Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od 1. ledna příštího roku vstupují v České republice v platnost změny daňové legislativy, které ovlivní jak běžné investory, tak podnikatele. Nová pravidla přinášejí změny ve zdanění příjmů z cenných papírů, podílů v obchodních společnostech, zahraničních dividend nebo kryptoměn.
1. Osvobození příjmů do 40 milionů korun
Větší investoři, kteří obchodují s cennými papíry a obchodními podíly, musejí od roku 2025 počítat s omezením osvobození těchto příjmů od daňové povinnosti.
Příjmy z převodu cenných papírů a obchodních podílů mohou být zdaněny, i když splní časové testy pro osvobození od daně – tedy držbu cenných papírů po dobu alespoň tří let nebo obchodních podílů po dobu pěti let. Zdanění nastane v případě, že souhrn těchto příjmů za zdaňovací období přesáhne hranici 40 milionů Kč.
„Veškeré příjmy osvobozené na základě splnění časového testu pro osvobození tak budou osvobozeny pouze do částky 40 milionů Kč, zbývající část bude zdanitelným příjmem, samozřejmě s možností uplatnit související výdaj (pořizovací cenu cenného papíru či obchodního podílu),“ vysvětluje pro SZ Byznys Matěj Nešleha, daňový poradce KODAP TAX.
V letošním roce současně došlo ke změně pravidel pro výpočet zvýšené daňové sazby. Hranice, od které se začíná uplatňovat zvýšená sazba daně (23 procent místo základní sazby 15 procent), byla snížena z původního 48násobku průměrné mzdy na 36násobek průměrné mzdy.
Příklad
Pokud bych v roce 2025 prodal akcie za 80 milionů Kč, které jsem nakoupil před třemi lety za 40 milionů, bude příslušných 40 milionů Kč od daně osvobozeno a po započtení poměrné části výdajů bude 20 milionů Kč tvořit daňový základ.
Jestliže je průměrná mzda na rok 2025 ve výši 46 557 Kč, bude v návaznosti na 36násobek průměrné mzdy zdaněna 15 procenty částka 1 676 052 Kč a zbylých 18 323 948 Kč bude zdaněno 23procentní sazbou. Ve výsledku by bylo zaplaceno na dani celkem 4 465 897 Kč (nezdanitelné části základu daně a odečitatelné položky od základu daně jsou uvažovány jako nulové).
Zdroj: Advokátní kancelář KLB Legal.
2. Zahraniční dividendy
Dividendy se standardně daní sazbou 15 procent. Pokud však příjem překročí hranici stanovenou jako 36násobek průměrné mzdy, může být dividendový příjem zdaněn vyšší sazbou 23 procent. Při zdanění dividend ze zahraničí má poplatník dvě možnosti:
- Uvedení na řádku č. 38 daňového přiznání: V tomto případě se dividendy započítávají do celkového základu daně, což může vést k uplatnění sazby 23 procent, pokud příjem překročí zmíněnou hranici.
- Zařazení do samostatného základu daně: Dividendy jsou uvedeny v příloze č. 4 daňového přiznání („Výpočet daně ze samostatného základu daně podle § 16a zákona“). U této varianty se dividendy daní vždy sazbou 15 procent, bez ohledu na výši příjmů. Tím se lze vyhnout vyšší sazbě 23 procent.
Příklad
Příklad (řádek 38):
Pokud bych v roce 2025 získal na zahraničních dividendách celkem dva miliony korun, bude 1 676 052 Kč podléhat zdanění ve výši 15 procent a zbylých 323 948 Kč zdanění ve výši 23 procent (průměrná mzda na rok 2025 ve výši 46 557 Kč). Při uvedení dividendy na řádek 38 daňového přiznání odvedu daň ve výši 325 877 Kč.
Příklad (samostatný základ daně):
Pokud bych v roce 2025 získal na zahraničních dividendách celkem dva miliony korun, bude při zařazení do samostatného základu daně celá částka zdaněna sazbou 15 procent. Výsledná daň tak bude 300 000 Kč.
Neznamená to však, že zařazení do samostatného základu daně je vždy výhodnější varianta. Poplatník daně v takovém případě přichází o možnost uplatnit odečitatelné položky ze základu daně, daňová zvýhodnění a slevy na dani. Je tedy důležité zohlednit i zbylé druhy příjmů a propočítat, která varianta je výhodnější.
Zdroj: Advokátní kancelář KLB Legal.
Podle advokáta Ondřeje Nového z KLB Legal je také důležité mít na paměti možnost snížit potenciální českou daň o daně, které již byly odvedeny v zahraničí. Takovéto snížení je však limitováno výší, která je určena v dohodě o zamezení dvojího zdanění, pokud ji má Česká republika s příslušnou zemí uzavřenou.
„Pokud taková smlouva uzavřená není, není možné uskutečnit odpočet. Informace o dohodách o zamezení dvojího zdanění lze najít na stránkách Ministerstva financí. Pokud došlo již k zaplacení daně v zahraničí, je tuto skutečnost nutné prokázat,“ upozorňuje.
3. Nová pravidla pro nabývací cenu
Pro podnikatele a investory, kteří plánují prodat svou společnost nebo obchodní podíl po 1. lednu 2025, přichází důležitá změna v oblasti oceňování a zdanění. U podílů a cenných papírů nabytých před rokem 2025 bude možné pro daňové účely uplatnit jejich daňovou nabývací cenu k 31. prosinci 2024. Tím se zajistí, že zdaňován bude pouze nárůst hodnoty po tomto datu.
„Pokud nechtějí být zatíženi daní z celé prodejní ceny snížené o náklady pořízení, mohou si lidé nechat zpracovat znalecký posudek hodnotící cenný papír nebo obchodní podíl. Zásadní informací je, že ocenění musí být provedeno k datu 31. prosince 2024,“ vysvětlil pro SZ Byznys Jiří Šindelář, daňový ředitel poradenské společnosti Crowe.
Poměrnou část výše zjištěnou znaleckým posudkem bude možné odečíst od prodejní ceny. Prodejní cena se sníží o 40 milionů korun a odpovídajícím procentuálním podílem se sníží i cena z posudku. Následný rozdíl mezi upraveným příjmem a znaleckým posudkem bude základem daně.
Příklad
Pokud by měla společnost ke konci roku 2024 hodnotu 100 milionů podle posudku a vlastník ji později prodá za 200 milionů, odečte od této částky hodnotu 40 milionů, což činí snížení o 20 procent.
Stejným způsobem poníží i cenu dle znaleckého posudku (ze 100 milionů na 80 milionů). Rozdíl mezi těmito částkami (160 milionů minus 80 milionů), tedy 80 milionů, činí konečnou částku, ze které se bude vypočítávat daň.
Zdroj: Advokátní kancelář KLB Legal.
4. Zásadní změny u kryptoměn
Poslanecká sněmovna nedávno jednomyslně schválila průlomovou legislativu v oblasti kryptoměn, která výrazně posiluje pozici České republiky jako jednoho z nejvýznamnějších evropských center kryptoměnového průmyslu.
Ministerstvo financí návrh zákona předložilo v souvislosti s očekávaným nabytím účinnosti evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA. Nařízení je zatím nejpřísnější mezinárodní standard pro obchodování na trhu s virtuálními aktivy.
Zprostředkovatelé se budou muset v EU registrovat a budou muset shromažďovat údaje o prodávajících a kupujících, což má zabránit praní špinavých peněz či zkomplikovat obcházení unijních sankcí. Úřady také díky normě budou moci získat přístup k některým údajům z transakcí. Příslušné evropské nařízení má začít platit už letos 21. prosince.
„MiCA přináší jasná pravidla pro kryptoměnový trh, která zajistí jeho transparentnost a důvěryhodnost. Jedním z největších přínosů je možnost pasportizace, tedy podnikání v celé EU na základě jediné licence. To je pro nás obrovská příležitost – umožní nám vstoupit na evropské trhy, které byly dosud uzavřené kvůli rozdílným národním regulacím,“ říká pro SZ Byznys Marek Kyrsch, zakladatel kryptoměnové směnárny Anycoin.
Nový zákon mimo jiné zavádí dohled České národní banky nad trhem kryptoaktiv a zlepšuje ochranu spotřebitelů. Jeho součástí jsou také změny v časovém a hodnotovém testu, což přivítají zejména dlouhodobí investoři a ti, kteří chtějí kryptoměnami platit. Časový test osvobozuje zisky z kryptoměn, které uživatel drží déle než tři roky, od daňových povinností.
Hodnotový test naopak umožňuje fyzickým osobám používat kryptoměny k běžným platbám, protože transakce do 100 000 Kč ročně nebudou daňovou událostí. Tím se odstraní dosavadní překážka, kdy každá platba kryptoměnou byla považována za zdanitelný příjem.
„Schválení časového a hodnotového testu na kryptoaktiva znamená konec absurdit v daňové legislativě. Pravidla pro investování do kryptoměn se tímto krokem narovnávají a Česká republika následuje země jako Německo, Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko, kde už obdobný přístup funguje,“ říká pro SZ Byznys František Vinopal, předseda České kryptoměnové asociace.
Součástí nového zákona je rovněž právo kryptoměnových firem na bankovní účet, což je pro odvětví klíčovým milníkem. „Dlouhodobě jsme v Česku čelili situaci, kdy kryptoměnové směnárny a další subjekty podnikající s digitálními aktivy měly obrovské problémy otevřít si účet u bank, zejména v korunách. Nový zákon by měl odstranit tuto bariéru a zajistit, že licencované subjekty budou mít rovný přístup k bankovním službám,“ uzavírá Kyrsch.
