Bezrizikový obchod: Banky vydělaly miliardy na vkladech u ČNB

České banky mají kromě poskytování úvěrů a investování prostředků také zájem o uchování a zhodnocení svých přebytečných peněz. Jedním z možných způsobů, jak toho dosáhnout, je ukládání prostředků u České národní banky (ČNB).

Takzvané úložky u ČNB mohou být pro komerční banky výhodné z několika důvodů. Jedním z nich je možnost získávat bezpracně a bez rizika úrokové výnosy z uložených prostředků. Jde však také o likvidní a bezpečný způsob, jak uchovávat finanční prostředky.

Atraktivně úročené úložky u centrální banky se promítají do rekordních hospodářských výsledků tuzemských finančních domů za loňský rok. Hlavní úroková sazba (dvoutýdenní repo sazba), za kterou si banky přebytečné peníze u ČNB ukládají, se totiž aktuálně nachází na sedmi procentech.

Rozdíl mezi úrokovou sazbou, kterou banky nabízejí svým klientům například na spořicích účtech, a sazbou, kterou platí ČNB za jejich vklady, je zdrojem zisku pro banky. Tuzemské komerční banky v současné době nabízí spořicí účty s úrokem od čtyř do přibližně 6,5 procenta.

Reálný výnos spoření, tedy očištěný o inflaci, je však nadále výrazně záporný. Meziroční inflace v Česku činila v únoru 16,7 procenta.

Analytik Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus redakci SZ Byznys vysvětlil hlavní důvody, proč si komerční banky přebytek rezerv u ČNB ukládají.

„Ve srovnání s jiným typem úvěrů jde o bezrizikové zisky. Zatímco dlužník nemusí dostát svým závazkům, u centrální banky takové problémy nehrozí. Navíc s úložkami u ČNB nejsou spojeny kapitálové požadavky, takže z pohledu rozmístění kapitálu jde o efektivní formu zhodnocování prostředků,“ říká analytik.

„Jde navíc o krátkodobou likviditu, která se bankám hodí v případě, pokud by hrozil odliv vkladů, což jsme mohli nedávno vidět u Silicon Valley Bank. Pokud by banky měly prostředky v dluhopisech, musely by je prodat, což by aktuálně přineslo ztráty,“ dodává Pfeiler.

Banky měly ke konci ledna letošního roku u centrální banky uloženo necelých 2,6 bilionu korun, což odpovídá více než pětině celkových aktiv bankovního sektoru. Tyto úložky byly v loňském roce úročeny průměrnou úrokovou sazbou 5,56 procenta.

„Za celý loňský rok tak ČNB zaplatila za úročení vkladů z repo operací tuzemskému bankovnímu sektoru necelých 150 miliard korun,“ sdělila redakci SZ Byznys mluvčí Národní rozpočtové rady Monika Petrásková.

Pro představu, na konci roku 2013 měly banky u ČNB uloženo zhruba 660 miliard korun, tedy přibližně čtyřikrát méně než nyní. Základní úroková sazba, za níž si u ČNB mohou komerční banky ukládat přebytky likvidity, tehdy činila 0,05 procenta, což je výrazně méně proti aktuálním sedmi procentům.

Velkou sumu držely tuzemské banky u ČNB před třemi lety. Ještě v únoru 2020 byla základní úroková sazba ČNB na úrovni 2,25. Nutno podotknout, že to bylo v době, kdy světová ekonomika zpomalovala a klíčová depozitní sazba Evropské centrální banky se nacházela dokonce na záporné úrovni -0,5 procenta.

Tohoto rozdílu začaly ve větší míře využívat zahraniční mateřské společnosti tuzemských bank. Do svých dceřinek tak přelévaly kapitál, který mohly výhodně ukládat u centrální banky v Česku. Podle údajů ČNB u ní měly komerční banky na konci února 2020 přes 2,8 bilionu korun.

Komerční banky si mohou u ČNB v současné době ukládat peníze za sedmiprocentní úrok, ale vydělávají na tom poměrně méně v porovnání s jinými obchodními činnostmi. Banky mohou zisky z úložek využít i jako stabilní zdroj financování pro své aktivity, například poskytování půjček.

Peníze z vkladů u ČNB banky využívají například i k obchodování na finančních trzích, kde mohou vydělat na rozdílech v cenách finančních aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy či měny. To však přináší větší riziko, protože ceny finančních aktiv se mohou rychle měnit a banky mohou utrpět ztráty.