Článek
V pondělí 28. února dopoledne se ropa Brent prodávala s cenovkou 102,5 dolaru za barel, tedy o 4,2 procenta dráž. Americká lehká ropa WTI poskočila o 4,6 procenta na 95,8 dolarů za barel.
Sice posléze skok korigovaly, přesto ceny naznačují, že pokud dokáže Rusko své suroviny dostat na světový trh a pokud za ně dokáže dostat peníze, budou jeho rozpočet příjmy za prodej nerostných surovin nadále podporovat.
Toto „pokud“ je však klíčové, díky spojeneckým sankcím se manévrovací prostor zužuje, byť některé banky se Západem ještě prostřednictvím systému SWIFT obchodovat mohou a plateb za energie se omezení (zatím) netýká. Druhý největší producent černého zlata však i tak musí přemýšlet a počítat, o kolik se mu ropný a plynový byznys prodraží.
Pro Čechy může být další růst ceny ropy špatnou zprávou, neboť ceny benzinu a nafty se mohou vyšponovat na cenu kolem 40 korun za litr.
Rozjitřené trhy může uklidnit jednání zemí OPEC a jejich spojenců, tedy Ruska. Podle agentury Reuters by se měla organizace držet plánů a zvýšit dodávky ropy o dalších 400 tisíc barelů denně – což vzhledem k nejistotě nebude mít na trhy zásadní vliv.
Existuje však ještě jiný scénář. V roce 2014 po ruské anexi ukrajinského Krymu došlo k „ropné válce“, při které se Saúdové snažili získat tržní podíl na úkor Rusů i Američanů. Začali těžit absolutní maximum – tím deptali Rusy, jejichž rozpočet krvácel kvůli levné ropě mnohem víc než kvůli západním sankcím, a zároveň se zbavili americké konkurence, která nebyla schopná cenou své břidličné ropy konkurovat.
Ceny ropy tehdy spadly z úrovně kolem sta dolarů ke čtyřiceti a pak šly ještě níž.
