Článek
Cena zlata nedávno vyšplhala na nový rekord, když poprvé v historii překonala hranici 2500 dolarů za trojskou unci (31,1 gramu). Tento historický milník se promítá i do ceny zlaté cihly. Vzhledem k tomu, že typická zlatá cihla váží 400 trojských uncí, tedy asi 12,5 kilogramu, znamená to ohromující cenu jednoho milionu dolarů za jednu takovou cihlu.
Zlato letos posunulo svá cenová maxima hned několikrát a stalo se jednou z nejsilnějších komodit na trhu. Jen od začátku roku vydělalo majitelům 22 procent. Podobný výnos počítají v korunovém vyjádření i čeští investoři. Zatímco na začátku roku stála jedna unce kolem 46 tisíc korun, v úterý se cena pohybovala nad 56 tisíci.
Pro českého investora má na cenu zlata významný vliv také kurz dolaru ke koruně, zlato se totiž obchoduje v amerických dolarech. Když americká měna vůči koruně posiluje, cena zlata v korunách roste, i když se jeho cena v dolarech nemění. Naopak pokud dolar oslabuje, cena zlata v korunách klesá.
Za růstem cenného kovu stojí podle odborníků několik faktorů. Jedním z nich je očekávání, že americká centrální banka (Fed) patrně již v září zahájí cyklus snižování úrokových sazeb.
Tento scénář momentálně trhy vidí jako jistý, otázkou je, k jakému snížení Fed nakonec přistoupí. Podle nástroje CME FedWatch, který měří pravděpodobnost změn úrokových sazeb, odhlasují centrální bankéři snížení sazeb o čtvrt procentního bodu. Tím by se hlavní sazba Fedu dostala do pásma pět až 5,25 procenta.
Vyloučen však není ani agresivnější posun úroků směrem dolů – o půl procentního bodu, což by mohlo popohnat cenu zlata ještě výš.
Nižší sazby hrají do karet
Cenný kov profitujte z nižších úrokových sazeb z jednoduchého důvodu. Když sazby klesají, úročené vklady, jako jsou spořicí účty nebo termínované vklady, se stávají méně atraktivními, stejně tak například dluhopisy. To vede mnoho investorů k tomu, aby přesunuli své prostředky do zlata, což zvyšuje poptávku, a tím i cenu.
„Na druhou stranu největším rizikem pro zlato je scénář, kdy by Fed zcela otočil a agresivně se zaměřil na dosažení dvouprocentního inflačního cíle. I když si stále myslíme, že jde o málo pravděpodobné riziko, přechod k mnohem více jestřábímu vyjadřování Fedu, které by přimělo trh začít zaceňovat další zvyšování, by poslal cenu zlata směrem dolů,“ říká pro SZ Byznys analytik Jakub Blaha z Patria Finance.
Cena zlata letos vzrostla o téměř 22 procent. Růst pohání více faktorů, zejména pak vyhlídky na snižování úrokových sazeb americkým Fedem.
Nejsou to však jen vyhlídky na snížení úroků, co ceně zlata v posledních měsících pomáhá. Na růstu se kromě toho podílí také přetrvávající napětí na Blízkém východě a pokračující válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Investoři totiž zlato vnímají jako spolehlivého uchovatele hodnoty v období neklidu.
Část trhu se navíc připravovala na možnou recesi ve Spojených státech, kterou by mohla způsobit přísná měnová politika amerického Fedu. V důsledku obav z ekonomického zpomalení začali investoři opět vyhledávat bezpečné úložiště pro své investice, což vedlo k většímu zájmu o zlato.
Nákupy centrálních bank
Kromě výše zmíněných faktorů jsou od loňského roku jedním z hlavních hybatelů cen zlata centrální banky. Podle Světové rady pro zlato (WGC) hodlá v průběhu jednoho roku zvýšit své zlaté rezervy třetina světových centrálních bank. Loni přidaly do rezerv 1037 tun zlata, což je druhý nejvyšší roční nákup v historii, a to po rekordních 1082 tunách v roce 2022.
Mezi největší nákupčí zlata patří v posledních letech čínská centrální banka. Ta v rezervách drží přes 2200 tun zlata.
Na „zlaté“ nákupy se pravidelně vydává také Česká národní banka, ve druhém čtvrtletí nakoupila téměř šest tun kovu. Na konci pololetí dosáhlo jeho množství v rezervách centrální banky 1,334 milionu trojských uncí, což odpovídá 41,49 tuny. Za poslední zhruba rok se zlaté rezervy České národní banky více než zdvojnásobily.
Blaha z Patria Finance na druhou stranu připomíná, že celková držba zlata v burzovně obchodovaných fondech (ETF) od poloviny roku 2022 postupně klesala.
„Zvýšená poptávka ze strany centrálních bank a jednotlivců však tento odliv více než kompenzuje. Osobně si ale myslíme, že jak se časem fondy peněžního trhu s nižšími sazbami stanou méně atraktivními, přesune se část těchto prostředků zpět právě do ETF se zlatem,“ usuzuje analytik.
Tato opětovná poptávka vyvolaná nástupem cyklu snižování by dle Blahy mohla podpořit růst cen vzácného kovu v druhé polovině letošního roku. „Ceny zlata totiž rostly výše, i když držba ETF nadále klesala, a obrat tohoto trendu by podle nás mohl vést k dalšímu růstu cen,“ doplňuje.
Citigroup nyní očekává, že přílivy do ETF se během šesti až 12 měsíců „výrazně“ rozšíří, přičemž poptávku posílí volnější měnová politika a také potenciální nárůst volatility během vyšších rizik recese. Zlato tak může do poloviny roku 2025 dosáhnout 3000 dolarů, uvedl server Investing.com s odkazem na komentář banky.
Až Fed skutečně provede první snížení sazeb, může trh očekávat velké přítoky do ETF a také pokračující poptávku spekulantů, uvedla UBS Group, která očekává ceny okolo 2600 dolarů v posledním čtvrtletí roku 2024.
„Poptávku by měla zvednout i rostoucí geopolitická rizika ve snaze investorů zajistit svá portfolia,“ řekl podle agentury Bloomberg Wayne Gordon, komoditní stratég společnosti UBS Global Wealth Management.
„Je opravdu pozoruhodné, že lidé se nyní skutečně začínají přesouvat do ETF s fyzickým zlatem. Nákup prostřednictvím ETF bude velkou součástí příběhu zlata,“ doplnil Ryan McIntyre, vedoucí partner společnosti Sprott, správce aktiv drahých kovů a klíčových nerostů.
