Ceny pohonných hmot rostou. Vinu nehledejte v Rusku

Zatímco tradičně ceny pohonných hmot po létě klesají, v současnosti je tomu naopak. Jen za poslední tři týdny zdražily pohonné hmoty v průměru o čtyři koruny. Důvodů je několik, tím hlavním jsou francouzské rafinerie a obnovená spotřební daň.

Od začátku října opět platí standardní spotřební daň na benzin, kterou vláda od června do října snížila o 1,5 koruny na litr. Tím pádem benzin automaticky zdražil o korunu padesát. U nafty daň zůstává až do konce příštího roku.

V červnu reagovala vláda na prudce rostoucí ceny paliv, která stála v té době kolem 46 korun. V průběhu srpna začala cena klesat, nyní se ale u nafty cena zvyšuje opět na hranici 46 korun, benzin je v současnosti o 3,7 koruny levnější.

Do zdražení o čtyři koruny pořád zbývá 2,5 Kč. Kde se tedy vzalo toto zdražení? „Můj názor je ten, že hlavním důvodem zdražení jsou stávky ve Francii. Ceny začaly růst koncem září, ve stejnou dobu, kdy se v řadě francouzských rafinérií vyhlásily stávky,“ myslí si Ivan Indráček, předseda SČS – Unie nezávislých petrolejářů.

Cena pohonných hmot na evropském trhu od té doby rostla o pět, respektive 5,5 koruny bez daně. „V jednu chvíli vystoupil prezident Emmanuel Macron a řekl, že na základě nějakých zákonů má právo poslat zaměstnance rafinérií zpět do práce. Den potom klesla cena o dvě koruny,“ vysvětluje souvislost mezi francouzskými rafineriemi a cenou na evropském trhu Indráček.

Prezident Macron tehdy pravomoci k nařízení návratu zaměstnanců nevyužil a cena začala opět růst.

V současnosti se již tři z pěti rafinérií vrátily do provozu, ale jen kvůli tomu, že se vláda rozhodla využít své pravomoci povolat zaměstnance do práce. Zaměstnanci rafinérií jsou totiž součástí kritické infrastruktury, a tudíž mohli být povoláni, aby naplnili cisterny rozvážející palivo po francouzských čerpacích stanicích.

Přesto jsou zaměstnanci se svou platovou situací nespokojení a hodlají dále bojovat za růst mezd, informovala agentura AFP.

Ve Francii v jeden moment nefungovaly čtyři rafinerie a jedno překladiště alternativních pohonných hmot. Ve Španělsku navíc vyhořela rafinerie v Toledu, takže situace v oblasti evropských rafinérií je aktuálně kritická.

„Když sečteme zpracovatelskou kapacitu těchto rafinérií, které nefungovaly a stále nefungují, tak je to milion barelů denně. A teď si vzpomeňme, jak jsme tlačili na OPEC, aby zvýšil těžbu o milion barelů denně. Je to obrovské množství, které teď na evropském trhu nikdo nezpracovává,“ říká Indráček.

Vliv na cenu mohou mít i další impulsy, jako jsou zásoby paliva jednotlivých zemí nebo například aktuální rozvolňování covidových opatření v Číně.

Co naopak paradoxně přímý vliv na cenu pohonných hmot nemá, je ropa. Její cena v posledním měsíci paradoxně klesala. „Cenu ropy sledujme, ale zapomeňme, že má přímý vliv na cenu pohonných hmot. Vliv na cenu pohonných hmot má cena pohonných hmot na rotterdamské burze,“ vysvětluje Indráček.

V České republice roste cena benzinu od října minulého roku. Největší skok zaznamenaly ceny na konci února se zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Od té doby cena kolísá. Průměrně se ale drží na hodnotě 43,56 koruny za litr benzinu a 45,45 koruny za litr nafty.

Pro srovnání, v roce 2021 stál litr benzinu v průměru 32,77 koruny, nafta 31,15 Kč/l. Aktuálně je nejdražší benzin v Praze, kde litr stojí v průměru 43,64 Kč/l. Pro nejlevnější benzin byste museli do Jihočeského kraje, zde stojí litr Naturalu 95 42,37 koruny.

Cena benzinu je nejvyšší od začátku srpna, nafta je nejdražší zhruba od poloviny července.