Článek
Evropská unie pokárala dvě těžké váhy evropské politiky kvůli vysokým rozpočtovým schodkům. Francie, Itálie a pětice dalších zemí nyní budou čelit úřední proceduře, na jejímž konci mohou teoreticky být pokuty ve výši miliard eur. Uvedla to agentura Bloomberg.
„Problémy s fiskální udržitelností jsou v krátkodobém horizontu ve všech členských státech EU nízké, zatímco ve střednědobém a dlouhodobém horizontu jsou v některých zemích zvýšené, a to v důsledku předpokládané vysoké a/nebo rostoucí míry zadlužení v některých členských státech,“ uvedla ve středu Evropská komise.
Kromě Francie a Itálie sedmičku doplňují Belgie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko. Ale pozornost poutají hlavně druhá a třetí nejsilnější ekonomika eurozóny – dluhy obou zemí totiž přesahují 100 procent HDP a nebezpečná je především trajektorie jejich zadlužování, která naznačuje spíše zhoršování.
Ve Francii se budou začátkem prázdnin konat předčasné volby, které vypsal prezident Emmanuel Macron poté, co jeho strana prohrála evropské volby. Pokud by se debakl zopakoval i na národní úrovni, hrozí nástup politiků z pravého nebo levého kraje – a ani jeden z těchto táborů se šetřit rozhodně nechystá.
Brusel už nyní, bez ohledu na volby, počítá pro rok 2025 s francouzským zadlužení ve výši 114 procent výkonu celé ekonomiky. Pokud se vlády ujmou Macronovi vyzyvatelé, bude kolizní kurz Paříže s Bruselem kvůli rozpočtovým schodkům jasně nastaven a mohl by vést k paralýze celé Unie.
V Itálii napsala tamní premiérka Giorgia Meloniová opačný volební příběh, když voliči dali jejím Bratrům Itálie celých 28 procent hlasů. Ale výsledný střet s Bruselem může být úplně stejný jako ve Francii.
Vláda v Římě před sebou valí historické dluhy ve výši skoro 137 procent výkonu celé ekonomiky, které se podařilo snížit jen kvůli tomu, že Meloniová odložila plnění předvolebních slibů. Posílena svým vítězstvím se k nim může vrátit a rozhodně by nešlo o drobné, protože jen slíbené snížení daní z příjmu fyzických osob by státní pokladnu vyšlo na 10 miliard eur.
S takovou by Itálie se svým dluhem brzy překonala Řecko a vrátila by se na pozici nejzadluženějšího státu eurozóny i Evropské unie.
Řecko revival
Analytici upozorňují, že pokud by došlo k nejhoršímu, mohla by si Evropská unie zopakovat krizový „řecký scénář“, kdy na záchranu země musely různými kroky přispět všechny země eurozóny. Kulisy pro toto drama jsou postaveny velmi podobně, jen jsou mnohonásobně větší.
Jedním z ukazatelů, jak moc jsou investoři nervózní, jsou dluhopisy a cena, za kterou si vlády půjčují. Základním ukazatelem je německý desetiletý dluhopis, a u každé země se počítá rozdíl – o kolik dráž si půjčuje než vláda v Berlíně.
Aktuálně se nůžky mezi německými a francouzskými dluhopisy rozevřely na 79 bazických bodů, což je nejvíc od roku 2017. Někteří investoři tvrdí, že rozdíl by nakonec mohl dosáhnout 100 bazických bodů, což je úroveň z dob, kdy byla řecká krize a její ozvěny v eurozóně v plném proudu.
Italské dluhopisy jsou na tom podobně, alespoň co se trendu týče. Řím si aktuálně půjčuje o 154 bodů dráž než Berlín, zatímco před eurovolbami činil „rizikový příplatek“ 125 bodů. Při pohledu do historie lze konstatovat, že investory zatím nechává Itálie v klidu. V roce 2018 totiž rozdíl činil více než 300 bodů a v prosinci roku 2011 dokonce kolem 500 bodů. Situaci nakonec uklidnil kromě jiných i tehdejší šéf Evropské centrální banky Mario Draghi svým projevem, ve kterém zdůraznil, že ECB podnikne kroky k záchraně eura a že „to bude stačit“.
Evropská centrální banka v současné podobě se zatím k podobné akci nechystá, ale znepokojení dává najevo také. Ve své zprávě vyzvala členy eurozóny, aby okamžitě začali snižovat dluh tváří v tvář obrovským dlouhodobým fiskálním rizikům plynoucím ze stárnutí populace, výdajů na obranu a změny klimatu.
Oznámením Evropské komise vyvrcholila několikaletá snahy o rekalibraci režimu zadlužení a deficitu eurozóny. Přepracovaná pravidla by mohla umožnit větší prosazování finanční odpovědnosti prostřednictvím pokut, na rozdíl od systému sankcí, který nebyl nikdy dříve aktivován – také kvůli velikosti rozpočtových hříšníků typu Německa na počátku tisíciletí.
V další fázi procesu budou muset do 20. září dotčené státy předložit střednědobé plány, v nichž se zavážou ke stropu pro růst čistých výdajů na příští čtyři roky. Ty následně v listopadu posoudí Komise a stanoví cestu, kterou se mají země vydat, aby dosáhly vyrovnaného hospodaření.
V tomto režimu už se nachází Rumunsko. Úředníci pod podmínkou anonymity Bukurešť kritizovali, že nepodnikla žádné kroky k nápravě své fiskální a hospodářské situace. Jeden z nich označil rumunskou nečinnost za „mimořádně znepokojující“. Nyní Komisi přibude práce s výše zmiňovanou sedmičkou.
Naopak Česko, Španělsko a Estonsko dostaly „milost“ a zostřenému bruselskému dohledu uniknou. V případě Španělska, čtvrté největší ekonomiky eurozóny, sice dluh překračuje 100 procent, ale vývoj křivek do budoucnosti vypadá slibně a zadlužení by mělo klesat.
V českém případě se projevily účinky konsolidačního balíčku Fialovy vlády, díky kterému se podařilo stlačit roční schodek pod tři procenta HDP.
