Článek
Prezident USA Joe Biden v pondělí při představování rozpočtu navrhl nově zdanit nejbohatší Američany. Daň se sazbou 20 procent by se týkala domácností, jejichž majetek je vyšší než 100 milionů dolarů.
Návrh by v příštím desetiletí přinesl do rozpočtu přes 360 miliard dolarů, tedy zhruba 36 miliard dolarů ročně. „Zajistil by, že nejbohatší Američané již nebudou platit nižší daňovou sazbu než učitelé a hasiči,“ uvádí v prohlášení Bílý dům.
Podle deníku The Guardian je tento plán nazývaný „miliardářská minimální daň z příjmu“ je zatím nejagresivnějším krokem Bidenovy administrativy vůči nejbohatším občanům.
Rozpočty jsou vyjádřením hodnot a rozpočet, který dnes zveřejňuji, vysílá jasný signál, že si ceníme fiskální odpovědnosti, bezpečnosti a ochrany doma i ve světě a investic potřebných k pokračování našeho spravedlivého růstu a budování lepší Ameriky.
Daň je součástí Bidenova návrhu rozpočtu na rok 2023 ve výši 5,8 bilionu dolarů. Rovněž vyčleňuje miliardy na policii a armádu, počítá s investicemi do dostupného bydlení a do řešení problémů dodavatelského řetězce.
„Rozpočty jsou vyjádřením hodnot. Rozpočet, který dnes zveřejňuji, vysílá jasný signál, že si ceníme fiskální odpovědnosti, bezpečnosti a ochrany doma i ve světě a investic potřebných k pokračování našeho spravedlivého růstu a budování lepší Ameriky,“ uvedl Biden.
Majetek miliardářů během pandemie koronavirové pandemie výrazně vzrostl, k čemuž přispěly prudce rostoucí ceny akcií.
„Jen v roce 2021 se bohatství více než 700 amerických miliardářů zvýšilo o jeden bilion dolarů, přesto v běžném roce zaplatí takoví miliardáři na daních jen osm procent svých celkových realizovaných i nerealizovaných příjmů. Hasič nebo učitel mohou zaplatit dvojnásobnou daňovou sazbu,“ uvádí informační přehled Bílého domu.
Podle plánu by domácnosti s majetkem vyšším než 100 milionů dolarů musely daňovému úřadu podrobně vyúčtovat, jak se jejich majetek v průběhu roku vyvíjel. Ti, kteří z těchto zisků odvádějí méně než 20 procent, by pak podléhali dodatečné dani, která by jejich sazbu zvýšila na 20 procent.
Bidenova administrativa vypočítala, že daň by se dotkla pouze 0,01 procenta nejbohatších amerických domácností. Více než polovina příjmů z této daně by pocházela od domácností s majetkem nad miliardu dolarů.
Zdá se, že rozpočet se bude zabývat i dalším problémem, který podle některých ekonomů přispívá k prohlubování příjmové nerovnosti – zpětným odkupem akcií.
V posledních letech bohaté podniky, včetně společností Apple, Alphabet, Meta a Microsoft, využily své finanční prostředky k odkupu vlastních akcií, což zvýšilo jejich cenu. V loňském roce firmy zařazené na index S&P 500 odkoupily zpět své vlastní akcie za rekordních 882 miliard dolarů. Banka Goldman Sachs odhaduje, že v letošním roce tato částka vzroste na jeden bilion dolarů.
Výzkum Komise pro cenné papíry ukazuje, že existují „jasné důkazy o tom, že značný počet vedoucích pracovníků společností dnes využívá zpětné odkupy jako příležitost k vyplacení peněz“.
Podle Bidenova návrhu by však vedoucí pracovníci nemohli prodávat své akcie po dobu tří let od oznámení zpětného odkupu.
Biden se už loni pokusil zavést daň se sazbou jedno procento na zpětné odkupy akcií, ale tento návrh v Kongresu neprošel. Stejně tak se snažil o vyšší zdanění miliardářů, kdy měl příjem z této daně mířit do záchranného balíčku na obnovu ekonomiky po pandemické krizi.
Navrhovaný rozpočet nyní poputuje do Kongresu, kde bude Bidenova miliardářská daň i návrh na zpětný odkup akcií čelit opozici.
