Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Strašákem českých domácností se už v minulých letech staly „nové ceníky“, kterými obchodníci a provozovny služeb zvyšují každý leden své ceny. Letos pod tlakem veřejnosti ustoupily supermarkety, a proto zůstaly potraviny na cenové úrovni z loňského prosince. Jinde však byly nové ceníky zavedeny. O dvanáct procent zdražila proti prosinci elektřina, o desetinu vodné, stočné a destiláty, o sedm procent odvoz odpadu a pivo. Ve všech zmíněných případech patřilo Česko ke třem evropským zemím, které zdražovaly nejvíc.
Vesměs jde také o ceny, které stát a regionální úřady nějakým způsobem ovlivňují či regulují, například cenovými vyhláškami nebo daňovými změnami. V průměru vyrostly zdejší regulované ceny za měsíc o 5,6 procenta, to nemá v Evropské unii obdobu.
Pro regulované ceny zpravidla platí, že se po lednovém zdražení v dalším průběhu roku už nemění. Mohou však vyvolat řetězovou reakci, třeba ve zmíněných službách. Především rekreační služby, restaurace, kadeřnictví, rekonstrukce bytů či opravy automobilů způsobily, že ceny celého sektoru služeb vyrostly v lednu meziměsíčně o 1,9 procenta. Přitom z průzkumů mezi podnikateli vyplývá, že se tento trend nemusí zastavit. „Provozovatelé služeb spoléhají na to, že s růstem reálných mezd vyroste poptávka. Pak bude možné zdražit,“ upozorňuje Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. Varuje i před dopadem zemědělských protestů, které mohou být předzvěstí, že rolníci a potravináři zdraží dodávky do supermarketů.
S dopady, jaké může mít zvýšení regulovaných cen, udělalo Česko fatální zkušenost během minulé inflační krize. V časech velkého zdražení energií tuzemská vláda dlouho otálela s regulací a během celého roku 2022 sáhla jen ke dvěma krokům, které podle ekonoma Dufka příliš nepomohly. Nejdříve rozeslala rodinám s dětmi po pěti tisících korunách, poté zavedla tzv. úsporný tarif, který sice každé domácnosti vynesl tři a půl tisíce, zároveň však způsobil u energií nepřehledný cenový chaos.
V letech 2022 a 2023 přitom rostly nadprůměrným tempem další regulované ceny, kromě energií také za jiné služby pro domácnost, za alkoholické nápoje, tabák a léky. Tím si Česko vysloužilo málo lichotivé hodnocení Eurostatu. V krizovém období 2020-2023 totiž vyrostly regulované ceny víc než o čtvrtinu jen ve čtyřech zemích. O polovinu se regulované ceny zvýšily v Lotyšsku, Česku a v Litvě, na dvojnásobek v Estonsku.
Hned na jaře 2022 reagovali na vývoj regulovaných cen ostatní obchodníci, a zpravidla také prudkým zdražením. „Tragicky dopadly hotely, restaurace, obuv a oblečení,“ vypočítává ekonom Dufek oblasti soukromého byznysu, kde bylo zdražování nejvyšší nebo skoro nejvyšší v Evropě. Nutně za tím nemusel být přímý vliv zvýšení regulovaných cen, vždy však bylo možné se na ně odvolat. „Někdy jenom stačilo najít silný příběh, třeba vybití jedné drůbežárny, a hned šlo vysvětlit, proč vejce zdražují na dvojnásobek,“ připomíná Petr Dufek rok starou historii.
Proto se Česká republika zařadila také do první pětky zemí, kde v časech krize nejrychleji rostly neregulované ceny. Zdražení o třetinu v letech 2020-2023 ovšem bylo obvyklé v celé východní Evropě. Odstup Česka od průměru EU proto nebyl tak velký jako u cen, které reguluje stát.
