Článek
Donald Trump v pondělí už potřetí za necelý týden slovně napadl předsedu Federálního rezervního systému (Fed) Jeroma Powella. Důvodem je, že centrální banka podle něj odmítá snižovat úrokové sazby, přestože inflace výrazně zpomalila.
„Powell jednal vždycky pozdě, s výjimkou období voleb, kdy snižoval sazby, aby pomohl ke zvolení ospalému Joeovi Bidenovi, později Kamale. Jak to dopadlo?“ uvedl Trump. Už minulý týden přitom prohlásil:
„Nejsem s ním spokojen. Když budu chtít, aby odešel, tak odejde opravdu rychle, to mi věřte.“
Trumpovy opakované útoky na šéfa centrální banky znovu otevírají debatu o nezávislosti Fedu – instituci, která má podle tradice a zákona rozhodovat o měnové politice bez zásahů z Bílého domu. Jeho cíle jsou zejména stabilita měnového kurzu (silný dolar), podpora ekonomického růstu (růst HDP), co nejnižší nezaměstnanost a inflace.
Trumpův ekonomický poradce Kevin Hassett uvedl, že Bílý dům už zkoumá, za jakých podmínek by prezident mohl Powella z funkce odvolat.
- Proč mezi Powellem a Trumpem panuje napětí?
Trump dlouhodobě kritizuje Powella za to, že Fed nezvolil agresivnější snižování úrokových sazeb, což prezident považuje za nezbytné pro podporu ekonomiky.
Navzdory tomu, že inflace klesla z vrcholu devíti procent v roce 2022 na 2,4 procenta letos v březnu, Fed v prosinci přerušil snižování sazeb i kvůli nejistotám spojeným s novými celními tarify, které zavedla právě Trumpova administrativa – včetně vysokých cel na čínské dovozy. Politika Bílého domu může mít v ekonomice odlišné cíle než centrální banka.
Powell varoval, že tyto tarify mohou zvýšit inflaci a zpomalit hospodářský růst, což ztěžuje rozhodování o měnové politice. V tom s ním souhlasí řada ekonomů.
- Za jakých podmínek může být Powell odvolán?
Podle zákona o Federálním rezervním systému mohou být členové Rady guvernérů, včetně předsedy, odvoláni pouze „pro závažný důvod“.
Tento termín se tradičně vykládá jako závažné pochybení nebo neschopnost, nikoli jako neshoda v otázkách měnové politiky. Powell opakovaně zdůraznil, že Fed je nezávislou institucí a že jeho odvolání prezidentem bez závažného důvodu není podle zákona možné.
V současnosti Nejvyšší soud USA projednává případ týkající se pravomocí prezidenta odvolávat vedoucí představitele nezávislých agentur. Ačkoli se tento případ přímo netýká Fedu, jeho rozhodnutí by mohlo ovlivnit interpretaci zákona o odvolávání členů Rady guvernérů. Zatím však není jasné, zda se rozhodnutí Nejvyššího soudu bude vztahovat i na Fed.
Historické příklady
Trump rozhodně není prvním prezidentem, který se pokusil zasahovat do politiky centrální banky. Například Richard Nixon v 70. letech vyvíjel silný tlak na tehdejšího šéfa Fedu Arthura Burnse, aby uvolnil měnovou politiku před volbami – což přispělo k pozdější vysoké inflaci.
Naopak Ronald Reagan sice nesouhlasil s vysokými sazbami předsedy Paula Volckera, ale respektoval nezávislost Fedu, i když ho veřejně kritizoval.
- Jaké by mohly být důsledky odvolání Powella?
Odvolání předsedy Fedu by mohlo vážně narušit důvěru v nezávislost centrální banky, což je klíčové pro stabilitu finančních trhů. Po Trumpových výrocích došlo v pondělí k výraznějšímu poklesu akciových trhů – například index S&P 500 oslabil o 2,4 procenta. Investoři se obávají, že politický tlak na Fed by mohl vést k neefektivní měnové politice a zvýšit riziko inflace.
I kdyby se však Trumpovi podařilo Powella odvolat, není jisté, že by to zásadně změnilo směřování měnové politiky. O úrokových sazbách nerozhoduje předseda Fedu sám, ale Federální výbor pro volný trh (FOMC) – dvanáctičlenný orgán složený z guvernérů Fedu a regionálních prezidentů, jehož kolektivním úkolem je nastavovat měnovou politiku USA. Předseda má významný vliv, ale nikoliv rozhodující slovo.
- Jaký nátlak může Trump na Powella vyvíjet?
Podle finančníka Ondřeje Jonáše, který působil například v investiční bance Goldman Sachs, ale také přímo v americkém Fedu, nemusí prezident předsedu centrální banky přímo odvolat – může ale kolem něj vybudovat silný politický tlak.
„Může de facto vytvořit jakýsi stínový Fed – tedy skupinu poradců a ekonomů, kteří budou veřejně zpochybňovat kroky centrální banky. Nemusí s ní souhlasit a mohou dávat najevo, že prezident má jiný ekonomický pohled. Takovým způsobem lze Powellovi značně znepříjemnit život,“ říká Jonáš pro SZ Byznys.
Zároveň upozorňuje, že Powell sám vyjádřil obavy, aby na něj nebyl činěn nepřiměřený politický nátlak, protože nezávislost Fedu je pro důvěru trhu klíčová. Ta ale podle Jonáše není právně zcela pevně zakotvená.
„Kongres bude pravděpodobně Fed bránit, ale co jej možná nejvíc chrání, je obava trhu z toho, jak by reagoval na přímý útok na nezávislost centrální banky.“
Trumpův tlak pak podle Jonáše nemusí mít především ekonomické důvody. „Myslím, že mu nejde ani tak o sazby, jako spíš o politickou dominanci. Chce, aby Powell ustoupil, aby mu symbolicky ‚políbil prsten‘. Jde o mocenský moment, ne o smysluplnou hospodářskou politiku,“ dodává.
- Kdo by mohl Powella nahradit?
Podle čtvrteční zprávy Wall Street Journal Trump zvažuje jako Powellova nástupce bývalého guvernéra Federálního rezervního systému Kevina Warshe, který ve Fedu působil v letech 2006 až 2011 a předtím pracoval jako výkonný ředitel v investiční bance Morgan Stanley.
Warsh je známý svými konzervativními postoji k měnové politice a důrazem na boj proti inflaci a snižování veřejného dluhu.
Přesto podle agentury Reuters Warsh Trumpovi doporučil, aby Powella nechal dokončit mandát, který končí v květnu 2026. Předčasné odvolání by podle něj mohlo narušit nezávislost Fedu a způsobit tržní otřesy – což by v současném prostředí zvýšené volatility a tlaku na oslabování dolaru mohlo mít neblahé důsledky.
- Proč Fed nemůže splnit Trumpova očekávání?
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše prezident Trump zásadně nepochopil roli centrální banky ani širší ekonomické souvislosti.
„Donald Trump si s trhy nerozumí. Jeho zásadním omylem je přesvědčení, že Spojené státy doplácely na globalizaci. Opak je pravdou – díky levným dovozům a přílivu kapitálu se americká ekonomika mohla specializovat na odvětví s vysokou přidanou hodnotou,“ říká Bureš.
Výsledkem tohoto omylu je podle něj bezprecedentní navýšení dovozních cel, které může dál růst, pokud ostatní země zavedou odvetná opatření.
„Druhým omylem je Trumpova víra, že Fed může dnešní problémy vyřešit snížením sazeb,“ pokračuje Bureš. Vysoká cla podle něj představují silný nabídkový šok - tedy situaci, kdy se kvůli vnějším zásahům (například celní politice) zvyšují náklady na dovoz zboží a surovin - který omezuje schopnost americké ekonomiky dovážet potřebné vstupy. Zároveň panuje nejistota, která brzdí investice a migraci.
„V takovém prostředí může narůstat inflační tlak a Fed nebude mít možnost oživit ekonomiku skrze nižší úroky. Pokus o takový krok by mohl americkou ekonomiku zavést na inflační stezku,“ varuje ekonom.
