doplňuje centrální banka.
Silný loňský růst
Zlato loni zaznamenalo největší roční nárůst od roku 2010 s růstem přes 27 procent, čímž překonalo výnos amerického akciového indexu S&P 500, který dosáhl 23 procent. Cenný kov zakončil rok nad hranicí 2 670 USD za unci a vstoupil do nového roku s optimismem podporovaným očekáváním pokračujícího růstu.
Mezi hlavní faktory, které podporovaly růst zlata, patřila vysoká poptávka ze strany centrálních bank, očekávání snížení úrokových sazeb americké centrální banky a celková nejistota na globálním trhu. Po listopadovém zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států došlo sice k mírnému zpomalení růstu, avšak zlato si udržuje svou pozici bezpečného útočiště pro investory.
Podle analytiků z JPMorgan a Goldman Sachs zůstává zlato klíčovým nástrojem pro zajištění proti makroekonomické nejistotě. JPMorgan ve své analýze uvedla, že jejich pozitivní výhled na zlato pokračuje již třetí rok.
Banka očekává, že cena by mohla letos dosáhnout 3 000 USD za unci (v přepočtu zhruba 72 430 Kč za 31,1 gramu), přičemž hlavní hnací silou by měly být geopolitické a ekonomické faktory spojené s nástupem nové Trumpovy administrativy.
