Bývalý správce miliard dolarů: Konflikt v Izraeli zvýšil riziko světové války

Ray Dalio, zakladatel největšího světového hedgeového fondu Bridgewater Associates nedávno varoval, že konflikt mezi Izraelem a Hamásem zvyšuje riziko další světové války.

„Zdá se mi, že pravděpodobnost posunu od omezených konfliktů k neomezené světové válce, do které se zapojí i hlavní mocnosti, se za poslední dva roky zvýšila z 35 procent na přibližně 50 procent,“ napsal miliardář v nedávném příspěvku na sociální síti LinkedIn.

Úspěšný čtyřiasedmdesátiletý finančník, který z čela fondu spravujícího přes 120 miliard dolarů (zhruba 2,8 bilionu korun) loni odešel, je celoživotním a vášnivým studentem historie. Napsal hned několik uznávaných knih o klíčových problémech, jimž čelí světová ekonomika.

V nich podrobně popisuje, jak byly různé globální problémy v minulosti vyřešeny, nebo naopak různými chybnými kroky více prohloubeny. Dalio je respektovaným investorem, jehož slova mají ve světě financí pokaždé váhu.

Nyní americký finančník tvrdí, že jak rusko-ukrajinská válka, tak válka mezi Izraelem a Hamásem budou „brutální“ až do konce. Zároveň se obává, že oba konflikty neskončí, dokud jedna strana jasně neporazí druhou, nebo dokud světové velmoci neprosadí mír, což by bylo jeho přání. Avšak – jak sám píše – zřejmě nereálné.

Dalio opakovaně varuje, že mezi světovými velmocemi i v rámci některých menších států vzniká napětí. Tvrdí, že geopolitická nestabilita se v příštích 10 letech stane novou normou. V dubnu například prohlásil, že USA a Čína jsou jen kousek od vzájemné války. Investor přitom odkazoval na doutnající napětí v otázkách, jako jsou Tchaj-wan či krádeže duševního vlastnictví.

„Naštěstí vývoj směrem ke světové válce mezi největšími mocnostmi USA a Čínou ještě nepřekročil nezvratnou hranici,“ napsal nyní Dalio, podle nějž je vztah mezi oběma zeměmi stále řešitelný, zatímco Blízký východ a Evropa ve svých vlastních násilných konfliktech uvázly.

Dalio ovšem není sám, kdo varuje před možnými nepříznivými scénáři. „Nyní je možná nejnebezpečnější období, jaké svět za poslední desetiletí zažil,“ varoval investory Jamie Dimon, generální ředitel největší americké banky JPMorgan Chase s aktivy téměř čtyř bilionů dolarů.

„Války na Ukrajině, v Izraeli a v Gaze mohou mít dalekosáhlé dopady na trhy s energiemi a potravinami, globální obchod a geopolitické vztahy,“ napsal také šéf JPMorgan.

Izraelské akcie obchodované v New Yorku a Tel Avivu se kvůli rostoucím nepokojům propadají na svá dlouhodobá minima, což podtrhuje rostoucí ekonomickou nejistotu ve válkou zmítaném regionu a zanechává investory v nejistotě, kam se trhy budou dále ubírat.

Izrael přitom nemá na americký akciový trh zanedbatelný vliv. Na amerických burzách je kótováno více než sto izraelských společností s celkovou tržní kapitalizací přes 150 miliard dolarů. Izrael má čtvrtý nejvyšší počet společností kótovaných na burze Nasdaq po Spojených státech, Kanadě a Číně.

Podle údajů agentury Bloomberg drží americké fondy v izraelských akciích a dluhopisech více než 43 miliard dolarů. Konflikt mezi Izraelem a Hamásem však způsobil pád akcií spolu se šekelem, který vůči dolaru klesal několik dní v řadě na mnohaletá minima i poté, co izraelská centrální banka vynaložila v přepočtu téměř 700 miliard korun na posílení své měny.

Čerstvý konflikt na Blízkém východě otřásá světem a vynáší geopolitická rizika do popředí celosvětové diskuze. Z hlediska budoucího vývoje trhů bude nyní záviset na tom, jak se konflikt dále vyvine.

„Pokud válka zůstane omezena na Izrael a Palestince, je pravděpodobné, že na ni trhy po několika dnech zapomenou,“ poznamenal analytik Raffi Boyadjian z brokerské společnosti XM.

Podle hlavní analytičky globálních trhů Kristiny Hooperové z investiční společnosti Invesco by měli investoři brát v úvahu především dva hlavní scénáře dopadů na finanční trhy. Tím prvním je, že situace zůstane pod kontrolou.

„Pokud situace zůstane zvládnutá, můžeme se podívat na válku v Gaze v roce 2014, abychom získali určitý historický pohled na to, co by se mohlo stát v budoucnu. Tato válka byla velmi krátká (trvala od července do srpna 2014) a měla na ekonomiku jen dočasný negativní vliv,“ uvedla investiční expertka ve svém příspěvku.

V tomto scénáři je podle ní pravděpodobné, že cena ropy mírně vzroste, což je obvyklé, když se geopolitická rizika na Blízkém východě zvyšují. Od začátku konfliktu se ceny ropy na světových trzích zvýšily, přičemž barel severomořské ropy Brent (přibližně 159 litrů) se obchoduje za cenu téměř 92 dolarů, což je přes devět procent výše než před vypuknutím konfliktu.

Hooperová také očekává, že mírně poroste i cena zlata, která mezitím stoupla o více než osm procent na cenu 1978 dolarů za trojskou unci (31,1 gramu), a že výnosy amerických státních dluhopisů mírně klesnou, protože investoři budou preferovat „bezpečné“ třídy aktiv, mezi něž se státní dluhopisy řadí.

To znamená, že se zvýší poptávka po těchto aktivech, a tím i jejich cena. Zvýšená cena státních dluhopisů pak povede ke snížení jejich výnosu. Cena a výnos dluhopisu jsou totiž nepřímo úměrné. Když cena dluhopisu stoupá, jeho výnos klesá, a naopak.

„V tomto prostředí, na základě výkonnosti akciového trhu během a po válce v Gaze, nepředpokládám žádný podstatný negativní dopad na americké akcie, nebo dokonce globální akcie nad rámec krátkodobého horizontu,“ uvádí Hooperová s tím, že vážnější riziko by představoval druhý scénář. V něm by situace dále eskalovala a zapojily by se do ní další země, například Írán.

„Důsledky by mohly být mnohem horší. To by bylo značně rizikové prostředí, protože íránská produkce ropy se dostává pod drobnohled. V posledních měsících íránská produkce ropy výrazně vzrostla a USA a další vlády nad tím přivíraly oči, protože to mírnilo cenové tlaky způsobené omezením produkce ze strany OPEC+,“ vysvětluje analytička.

A to by podle ní nejspíš nepokračovalo, což by mohlo vyvolat další zdražování ropy. „A pokud by se Írán přímo zapojil do války, mohlo by to ovlivnit vývoz z Perského zálivu kvůli jeho blízkosti Hormuzskému průlivu,“ vysvětluje rizika pro další růst cen klíčové energetické suroviny.

Ceny zlata a amerických státních dluhopisů by podle ní pravděpodobně vzrostly výrazněji než v prvním scénáři, protože investoři by se vrhli do „bezpečných přístavů“. „V tomto scénáři bych se také nedivila, kdyby došlo k výprodeji světových akcií, a dokonce i amerických akcií,“ dodává.