Hlavní obsah

Plyn zdražuje útok Ukrajiny. Dokud stojí plynovody, nebál bych se, říká expert

Foto: NET4GAS, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

aktualizováno •

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh je na letošním maximu. „Neřekl bych, že se z tohohle krátkodobého a prudkého nárůstu stane nějaký cenový trend. Zkrátka je to politická globální komodita,“ říká expert.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupá a je na letošním maximu. Kolem 11:15 SELČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dostala na letošní maximum a pohybovala se nad 41,20 eura (1036,5 koruny) za megawatthodinu (MWh), což představuje denní nárůst o více než dvě procenta, uvedla ČTK. Cena v TTF je pro evropský trh s plynem naprosto zásadní.

Za pokračujícím růstem cen je podle analytiků obava o pokračování tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Po průniku ukrajinských jednotek na ruské území se v minulých dnech bojovalo poblíž města Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

„Domníváme se, že riziko vojenských operací v Sudži je i nadále podpůrným faktorem (pro růst cen),“ řekl agentuře Reuters analytik trhu s plynem Tomasz Marcin Kowalski ze společnosti LSEG.

Ruská plynárenská společnost Gazprom ale sdělila, že dnes pošle přes Ukrajinu dál do Evropy 39,6 milionu metrů krychlových zemního plynu, v neděli to bylo 39,3 milionu metrů krychlových.

„Neřekl bych, že se z tohohle krátkodobého a prudkého nárůstu stane nějaký cenový trend. Zkrátka je to politická globální komodita, která je citlivá na hrozby přerušení dodávek. Samozřejmě v důsledku vpádu ukrajinských vojsk do Kursku vyvstala velká hrozba, že se i předčasně ukončí tranzit ruského plynu do Evropy,“ okomentoval pro Seznam Zprávy situaci Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).

Nejedná se podle něj pouze o aktuální boje, otázkou je také, jak bude pokračovat tranzit plynu od roku 2025. „Ukrajinská strana určitě nepodepíše další tranzitní smlouvu s Ruskem, ale projednávají se různé varianty, že by vlastně ten smluvní partner mohl být třeba nějaký velký významný spotřebitel v Evropě,“ dodává.

Krátkodobé výkyvy podle něj ovšem neznamenají pro domácnosti prakticky nic, pokud se z toho právě nestane nějaký trvalý stav a trend. Plyn na rok 2025 totiž dodavatelé plynu nakupovali už v předchozím roce a také pravidelně v průběhu celého tohoto roku, takže většina dodavatelů má více než polovinu objemu plynu pro příští rok už nakoupeno za poměrně výhodné ceny. Z celkových evropských dodávek tvoří ruský plyn navíc pouhé jednotky procent.

„Evropští obchodníci jsou nyní obzvláště citliví na jakákoli rizika. Přestože tok zemního plynu z Ruska zatím nebyl narušen, nacházíme se v období obecně nejnižší poptávky po plynu v roce, ceny na evropském trhu postupně narůstají. Aktuální růst cen odráží souběh různých faktorů. Na dodávkové straně se vedle zmíněného ukrajinského protiútoku jedná o plánované odstávky na norské plynárenské infrastruktuře, které v průběhu září omezí denní dodávky plynu do Evropy téměř o polovinu,“ řekl pro Seznam Zprávy Michal Kocůrek z poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno.

Poptávkovou stranu podle něj naopak stimuluje zvýšená spotřeba plynu v asijských zemích postižených vlnou veder. „Dodávky LNG do Asie jsou letos za posledních sedm měsíců rekordní,“ dodává.

Úlevu by podle něj mohlo přinést opakování mírné zimy, kdy by mohl přijít pokles cen i pod současnou úroveň. Výraznější pokles k hodnotám z předcovidových let by pak mohl přijít s očekávaným rozvojem nových LNG exportních kapacit po roce 2026.

Na letošní minimum cena kontraktu na plyn v TTF sestoupila 23. února, kdy se dostala těsně nad 24 eur za MWh. Aktuálně se tedy pohybuje o více než 70 procent výše. Od 26. července potom ceny zemního plynu v Evropě stouply přibližně o 23 procent. Vedle rusko-ukrajinské války se na jejich růstu projevilo také zvýšené napětí na Blízkém východě.

Navzdory těmto faktorům jsou evropské zásobníky plynu podle odborníků dostatečně plné. V současnosti jsou zaplněny z více než 86 procent a blíží se cílové hodnotě. K 1. listopadu by měly být naplněny na 90 procent.

Situace by se podle Gavora mohla zhoršit v tom případě, že by opravdu byla fyzicky zasažena plynová infrastruktura.

„To co pozorujeme nyní, je obava, že to může nastat. Pořád ještě ruský plyn proudí přes Ukrajinu. Dokonce i nyní, kdy tam probíhají boje v Kurské oblasti. Pokud ale by nějaká bomba, raketa zasáhla plynovou stanici Sudžu, tak myslím, že by ta cena poskočila ještě výš,“ dodává.

Doporučované