Změny srovnatelné s válečnými otřesy. Majetek se přesouvá do rukou žen

Podíl žen na vedoucích pozicích ve firmách roste, ženy jsou stále častěji úspěšnými podnikatelkami a investují svůj majetek, který každoročně rozmnožují, a jsou stále bohatší. Majetek do jejich rukou ale přechází i v rámci dědictví při transferu majetku z generace na generaci nebo při rozvodu či jiných rodinných událostech. Ženy tak ovládají třetinu světového bohatství a hodnotu svého majetku v posledních letech navyšují významně rychleji než dříve. Podle prognóz navíc podíl žen na světovém bohatství poroste i v následujících letech.

Rostoucí trend se ale podle studie advokátní kanceláře Havel & Partners zaměřené na přesun bohatství do rukou ženské populace neprojevuje jen v zahraničních ekonomikách. Bohatnou také ženy v Česku a na Slovensku.

Nelze přesně určit jeden okamžik, kdy ženy získaly právo dědit a vlastnit majetek. Právo se historicky liší nejen v průběhu staletí, ale také regionálně. Jedním ze zásadních milníků byl například rok 1771, kdy se New York stal prvním státem budoucích USA, jenž vyžadoval souhlas ženy, pokud se její manžel snažil prodat majetek, který si přinesla do manželství.

Na druhou stranu v Evropě postupovaly změny pomaleji. Například od roku 1811 platila v Rakousku-Uhersku právní domněnka, že dokud manželka neodporuje, svěřuje správu svého majetku manželovi jako svému zákonnému zástupci.

Finanční a právní postavení žen v Československu se změnilo v období první světové války, která ženy postavila do rolí dosud patřících mužům. Bylo třeba, aby zacelily díru ve státní ekonomice, a proto zastávaly i dříve mužské profese a získaly po dobu nepřítomnosti mužů vůbec poprvé plnou finanční samostatnost, které se po jejich návratu už nechtěly vzdát.

Ženy jsou i díky tomuto historickému vývoji a emancipačním změnám ve společnosti postupem času čím dál ekonomicky aktivnější, do jejich rukou přechází stále větší podíl majetku, který také častěji než dřív samy spravují a rozhodují o něm. Po letech, kdy hrály ženy v oblasti správy majetku „druhé housle“, se tak nyní připravují na převzetí zásadní role.

Podle studie společnosti Boston Consulting Group v posledních letech globálně roste majetek žen rekordním tempem – ročně narůstá celosvětově o 5 bilionů dolarů. Mezi lety 2016 a 2019 dokonce rostl majetek žen rychleji než ten mužský, konkrétně o 6,1 procenta, zatímco u mužů to bylo o 4,1 procenta.

V roce 2020 kontrolovaly ženy přibližně třicet tři procent z celkového globálního osobního investovatelného majetku a předpokládá se, že do roku 2025 se tento podíl zvýší na třicet pět procent. Ženy navíc častěji majetek i samy spravují.

Stále rostoucí ekonomický vliv ženské populace je čitelný i z žebříčků nejbohatších lidí na světě. V seznamu světových dolarových miliardářů, který sestavuje každoročně americký časopis Forbes, při porovnání let 2017 a 2021 stoupl počet movitých žen z 10 na 14 a hodnota jejich majetku byla více než dvojnásobná.

Rostoucí trend počtu movitých žen se projevuje i v České republice. Například v žebříčku miliardářů sestavovaném časopisem Euro se v roce 2021 počet žen v první stovce nejbohatších lidí v Česku v porovnání s rokem 2017 zdvojnásobil – a to ze tří na šest žen. A ve stejném roce vůbec poprvé žena žebříček také celkově vedla. Na prvním místě nahradila Petra Kellnera jeho manželka Renáta Kellnerová.

Ze srovnání obou žebříčků časopisu Euro z let 2017 a 2021 také vyplývá, že hodnota majetku žen významně narostla. Zatímco před šesti lety měly ženy v první stovce nejbohatších lidí v Česku v rukou majetek v hodnotě skoro 30,5 miliardy korun, v roce 2021 to bylo skoro desetkrát víc – 290 miliard korun. Nutno poznamenat, že tento významný nárůst zapříčinilo právě Kellnerovo dědictví, které přešlo na jeho manželku s rodinou.

Studie ukazuje také na několik demografických a společenských faktorů, které trendu, kdy bohatství přechází ve větší míře na ženy, napomáhají. Jedním z nich je vysokoškolské vzdělání. „Vysokoškolské vzdělání je jedním ze základních nástrojů ke zlepšení sociálního a ekonomického postavení,“ tvrdí Jana Hamanová, ředitelka výzkumné agentury SC&C.

A podle statistik jsou na tom ženy v České republice v porovnání s muži se vzděláním stále lépe. V 90. letech sice ještě počet vysokoškolsky vzdělaných mužů převyšoval počet žen (v roce 1993 jich bylo zhruba o 155 tisíc víc), v posledních 30 letech ale počet žen s vystudovanou vysokou školou podle údajů Českého statistického úřadu stoupá. Od roku 2014 je každoročně žen s vysokoškolským diplomem víc než mužů.

V roce 2030 by pak mělo být v Česku podle statistických predikcí více než 1 140 000 žen s vystudovanou vysokou školou. Oproti tomu stejně vzdělaných mužů bude v roce 2030 o 17 procent, respektive o 190 tisíc méně.

„Na druhou stranu je třeba dodat, že ženy častěji volí vysokoškolské obory, ve kterých jsou obecně nižší mzdy (například učitelky, zdravotní sestry apod.). I když tedy mají ženy s vysokoškolským vzděláním zcela jistě lepší možnosti kariérně se uplatnit, je otázkou, jak významně přispívá vysokoškolské vzdělání k hromadění jejich bohatství,“ upozorňují odborníci ve studii Havel & Partners.

Ženy vylepšují své ekonomické postavení také díky zvyšovaní mezd a platů. I když je stále značný rozdíl v odměňování žen a mužů, takzvaný pay gap se v posledních letech procentuálně snižuje. V roce 2011 dostávaly ženy v průměru zhruba o 19 procent méně než muži, v roce 2021 byly mzdy žen o 14 procent nižší. U mediánových mezd v období 2011 až 2021 narostly mzdy mužů o 52 procent, u žen rostly ve stejném období hodnoty ještě rychleji, a to o 62 procent. Ve skutečnosti tedy ženy svou situaci zlepšují a tempo růstu jejich mezd je o něco vyšší než u mužů.

Pro kariérní i ekonomický růst žen a posílení jejich pozice na trhu práce je také velkým přínosem to, že si rodiče nebo partneři začínají častěji dělit rodičovskou dovolenou. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky bylo v roce 2021 zhruba 5 300 mužů na rodičovské dovolené, což je v porovnání s počtem z roku 2001 více než dvakrát tolik.

„Díky tomu některé ženy nepřijdou o léta praxe a zkušeností ani o práci. Mají tak více prostoru pro rozvoj své kariéry,“ říká Jana Hamanová z SC&C.

„U nás v advokátní kanceláři sami posledních pět let pozorujeme, že roste absolutní počet žen, které při mateřské či rodičovské dovolené aktivně pracují. V současnosti se nám daří zapojovat přibližně dvě třetiny žen, které se aktuálně věnují rodičovským povinnostem. Díky možnosti využít u nás zkrácené úvazky v rozsahu, jaký ženám vyhovuje, tak tráví na rodičovské dovolené čím dál kratší dobu,“ doplňuje Veronika Dvořáková z Havel & Partners.

Významný vliv na přesun bohatství do rukou žen má také demografie, kdy jasný trend naznačují především dlouhodobé statistiky týkající se vývoje populace. Z dat Českého statistického úřadu totiž vyplývá, že se ženy v České republice dožívají stále vyššího věku a v průměru přežívají muže o 6 let. Je tak vyšší pravděpodobnost, že po smrti partnera či manžela přejde majetek do jejich rukou. Vedle dědictví po manželovi dědí ženy majetek a peníze také po svých rodičích.

Zdá se, že tento statistický fakt si lidé začínají stále více uvědomovat. Podle údajů Notářské komory České republiky totiž počet závětí posledních pět let postupně stoupá.

Jak ale tyto předpoklady, které byly popsány výše, ovlivní blízkou budoucnost nástupnictví žen v Česku? Společnost zanalyzovala majetkové a rodinné poměry nejbohatších Čechů a vlastníků největších rodinných firem v Česku a má jasno.

„Náš model transferu majetku vycházející ze současné legislativy ukázal, že bohatství aktuálních vlastníků by na základě dědictví dle zákona přešlo v České republice až ze 70 procent do rukou žen,“ uvádí autoři výsledky studie.

Tento výsledek ve prospěch žen výrazně ovlivnil fakt, že v drtivé většině případů vlastní nyní firmu muž, který má dle statistických údajů výrazně nižší naději, že přežije svou manželku. Dá se tedy předpokládat, že velká část majetku aktuálních vlastníků by v případě jejich smrti připadla v rámci vypořádání společného jmění manželů právě manželkám, které navíc další část majetku po zemřelém manželovi i zdědí.

„Z dat o počtu dcer a synů jsme u zkoumaného vzorku vlastníků rodinných firem vypozorovali, že oproti demografickému poměru mužů a žen v celé populaci je u jejich potomků výrazně vyšší poměr žen (56 % dcery, 37 % synové, u 7 % potomků se nepodařilo ověřit z veřejně dostupných zdrojů jejich pohlaví). I to tedy mělo vliv na výsledný podíl vlastnictví v rukách žen,“ vysvětlují autoři studie.

Zatímco u skupiny majitelů největších rodinných firem se trend přesunu bohatství směrem k ženám v současnosti ještě neprojevil, a dá se tedy očekávat až v následujících letech, u cílové skupiny nejbohatších lidí v České republice již došlo k určitému posunu.

Žebříček nejbohatších Čechů podle magazínu Forbes Česko totiž vede Renáta Kellnerová, která se po tragickém úmrtí svého manžela Petra Kellnera, zakladatele investiční skupiny PPF, stala správkyní jeho pozůstalosti. V rozložení majetku mezi muže a ženy proto není u žebříčku deseti nejbohatších Čechů tak vysoký nepoměr, jako je tomu u rodinných firem. I tak nicméně mužům stále připadá většina majetku (69 %), zatímco ženy nyní spravují zhruba jeho třetinu (31 %).

Stejně jako v případě prvního modelu i zde ale analýza NextŽeny ukazuje, že v případě, že by se majetek předával prostřednictvím dědictví, mohl by se poměr vlastnictví pro následující období zcela obrátit ve prospěch žen. Pokud by totiž došlo k náhlému předání majetku aktuálně nejbohatších Čechů formou dědictví dle zákona, pak by dle modelace, při které jsme vycházeli z jejich aktuálních majetkových a rodinných poměrů, ženy ovládly 68 % majetku a muži 31 %.

„Tento dopad se pochopitelně zmírní po 8 až 10 letech od úmrtí manžela, kdy průměrně dojde k dalšímu rodinnému předání, tentokrát po vdovách. V tomto případě se majetek rozdělí mezi její potomky (či jejich potomky), u nichž nicméně nepatrně převládají ženy. Tento jev pak povede k další fázi drobení rodinného majetku, což už je však zcela jiným fenoménem,“ uzavírá David Neveselý z Havel & Partners.